Poobědvat s rodinou a v poklidu zemřít. Australský vědec Goodall podstoupil asistovanou sebevraždu
Ve věku 104 let ve čtvrtek ve švýcarské Basileji zemřel při asistované sebevraždě australský vědec David Goodall. Pomocí infuzní kanyly si do žíly sám vpravil smrtící lék Nembutal, informoval na twitteru australský zastánce eutanazie Philip Nitschke. Goodall už dříve prohlásil, že chce svým krokem přispět ke změně zákonů v Austrálii, kde je asistovaná sebevražda nezákonná.
„Dnes ve 12:30 (10. května) profesor David Goodall ve věku 104 let pokojně zemřel na klinice Life Cycle v Basileji ve Švýcarsku na následky infúze Nembutalu,“ uvedl na twitteru Nitschke, zakladatel organizace Exit International.
Nembutal je jeden z obchodních názvů barbiturátu pentobarbital, který se ve vyšších dávkách používá k asistované sebevraždě například i v USA. Podle švýcarského serveru 20 Minuten zemřel Goodall v rodinném kruhu. Krátce před smrtí se svými blízkými poobědval smaženou rybu s hranolky a kus tvarohového dortu.
'Lituji, že jsem dosáhl takového věku.' Nejstarší australský vědec chce ve Švýcarsku ukončit svůj život
Číst článek
Nitschke zařídil, aby Goodalla při odchodu ze světa doprovázela 9. symfonie Ludwiga van Beethovena, jak si Australan přál. „Byl klidný a uvolněný. Chtěl, aby všechno probíhalo co nejrychleji,“ citovala agentura DPA mluvčího Exit International. „Ve skutečnosti byla jeho poslední slova ‚Trvá to strašně dlouho‘,“ doplnil Nitschke.
„Infuze začala kapat ve chvíli, kdy proces aktivoval - to musel udělat sám - poté, co odpověděl na otázky, aby potvrdil, že ví, kdo je, kde je a co má udělat. A on na tyto otázky odpověděl velmi jasně,“ popsal Nitschke, citovaný agenturou Reuters, poslední chvíle Australana britského původu.
Podle Exit International si Goodall přál, aby jeho popel byl rozptýlen. Údajně nechtěl žádný pohřeb nebo jakoukoli ceremonii a nevěřil v posmrtný život.
Poslední procházka zahradou
Dopoledne strávil botanik a ekolog Goodall v zahradách basilejské univerzity. Skleníky si prohlížel v doprovodu svých vnoučat, která za ním přijela z Austrálie. Už dříve Goodall řekl, že žádný z jeho blízkých se ho nepokoušel od rozhodnutí ukončit dobrovolně svůj život odradit.
„Nechci už dál žít. Ztrácím zrak i sluch,“ prohlásil Goodall na středeční tiskové konferenci, na kterou si oblékl tričko s nápisem Ageing disgracefully (Stárnoucí nedůstojně). Vyjádřil také naději, že jeho krok přispěje ke změně přístupu k eutanazii, především v jeho australské vlasti.
Australský stát Viktorie povolí asistované umírání, žádosti posoudí speciální komise
Číst článek
V reakci dotaz, zda si přeje při umírání poslouchat nějakou hudbu, zazpíval 104letý Australan ve středu bezchybnou němčinou část Ódy na radost zhudebněné Ludwigem van Beethovenem. Na otázku, co mu bude chybět, odpověděl, že výlety do australského vnitrozemí, které však kvůli svému zdravotnímu stavu již stejně nemohl v posledních letech podnikat.
Goodall ještě ve 102 letech uhájil svou pracovní pozici na univerzitě v Perthu. Následně se jeho zdraví začalo zhoršovat, i když ani ve 104 letech netrpěl žádnou nevyléčitelnou nemocí. „Lituji, že jsem se dožil tohoto věku,“ uvedl nicméně letos v dubnu.
Dilema eutanazie
Švýcarsko je jednou z nejliberálnějších zemí, pokud jde o možnost ukončit dobrovolně za asistence lékařů svůj život. Ve většině zemí světa je eutanazie nezákonná. Byla zakázaná i v celé Austrálii, dokud ji loni nepovolil jeden ze šesti australských států, a to Viktorie. Příslušný zákon však začne platit až od června příštího roku a vztahovat se bude jen na nevyléčitelně nemocné pacienty, kterým zbývá méně než šest měsíců života.
V Evropě umožňuje asistovanou sebevraždu v různé formě kromě Švýcarska také Německo či Švédsko. Eutanazie, kdy na rozdíl od asistované sebevraždy smí lékař pacienta na jeho žádost přímo usmrtit, je povolená v Nizozemsku, Belgii a Lucembursku. V České republice se eutanazie trestá jako vražda, asistovaná sebevražda je trestná pro asistujícího jako účast na sebevraždě.
Švýcarský přístup ostře kritizovala německá nadace hospiců. „To, co organizovaní pomahači s umíráním vydávají za krásný nový svět, je fatální signál pro společnost,“ uvedl šéf nadace Eugen Brysch. Komerční pomáhání ke smrti podle něj nemá nic společného se solidaritou, naopak jde o útok na etiku poskytování pomoci. „Existuje právo na umírání, ale ne právo na zabíjení,“ řekl Brysch.
