Pohádka jako vysvětlení. ‚Z víl se postupně staly sestřičky,‘ popisuje dívka nalezená v babyboxu

Už 200 dětí odložily jejich matky do babyboxů. Tím posledním byl chlapeček Jan, kterého v sobotu 4. ledna našli v Blansku. Podle oznámení místní radnice už žije v náhradní rodině. Schránky pro děti, které rodiče z nějakého důvodu nemůžou nebo nechtějí vychovávat, fungují už skoro 15 let. Reportérka Radiožurnálu natáčela s dívkou, která patří mezi jedny z prvních dětí, které zdravotníci v babyboxech našli.

Kladno Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Babybox (ilustrační foto) | Foto: Tomáš Adamec | Zdroj: Český rozhlas

„Je mi deset. Chodím do páté třídy. Hodně mě baví tanec a kreslení. Asi bych chtěla být herečka,“ svěřuje se energická dívka, která se jako novorozeně ocitla v kladenském babyboxu. Dostala tehdy ‚pracovní‘ jméno Anežka Česká.

Ve dvou měsících se dostala ke svým současným adoptivním rodičům. Nepřáli si zveřejňovat jména, redakce ale identitu dívky i rodičů zná. To, že ji někdo odložil, jí už od narození vysvětlovali. Nejdříve jako pohádku.

„O kouzelníku Hessovi, který vyčaroval krabičku, ve které se občas objevovala miminka. Když se tam objevila, krabička zazvonila a objevily se víly, které dítě z krabičky vyzvedly. Odnesly ho na zámeček, kde se o něho pak staraly další víly,“ vypráví matka dnes už desetileté dívky.

Přehrát

00:00 / 00:00

Anna Horáčková natáčela s dívkou, která se „narodila“ v kladenském babyboxu

„A nakonec přišli tatínek s maminkou, kteří si moc přáli miminko. U víl si ho vyzvedli, a začali ho vychovávat sami.“

„Takhle si to pamatuju. Potom do toho začali přidávat, že to nebyly víly, ale byly to sestřičky,“ říká dívka s tím, že se o babyboxech nebojí mluvit i ve škole. „Kamarádky jsou s tím v pohodě, jen občas nějaké děti, o které se jejich rodiče zrovna nestarají, nejsou třeba doma nebo jsou rozvedení, mají potřebu na to narážet tím stylem, že ‚ty vlastně ani nemáš rodiče!‘ Vždycky, když mi tohle někdo řekne, jenom protáčím oči. Jak někdo může být tak hloupý, aby tohle řekl!“

76 babyboxů

Vůbec první babybox se otevřel v červnu 2005 v pražském Hloubětíně. Loni v prosinci se schránka přemístila do Fakultní nemocnice na Vinohradech. Schránek je v Česku aktuálně 76. Jejich zakladatel Ludvík Hess je buduje z darů. Teď usiluje o zřízení babyboxu ve třech dalších městech.

„Žďár nad Sázavou, Louny a Tachov. To jsou města, která dobývám už třeba několik let. Ale nemám tam úspěch. Jsou to města, kde nejsou nemocnice. Všechny instituce, které mají stálou službu, které jsem tam oslovil, mně nevyhověly. Takže se snažím domluvit někoho dalšího,“ popisuje Hess a dodává: „Je to až tak absurdní, že v Tachově se domlouvám s hoteliérem.“

Pohádka o miminku z babyboxu má pro Anežku Českou šťastný konec

Číst článek

Babybox funguje v podstatě jako novorozenecký inkubátor. Hned poté, co do schránky někdo dítě umístí, spustí se vyhřívání a ventilace a zároveň se spustí alarm. Zároveň je zajištěné, aby na schránku nebyly namířené kamery a nezjistilo se tak, kdo dítě odkládá.

Většinou se v babyboxech objevují hodiny staré děti. Objevily se i výjimky. Nejstarší byl skoro dvouletý chlapec. Jen v pár případech přiložili rodiče k dítěti dokumenty. To ztěžuje zařazení dítěte k adopci. Většinou se ale děti dostávají do nové rodiny rychle, a to přes Orgán sociálně-právní ochrany dítěte (OSPOD).

Babybox má už od začátku i své odpůrce. Patří mezi ně třeba primář dětského oddělení v žatecké nemocnici a bývalý místopředseda České pediatrické společnosti Jiří Biolek. Vadí mu například, že se do nemocnic dostávají děti, o kterých lékaři nevědí vůbec nic.

Dosud skončilo v babyboxech 111 děvčátek, chlapců bylo 89. První začal fungovat v roce 2005, loni do něj lidé odložili 19 dětí.

„Podle mě je v současné době pro matku nejjednodušší, která se do tíživé situace dostane a chce jí řešit tím, že se chce zříct dítěte, normálně porodit v kterékoli nemocnici v republice, někde mimo, kde si myslí, že ji nikdo nezná. A pak říct, že dá dítě do adopce,“ vysvětluje Biolek. „Tím se spustí naprosto zaběhlý, stereotypní řetězec ve spolupráci s orgánem péče o dítě, který proběhne během dvou, tří dnů,“ dodává.

Babyboxy podle Biolka také popírají práva dětí. Třeba právo na jméno nebo na to znát své rodiče. Česko kritizoval v roce 2011 v souvislosti s babyboxy také výbor OSN pro práva dítěte.

Anna Horáčková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme