V Česku přibývá alternativních vinařství. Oblibu si získávají třeba autentická nebo biodynamická vína
V Česku přibývá alternativních vinařství. V nabídce jsou třeba autentická, naturální nebo taky biodynamická vína. Při jejich výrobě se využívá minimum síry, vinaři se vyhýbají také chemii a chlubí se vyšším podílem ruční práce.
Sklepmistr a hlavní technolog vinařství Petr Illek připravuje výluhy z rostlin. Právě ty jsou pro biodynamické zemědělství stěžejní. Kromě kompostu si tady vyrábějí i vlastní postřiky - a to úplně bez chemie.
„Nejčastěji to jsou kopřivy, přeslička, šalvěj, tymián. Kopřiva se třeba dá využít jako výživa, která je potřeba potom při kvašení vína. My se snažíme využít všechno, co z vinohradu přijde, vína neočesáváme o nic, žádné kvasinky do toho nepřidáváme,“ popisuje Illek.
Víno zraje v sudech od francouzských bednářů a taky v nerezových nádobách. O víno se ve vinařství s Petrem Illkem stará taky Jan Verunáč. Jako hlavní vinohradník se při pěstování révy řídí fázemi měsíce.
Italští vinaři jsou pobouřeni londýnským automatem na prosecco. Názvem i podobou připomíná bankomat
Číst článek
„Když nám měsíc ubývá, tak ty rostliny mají slabší růst, když měsíc přibývá, tak ty šťávy a růstové faktory jsou daleko silnější, tudíž je to náročnější na kontrolu. Ty fáze měsíce jsou pro nás důležité a minimálně jako orientační bod se jimi musíme řídit.“
Ochranná známka Demeter
Ročně tu vyrobí kolem osmdesáti tisíc litrů vína. Zakladatel vinných sklepů Kutná Hora Stanislav Rudolfský začínal nejdříve s bio produkcí, postupně se ale stal držitelem ochranné známky Demeter. Ta podle něj nastavuje ještě přísnější pravidla výroby, než stanovuje legislativa.
„Ta podstata ale zůstává stejná - ten kouzelný mošt musí prokvasit do vína, čím méně se s ním pracuje, tak to je pro nás pro biodynamiky lépe. Ta síra, která se používá ke konverzaci vína, je velice omezená, takže množství jsou oproti konvenčnímu vínu poloviční.“
V Česku jsou i další skupiny vinařů. Ty si ale podmínky pro výrobu stanovují sami. Zákon totiž udává hlavně maximální množství siřičitanů obsažených ve víně. Postupy pěstování révy ale neupravuje. Třeba Zdeněk Vykoukal je členem Autentistů - tedy vinařů, kteří se vrací k tradici a hlavně k ekologii.
Čeští vinaři hlásí až o třetinu nižší úrodu než loni. Problémy způsobili špačkové a hraboši
Číst článek
„My se snažíme na vína nespěchat, dlouho zrají na dřevěných sudech, dlouho leží na kvasnicích, většina vín se dostane do roka a půl teprve na trh, mnohá i později.“
Poptávka výrazně roste
O takzvaná autentická nebo taky naturální vína je podle Vykoukala stále větší zájem - hlavně mezi restauracemi a vinotékami. Ročně prodá kolem osmi tisíc lahví. Poptávka se výrazně zvedá v zahraničí - třeba mezi japonskými zákazníky.
„Každým rokem to stoupá, neustále vysazujeme nové vinohrady. Samozřejmě nikdy to asi nebude zásadní podíl na trhu, ale v zahraničí je ta poptávka mnohem větší - zvlášť ve Skandinávii, ale třeba i ve Velké Británii, v Německu, ve Spojených státech,“ doplňuje Vykoukal.
O autentická vína se před lety začal zajímat taky Stanislav Soukup. Dnes v Praze provozuje vinný bar. Alternativní vinaře si sám vyhledává - a to nejenom v České republice.
„My si vyzkoušíme odrůdu, která je z vnitrozemí Slovinska. Ta barva jde do takových zlatých až naoranžovělých tónů. Díky tomu, že víno kvasí se slupkami, je pak plnější a výraznější.“
Vinařů, kteří se v Česku vydávají ekologickou cestou výroby, přibývá. Podle Soukupa jich je po celé republice odhadem kolem padesátky.
