Ataman Alexej Kelin: Rusko se postupně a nezvratně vrací do období stalinismu, myslí si ataman
„To, co se teď děje v Rusku, je děs. Je to návrat do období stalinismu – postupně, ale nezvratně. Zatím je to autoritářský režim, který směřuje k totalitárnímu,“ řekl Plusu potomek kozáka Alexej Kelin. Intelektuál z česko-ruské rodiny a spoluautor Dějin Ruska 20. století. Taky ale bývalý předseda Rady vlády pro národnostní menšiny, ataman Vševelikého vojska donského v zahraničí či představitel organizace Ruská tradice.
„Když si vzpomenu na to, co jsem vyslechl vlastně už před jedenácti lety na zasedání Valdajského klubu, kde jsou odborníci z celého světa a kteří tam mohou mluvit naprosto otevřeně, mohou říkat to, co nesmí říct politici a už vůbec nemohou publikovat novináři – tak se tam tehdy hledala možná budoucnost,“ vzpomíná.
Ruský politolog a ekonom či bývalý poradce prezidentů Jelcina a Putina Sergej Alexandrovič Karaganov se tam pokusil o utopické kroky, jak zachránit Evropu a Rusko.
„Tím, že by vytvořili model spojenectví, který by Rusku a Evropě pomohl zachovat pozici geopolitického hráče číslo tři – po Číně a Spojených státech. Po téměř týdenním jednání to všechno skončilo smutným bonmotem. Tedy že Evropu čeká budoucnost Benátek – smutná, omšelá vzpomínka na někdejší bohatství, slávu a moc. A Rusko čeká v budoucnost surovinového přívěsku Číny.“
Evropu řídí klauni
Účastníci fóra to zdůvodňovali tím, že v Evropě chybí osobnosti typu Charlese de Gaulla, kteří by mysleli strategicky dlouhodobě dopředu.
„Padl i výraz, že Evropu dnes řídí klauni, kteří myslí jen do horizontu nejbližších voleb. Představitelé Ruska zase říkali, že je to krásná utopie, ale současný ruský systém, který teď vzniká, je absolutně nekompatibilní s evropskou demokracií. Bohužel vývoj, zejména po roce 2014, to dokázal víc než reálně.“
Ruské služby v Česku?
Pokud má komentovat kauzu Vrbětice z pohledu ruské komunity v Česku, tedy jestli se jim alespoň na chvíli otevřely oči, říká: „Myslím, že ne. Tady ta ruskojazyčná komunita je rozdělená – byla rozdělená a bude rozdělená i dál.“
Když byl jeden čas předsedou koordinační rady krajanů, nechtěl být prodlouženou rukou Ruska, ale s Ruskem spolupracovat jako rovnocenný partner, což se absolutně nepodařilo.
„Na řadě kongresů jsem zjistil, že v metodách KGB jejich dědicové dál pokračují, ale jsou natolik zkorumpovaní, že peníze, které měly jít pro krajanské spolky, tak se cestou rozkradou. Lidé se tady vzájemně mezi sebou koušou a žerou. Ta naše koordinační rada se opakovaně rozpadla, pak vznikla druhá, konkurenční rada. Všichni naivně s tím, že je to nějaký zdroj peněz, kde je možné něco podojit.“
„Bohužel většina lidí není ochotná používat vlastní mozek, hledat si pracně objektivní informace. Chce, aby z nich někdo sejmul odpovědnost.“
Alexej Kelin
Ruské tajné služby z geopolitického hlediska podle Kelina Češi vlastně vůbec nezajímají.
„To, co tady ruské tajné služby dělají, je jen jedním z kanálů, jak rozložit Evropskou unii, jak rozložit NATO. A kvůli takovým lidem, jako je Tomio Okamura a další, se jim to částečně daří. Protože, bohužel, většina lidí není ochotná používat vlastní mozek, hledat si pracně objektivní informace a chce, aby z nich někdo sejmul odpovědnost za vlastní osud i za vlastní život. A jít za nějaký velký vůdcem, kterým jim říká jednoduché pravdy. Jako podle George Orwella – čtyři nohy dobrý, dvě nohy špatný.“
Kozáci jsou národ a mentalita
Intelektuál z česko-ruské kozácké rodiny Kelin vysvětluje, že se Vševeliké vojsko donské snaží zachovat historickou paměť.
„A bránit pokračování genocidy kozáckého národa, kterou teď putinovský režim dále provádí, jen už metodami 21. století. Teď už kozáky nevraždí a nejsou to ty desítky Lidic, které tam jsou ještě dnes na Donu vidět.“
Ruskem otřásá mučení vězňů. Drastické záběry odtajnil programátor, který byl jedním z týraných
Číst článek
Ruský režim se snaží zpochybnit, že kozáci představují národ, a pokouší se z nich učinit společenskou vrtsvu s vymoženostmi, do níž lze vstoupit. „Jenže ono je to o mentalitě. Kozáci přežili jenom díky tomu, že byli velice svobodomyslní a využívali už ve středověku principy demokracie.“
„Na začátku 20. století bylo kozáků kolem čtyř milionů a po takzvané direktivě o rozkozačování, jak se označovala genocida kozáků, jich byly asi dva miliony vyvražděny, což je naprosto šílené. Když situace v Rusku v perestrojkových dobách za Michaila Gorbačova povolila, tak potomci těch, co přežili, zachovávali historickou paměť a taky se ji pokoušeli předat, dát ji znovu dohromady.“
Ataman Vševelikého vojska donského si myslí, že osobně měl hodně štěstí v tom, že mu rodinnou zkušenost otec předával. „Otec měl za sebou strašné věci, ale taky mi vždy říkal, že s touto pakáží nemůžu hrát jejich hru. ,Když oni na tebe zkouší ragby, tak ty musíš hrát tenis nebo tak‘,“ uzavírá.
Pomoc Masaryka mladým Rusům
Alexej Kelin vzpomíná i na sto let starou pomocnou akci masarykovského nově vznikajícího samostatného Československa, kdy se k nám dostali nejen ruští uprchlíci, ale také významná část tamní elity, dohromady jich bylo zhruba 30 tisíc.
„Bolševická ideologie byla úspěšná tím, že měla už tehdy dokonalý marketing. “
Alexej Kelin
„Bylo to výjimečné tím, že politici dělají většinou věci ryze pragmatické. Do politiky se tudíž mají největší šanci dostat ti, kteří mají mírně atrofované svědomí. Proto se slušné věci nevyskytují příliš často, pokud se z nich tedy nedá udělat marketing. V případě tragédie ruské intelektuální elity a zejména mládeže, která se bránila říši zla, ta akce neměla obdoby. Zrovna překládám tátovy memoáry a mrazí mě z toho ještě teď, i když tu historii znám. Byly to neuvěřitelné věci, čím ti lidé museli projít.“
To vše v důsledku revoluce bolševiků. „Bolševická ideologie byla úspěšná tím, že měla už tehdy právě dokonalý marketing. A tito lidé už přestali být lidmi, neměli žádné občanství, nic. Takže když si otec přivydělával na stavbách v Konstantinopoli, tedy v Istanbulu neboli Cařihradu, tak když jim chtěl majitel něco zaplatit, tak zaplatil, když ale ne, tak na ně pustil psy. Zastání nikde žádné nebylo, protože to prostě tak šlo. Pak se zničehonic objevila nějaká Československá republika, o které předtím nikdy neslyšeli.“
Československo tehdy pozvalo zejména mladé ruské studenty, kteří bojovali v první světové válce. Ti se tak mohli podle Kelina vrátit do civizilované společnosti a získali možnost dostudovat, zakládaly se ruské školy a podobně.
Tehdy totiž panovala obava z nestabilního Ruska, takže se Tomáš G. Masaryk rozhodl dovzdělat ruskou budoucí elitu v Československu.
Kvůli vyšetřování kauzy Vrbětice Česko požádalo o právní pomoc Rusko. To odpovědět odmítlo
Číst článek
„Namísto už vyvražděné ruské elity. Chtěl tady mít lidi s evropským vzděláním, s evropským systémem hodnot, kteří obnoví Rusko, které se tak stane přátelskou zemí. A bude to oboustranně výhodné – i z ryze pragmatického hlediska, protože se nám finanční investice mnohonásobně vyplatí a vrátí. Je vždy lépe ekonomicky spolupracovat než válčit a investovat jen do zbraní,“ myslí si Alexej Kelin.
Nešlo přitom pouze o naši pomoc ruským uprchlíkem, zapojeni byli i další spojenci. „Jenže – částka, kterou na to dala tehdy nově vzniklá a chudá Československá republika, byla de facto větší, než kolik investovali všechny světové velmoci dohromady, třeba bohatá Francie, Anglie a další.“
„Argumentem Tomáše Garrigue Masaryka bylo, že ten bolševický zrůdný experiment musí zkrachovat a lidé pochopí, že byli podvedeni a že místo svobody dostali naopak daleko větší zotročení. A místo slíbené půdy byli zahnáni do kolchozů a sovchozů,“ popisuje a připouští, že to bylo naivní očekávání.
Celou Osobnost Plus si poslechněte v audiozáznamu, ptala se Lucie Vopálenská.
