Svoboda projevu, či právo na fakta? Vypnutí Trumpa v přímém přenosu vyvolalo debatu o roli médií

Mají zpravodajská média pouze zprostředkovávat prohlášení politiků, nebo aktivně uvádět informace na pravou míru? Tuto otázku si mnozí položili poté, co americké televize v přímém přenosu vypnuly povolební projev prezidenta Donalda Trumpa. Zdůvodnily to tím, že šéf Bílého domu pronášel nepravdy. „Byli jsme svědky zatím asi ‚nejbrutálnějšího‘ vstupu do obsahu projevu prezidenta,“ komentuje to novinář a vysokoškolský pedagog Václav Moravec.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Letošní americké volby vyvolaly debatu o svobodě slova a roli novinářů. | Zdroj: Reuters

„Vedli jsme v mnoha klíčových státech, a to o hodně, ale pak šla čísla prudce dolů,“ prohlásil prezident Donald Trump 6. listopadu.

V přímém přenosu si stěžoval na údajné nepřipuštění pozorovatelů ke sčítání hlasů a na započítávání údajně zfalšovaných hlasů zaslaných poštou. Ovšem bez předložení jakýchkoliv důkazů.

Některé televizní stanice přistoupily k nezvyklému kroku a projev vypnuly. „Přerušujeme toto vysílání, protože to, co prezident Spojených států říká, z velké části není pravda. Nedovolíme, aby vysílání takto pokračovalo,“ vysvětlil například moderátor CNBC Shepard Smith.

„Tady jsme opět v neobvyklé situaci, kdy (musíme) nejen přerušit prezidenta Spojených států, ale také jej opravit,“ pronesl pro změnu moderátor MSNBC Brian Williams.

Jiné televize – například CNN, Fox News či BBC – odvysílaly prezidentovo vystoupení celé (viz video).

„Kolegy, kteří o tom takto rozhodli, bych neodsuzoval,“ říká k přerušení přenosu publicista Karel Hvížďala.

„Sám bych nejspíš v podobné instituci jako šéfredaktor reagoval podobně,“ dodává pro iROZHLAS.cz v reakci na bouřlivou debatu, kterou nejen ve Spojených státech krok televizních stanic otevřel.

„Mám s tím velký etický problém, protože svoboda slova je hodnotou nebývale cennou,“ přiznává pro změnu novinář Petr Nutil, zakladatel webu Manipulátoři.cz. „Na druhou stranu je otázkou, nakolik by měla být média pouhým zesilovačem toho, co někdo zakřičí, a nakolik by měla mít kritickou úlohu.“

Korigovat, nebo ne?

Moderátor Václav Moravec upozorňuje, že danou situaci je velmi obtížné hodnotit z českého úhlu pohledu.

„Na funkci televizních stanic v USA je třeba pohlížet odlišně. Ideové zakotvení amerických televizních sítí je jiné, než jak chápeme zpravodajské televizní stanice v Evropě. Třeba Fox News straní republikánům, MSNBC zase demokratům,“ vysvětluje pro iROZHLAS.cz.

„Z toho, co ukazují reakce, došlo nyní i v USA k veřejné diskusi o tom, jestli je rolí novinářů korigovat státníka či politika v přímém přenosu a vstoupit mu do projevu, nebo nikoliv,“ doplňuje.

Donald Trump byl současně prezidentem a parodií na prezidenta, myslí si právník a sociolog Přibáň

Číst článek

Podle Moravce je úkolem novinářů ověřování informací a upozorňování na lži ve veřejném prostoru. „To má žurnalistika bezesporu korigovat. Nemá být pouze přenašečem blábolů. Od toho jsou možná sociální sítě, ale rozhodně ne tradiční žurnalistika tak, jak ji chápu já.“

Své vysvětlení má i Petr Nutil: „To, že se média rozhodla zasáhnout, čtu tak, že vyhodnotila situaci zavádějících slov, která v tu chvíli Trump říkal, jako vysoce nebezpečnou, a rozhodla se zasáhnout.“

Naráží na fakt, že situace byla v době projevu napjatá a panovaly obavy z nepokojů. Média přinášela zprávy o tom, že u řady volebních místností napříč USA jsou ozbrojení Trumpovi stoupenci.

Nejen ve Spojených státech se takřka okamžitě rozhořela debata nejen o úloze médií, ale i o hranicích svobody projevu. „Ve chvíli, kdy vystupuje opravdu velká autorita ve smyslu prezidenta a šíří nepravdy do veřejného prostoru, tak myslím, že je ospravedlnitelné zasáhnout i do jeho projevu,“ myslí si zakladatel serveru Manipulátoři.cz.

Moravec upozorňuje, že se svobodou je spojena i odpovědnost. „Hlavně politici by si měli být vědomi toho, že lhát je nemravné a neslušné,“ poznamenává.

Nová situace?

Zda jde o situaci ojedinělou, nebo ne, vidí odborníci z několika úhlů. Například z hlediska přerušení živého projevu nebo lži politika ve veřejném prostoru. „To, co se stalo při projevu Trumpa, není obvyklé. Je to velmi výjimečné. A to jak na americké, tak na jakékoliv jiné poměry,“ říká Petr Nutil.

  • Karel Hvížďala je český dramatik, novinář a spisovatel, který se dlouhodobě věnuje etice médií. V 90. letech byl autorem etického kodexu Mladé fronty Dnes. Svými komentáři přispívá do mnoha médií – například Aktuálně.cz nebo Českého rozhlasu. Je držitelem ceny Egona Erwina Kische a ceny Ferdinanda Peroutky.
  • Václav Moravec je český novinář a vysokoškolský pedagog na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Na České televizi uvádí diskuzní pořady Fokus a Otázky Václava Moravce. Zabývá se mimo jiné etikou v žurnalistické práci, o které nedávno vydal knihu.
  • Petr Nutil je český novinář a publicista. Působí v Expertní radě Nadačního fondu pro nezávislou žurnalistiku. Je zakladatelem webu Manipulátoři.cz a autorem knih Média a příliš rychlý mozek a Jak neztratit rozum v nerozumné době.

Karel Hvížďala má stejný názor. „Že se lže v předvolební kampani nebo že jsou tam polopravdy, na to si všichni zvykli. Ale toto je nová situace,“ míní. Upozorňuje, že média jsou na podobné situace předem připravena. Jako příklad uvádí přímé přenosy, které jsou o několik sekund zpožděny. „Účelem je, aby se daly vypínat hrubosti nebo nehorázné lži. Toto funguje už dávno,“ přibližuje.

Jako úplně novou naopak situaci nevnímá Václav Moravec. „Myslím, že to ve Spojených státech v souvislosti s Donaldem Trumpem a korekcí jeho slov a faktickou správností není úplně poprvé,“ říká a připomíná závěr amerických prezidentských voleb z roku 2016.

Tehdy například americká CNN a další kanály využívaly k ověřování Trumpových slov titulkovou lištu. „To, že si všichni přilháváme a stává se z toho zvyk, se netýká jenom jednoho politika,“ připomíná.

Hvížďala doplňuje, že to, co nyní zažíváme, je důsledek již známého šoku z nového typu komunikace.

Dá se něco podobného očekávat i u nás? „Moc si nedokážu představit podobnou situaci tady v Čechách. To bychom museli každou tiskovku (premiéra z hnutí ANO) Andreje Babiše přerušovat asi tak osmkrát. Nepamatuji si žádný výrazný případ, kdy by se to stalo,“ uvažuje Petr Nutil.

Kdyby k podobnému kroku přistoupila například Česká televize, dovede si podle svých slov představit reakci odpůrců veřejnoprávních médií. „Tohle by pro ně byla obrovská nálož argumentů použitelných k útokům. Proto si myslím, že by se k něčemu takovému česká veřejnoprávní média neodhodlala.“

Prezidentské volby byly bezpečné, tvrdí američtí kybernetici. O falšování lístků nemají žádné důkazy

Číst článek

Obdobné události v Česku si není vědom ani Václav Moravec. „Jako podobná situace mě napadne snad jen přerušení projevu Jiřího Paroubka, kdy obviňoval Českou televizi. Tehdy se editor nebo někdo z vedení televize rozhodl Paroubkův projev přerušit,“ zamýšlí se.

Dá se očekávat, že s postupným vrůstáním moderních technologií do našich životů se s ní budeme setkávat častěji. „Novinařina má informovat, ne dezinformovat, má dávat věci do souvislostí a přinášet fakticky správné informace,“ uzavírá debatu Moravec.

Listopadové prezidentské volby podle průběžných výsledků i predikcí médií vyhrál demokratický kandidát Joe Biden. Současný šéf Bílého domu dosud výsledky odmítá uznat, a to s odvoláním na to, že byly zmanipulované. 

V neděli 15. listopadu sice poprvé připustil vítězství svého vyzyvatele, neopomenul ale doplnit, že k němu došlo kvůli podvodům. V následujících dnech se ale opět označoval za vítěze a jeho tým se v některých státech dál soudí.

Karolína Schubertová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme