Je skandální, když ombudsman odmítá bránit práva Romů, míní ředitelka Amnesty International Sokačová

„Pokud se začneme na lidská práva dívat politickým prizmatem a ne odborným, tak se může stát, že budou časem porušována práva seniorů a nikdo se jich nezastane. Protože ochránce práv si bude myslet, že to není téma ve společnosti,“ nastiňuje pro Český rozhlas Plus ředitelka české pobočky Amnesty International Linda Sokačová. V jednom z podcastů Amnesty International totiž sama upozorňuje, že se hranice lidských práv proměňují už i v Evropě.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

„Mám obavy. Myslím, že se věci mohou změnit, takže musíme dávat pozor a hlídat to. Situaci v Polsku nebo Maďarsku jsme opravdu vzdáleni mílovými kroky, ale pokud se podíváme na úřad ombudsmana, tak tam jsme velmi blízko k tomu, co se v Polsku nebo Maďarsku už děje. Protože je dost skandální, když veřejný ochránce práv odmítá bránit práva některých skupin obyvatel, konkrétně Romů,“ vysvětluje Sokačová pro Český rozhlas Plus.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celou Osobnost Plus Lucie Vopálenské

Funkci ombudsmana zastává od loňského února Stanislav Křeček. Ředitelka Sokačová upozorňuje i na jeho další vyjádření.

„Třeba postavení LGBT a i další. Tady už naše obavy nabývají konkrétních rámců. Ve výsledku je to špatně pro všechny, protože jakmile se tento úřad nedívá prizmatem lidských práv, ale soukromých názorů, tak se to může obrátit i proti seniorům či lidem se zdravotním postižením. Pro které hraje tento úřad velkou roli, respektive pro jejich práva.“

Strach z některých témat

Pokud jde o české politiky, tak velmi záleží na tématech, se kterými za obránci práv přijdou, přibližuje Sokačová.

„Máme například projekt zaměřený na Česko, který se týká redefinice znásilnění. A musím říct, že máme překvapivě a napříč politickým spektrem pochopení tématu, kdy mají zájem s tím něco dělat. Ale pokud se zaměříme na migraci či přijímání dětských uprchlíků, tak tam je téměř totální odmítání, nebo obavy z toho říct, že když dětské uprchlíky přijmeme, tak že se skoro nic nestane. Myslím, že obecně mají politici i političky strach z některých témat,“ uvažuje.

Na otázku proč tomu tak je, Sokačová odpovídá, že na to je potřeba se zeptat politiků samotných. „Ale myslím, že se bojí. A teď před volbami se bojí víc než v běžnějším období politického cyklu. Je to diskurz obecně proti migraci.“

Případ Navalného

Morální kredit Amnesty International před časem utrpěl kauzou Alexeje Navalného, protože ho v jednu chvíli vyřadili ze seznamu vězňů svědomí. Podle oficiálních vyjádření centrály organizace proto, že přišlo množství negativních ohlasů veřejnosti. Navalný byl totiž podle nich také v minulosti členem ruského nacionalistického hnutí, což se lidem nelíbilo.

„Kauza se nás dotkla, a to i kvůli tomu, že jsme neměli dostatek informací, takže to pro nás bylo nepříjemné,“ odpovídá.

„Když to řeknu za sebe – hodně jsme diskutovali o tom, jak rychle se Navalný na seznam dostal, byť my víme, že jeho případ je velmi důležitý. A to, co se děje v Rusku, je nepřijatelné. Ale tato kauza se nás dotkla jako organizace, taky jsme dostali celou řadu negativních reakcí.“

Uznávejte registrovaná partnerství uzavřená kdekoliv v unii, vyzval členské země europarlament

Číst článek

„Bylo to nepříjemné, protože to nebyla věc, se kterou bychom souznili. Běžně dostáváme negativní reakce na to, co děláme, ale my víme, proč to děláme. Tady ale bylo trochu nepříjemné, jak to vysvětlovat,“ vzpomíná ředitelka Salačová.

Dezinformační praktiky

Na druhou stranu tato kauza přispěla i k diskusi o tom, jak se statusem vězňů svědomí pracovat i v budoucnu, přiznává Sokačová.

„Dnes existuje Google a různé dezinformační praktiky a možnosti, jak věci dezinterpretovat nebo vytvářet úplně novou realitu. Takže se dá na každého něco vyhrabat. Pro naše celosvětové hnutí to znamená, že si musíme jasně vymezit, jak pracovat s tím, pokud se někdo z držitelů titulu vězeň svědomí dostane do podobné situace.“

Jde o speciální označení omezeného množství lidí, kteří jsou perzekvováni na základě politického přesvědčení nebo aktivit na podporu lidských práv.

„Určitě to není každý politický vězeň, ale někdo, kdo se dlouhodobě zasazuje o rozvoj lidských práv, ať už se to týká svobody slova, svobody shromažďování nebo například podpory LGBT komunity a dalších. Zároveň má morální kredit. Tedy je to osoba, která je vůdčí a zjednodušeně řečeno svůj život obětuje lidským právům,“ uzavírá.

Celý rozhovor s Lindou Sokačovou najdete v audiozáznamu, ptala se Lucie Vopálenská.

Lucie Vopálenská, Věra Luptáková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme