V Evropě ubylo antisemitských útoků, přibývá ale urážek. Na demonstracích i v práci

Podle celosvětové studie zveřejněné Kantorovým centrem pro studium současného evropského židovstva narůstá v posledních letech mezi evropskými Židy pocit ohrožení. Ten má způsobovat posilování extrémní pravice, ale také nenávistný antisionistický diskurz na levici a mezi radikálními islamisty, píše na svých stránkách britský deník Guardian.

Tel Aviv Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Židé v Benátkách (ilustrační foto) | Foto: Alessandro Bianchi | Zdroj: Reuters

V minulém roce sice počet zaznamenaných antisemitských incidentů kles oproti roku 2016 o devět procentních bodů a téměř o polovinu oproti období let 2006 až 2014. Ale podle zveřejněné studie znatelně roste četnost urážek a obtěžování s antisemitskými motivy.

„Žid“ opět jako nadávka

Zpráva zdůrazňuje posilování ultrapravicových sil v řadě evropských zemí. Ty často využívají slogany a symboly odkazující k 30. létům a vzbuzují intenzivní protižidovské nálady vyjadřované především během pouličních demonstrací. To také vysvětluje rozpor mezi úrovní strachu pociťovaného evropskými Židy a poměrně nízkým počtem antisemitských útoků.

Památku zavražděné židovky uctily tisíce Francouzů. 'Nácku!' volali někteří na Le Penovou

Číst článek

„Výrazy spojené s tradičním evropským antisemitismem jsou zpátky a slovo Žid je zase běžně používané jako nadávka,“ uvádí se ve zprávě Kantorova centra.

Ubývá útoků, nikoli antisemitismu

Více než stostránková studie sleduje antisemitské tendence v Evropě, postsovětském prostoru, Spojených Státech, Kanadě a Jižní Africe. Zatímco v roce 2009 podle ní došlo k více než 1 100 případů přímého násilí, vandalismu a znesvěcení, v roce 2017 už jich bylo jen 327. Pokles útoků studie spojuje se zlepšením práce bezpečnostních a tajných služeb, vyššími státními investicemi do kampaní proti antisemitismu a také s tím, že stále méně Židů upozorňuje na ulici na svůj původ.

Ani tento pozitivní vývoj však nevnímají všechny židovské komunity jako dostatečný. Už samotná nezbytnost bezpečnostních opatření podle nich signalizuje potenciální ohrožení.

Donald Trump příliš neposloužil

Pocit bezpečí prý navíc zcela zastiňuje zvyšující se množství verbálních a vizuálních urážek, hrozeb a nenávistných výrazů, které jsou často na hranici přímé agrese. Dochází k nim v tom nejběžnějším prostředí – na pracovištích, ve školách, na univerzitách nebo na dětských hřištích, v okolí židovských čtvrtí a institucí a stále více také na sociálních sítích.

Jak uvádí Guardian, k řadě antisemitsky laděných demonstrací a vystoupení docházelo na sklonku roku 2017 v souvislosti s kontroverzním oznámením Donalda Trumpa o americkém uznání Jeruzaléma hlavním městem Izraele. Následovala fyzická napadení Židů, šíření antisemitských sloganů, ale také výzvy k vraždění a pálení izraelské vlajky.

Protižidovské nálady i v hnutí Antifa 

Tyto incidenty podle britského listu nutně nemají kořeny v muslimských a arabských kruzích či zemích. Stojí totiž za nimi nejrůznější skupiny všech politických názorů včetně radikální levice.

„Růst levicového antisemitismu, který podporuje radikální muslimské protiizraelské postoje, se vyskytuje například v kampaních vyzývajících k bojkotu Izraele nebo hnutí Antifa, ale také v britské Labouristické straně vedené Jeremym Corbynem,“ tvrdí expertní zpráva Kantorova centra. A dodává, že řada britských Židů, kteří se považovali za labouristy, kvůli tomu ztratila své tradiční politické zázemí.

Židovská identita upadá 

V důsledku zvyšujících se obav a narůstajícího pocitu nebezpečí se prý stále více Židů vyhýbá tradičnímu oděvu, podle kterého by mohli být identifikováni, a také se snižuje počet návštěvníků synagog. Studie uvádí i to, že ze stejných důvodů si lidé židovského původu rovněž na internetu často mění jméno a vyjadřují se zdrženlivě o státu Izrael.

Stále větší část rozpočtu židovských komunit proto padne na bezpečnost, takže jsou zanedbávány kulturní a vzdělávací programy. „V důsledku je ohrožen plnohodnotný komunitní i individuální život židovských obcí a s ním upadá i židovská identita,“ cituje z materiálu Kantorova centra deník Guardian.

Jan Machonin Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme