VIDEO: Plastové příbory, PET lahve, sáčky. Odpad v amsterdamských kanálech odstraňují dobrovolníci

Evropský zákaz některých jednorázových plastů se blíží. Členské země a europoslanci od začátku listopadu jednají o konečné podobě nových pravidel. Cílem zákazu je ochrana moří. Nejvíce plastového odpadu se do nich dostane v jihovýchodní Asii. Problém se ale nevyhýbá ani Evropě. V Nizozemsku můžete na lov plastů dokonce vyrazit s rybářskými podběráky.

Amsterdam/Brusel Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Když jen tak projdete kolem, ani si nevšimnete, kolik odpadu ve skutečnosti ve vodě je, poznamenává mladík v mikině, zatímco vytahuje na palubu plastovou tašku a kus polystyrenu. Thomas se svou sestrou Charlotte se rozhodli strávit dopoledne jako dobrovolníci.

Přehrát

00:00 / 00:00

Amsterdamské kanály jsou plné plastového odpadu. Více si poslechněte v reportáži Viktora Daňka.

Na lodi patřící organizaci Plastic Whale projíždějí malebnými amsterdamskými kanály. Rybářskými podběráky nabírají z vody odpadky a pečlivě je třídí do pytlů.

„Nejlepší den je takový, když nenajdeme nic. Ale to se ještě nikdy nestalo,“ poznamenává za kormidlem vůdce plavidla Erik Fransman.

Loďku zkušeně navádí do koutů, kde stojí voda a odpad se tam drží nejvíc. „Nacházíme všechno. Plastové příbory, PET lahve, sáčky. Nedávno zakázali v obchodech rozdávání tašek zdarma. Říkal jsem si, to je pěkný nesmysl, ale opravdu to pomohlo,“ dodal pro Radiožurnál Fransman.

Za dvě hodiny jízdy skupinka dobrovolníků nasbírala šest pytlů odpadků. Podle Erika to je o něco slabší výkon než obvykle. „Ročně vytáhneme až 80 tisíc plastových lahví. Kanály jsou neuvěřitelným způsobem čistší,“ dodal. Plasty se do kanálu obvykle dostávají přímo v Amsterdamu nepozorností lidí. Část odpadu také připlouvá z vnitrozemí.

Belgie

Podobný problém s plasty má i sousední Belgie. „Odpad se na hranicích nezastaví. Evropské břehy sice nemají nejvyšší koncentraci plastů, ale i tak jde o poměrně vysoká čísla. Plasty nacházíme v rybách, mušlích, v soli získané z mořské vody, v ptácích, zkrátka všude,“ říká Herlinde Vanhoutteová, expertka na odpad v mořích z belgické Federální služby pro veřejné zdraví, který dlouhodobě znečišťování vody plastovým odpadem monitoruje.

Lahve, kelímky, tašky i žabky. Žaludek uhynulé velryby obsahoval téměř šest kilo plastového odpadu

Číst článek

„Na plážích často nacházíme vršky z PET lahví nebo balonky. V moři ale už často nepoznáme, o co jde. Bývají tam často už jen úlomky,“ dodává. Zákaz plastů na jedno použití jako jsou brčka, tácky nebo příbory belgické úřady vítají. Kromě toho tlačí na výrobce kosmetiky, aby nepřidávaly mikroplasty do peelingových gelů nebo zubních past.

A spolu s okolními zeměmi přesvědčují rybáře, aby omylem vylovené plasty neházely zpět do moře, ale odváželi je do přístavů. „Jednáme o tom, aby odpad od rybářů přijímaly všechny evropské přístavy. Pro rybáře to neznamená příliš práce navíc a pomáhají tím vlastně i sobě navzájem, protože jinak vytahují na palubu stále ten stejný odpad dokola,“ vysvětluje Vanhoutteová.

Kupříkladu mezi lety 2012 a 2014 belgičtí rybáři z vody vytáhli přes 10 tun plastů. Je to ale jen zlomek z toho, co se do evropských moří ročně dostane. Podle Evropské komise v nich skončí přes 150 tisíc tun plastového odpadu. Polovina jsou plasty na jedno použití.

Viktor Daněk Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme