Autista Matyáš může být díky vzdělání a terapii soběstačný, tvrdí terapeutka

Matyáš Průša má střední formu autismu. Navštěvuje speciální školku pro autistické děti ve středočeských Cerhenicích. Právě tady pracuje terapeutka Lucie Kernerová. Přestože podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky má u nás diagnózu autismu přes jedenáct a půl tisíce lidí, reálně to podle Lucie Kernerové může být přes 200 tisíc lidí, a to proto, že to jejich rodiče neřeší.

Matyho svět Kutná Hora Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Matyáš chodí do speciální školky a pak půjde také do speciální školy. | Foto: Veronika Hlaváčová | Zdroj: Český rozhlas

„První alarmující zjištění by třeba mělo být to, že dítě nechce matku v posteli. Že se nechce přitulit,“ vysvětluje terapeutka Lucie jak poznat, že s dítětem není něco v pořádku. Stejně tak to bylo v případě Matyáše: „Nějakou potřebu, pud, jako že ‚ty jsi moje máma‘, to jsem u něj neviděla,“ popisuje Gábina svou zkušenost.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jak jde rozpoznat podle prvních signálů autismus?

Mezi další signály podle terapeutky patří také to, že dítě nereaguje na své jméno, nedokáže se zařadit mezi své vrstevníky a bavit se jednoduchou hrou. „Vyhledává nějaké stereotypy… Třeba rovnání kostiček vedle sebe nebo rovnání předmětů podle barev, podle velikosti,“ dodává terapeutka.

Když Kernerová viděla Matyho poprvé, byla ho prý plná třída. Nezajímá ho, že ho voláme někam jinam, aby si teď sednul a něco dělal. Jeho víc zajímá třeba to, co je za dveřmi, že ty dveře musí být otevřené, že si půjde rozsvítit světla, nebo že si teď bude stavět jenom kostičky.

Vyrůstat s autismem

Matyáš chodí do speciální školky a pak půjde také do speciální školy. Podle terapeutky Lucie Kernerové ho vzdělání a terapie mohou dovést až k tomu, že bude soběstačný a bude potřebovat pomoci jen v menších denních situacích. S pomocí asistenta by zvládl chodit i do běžné základní školy.

Není schopen říct celou větu, ale podle terapeutky mu to časem půjde, jednotlivá slova už se učí. Problém může podle ní být třeba v rozcvičení mluvidel.

Gábina vnímá signály, že Matyáš by ve větách mluvit mohl: „Pokud by se to nepodařilo ve větách, tak tady máme tu možnost využít znakovou řeč.“ Matyášovi v rozvoji výrazně pomáhá hlavně terapie ABA, která zlepšuje i jeho komunikaci s okolím.

A jak se lidé s autismem uplatní v běžném životě? „Záleží na stupni toho autismu. Mohou se zapojit do běžného pracovního života. Ať už jako pomocné síly nebo i v nějaké zodpovědné funkci,“ popisuje terapeutka.

Matyho svět je pětidílný časosběrný seriál Radiožurnálu, stanice Českého rozhlasu, o malém chlapci Matyášovi, který trpí autismem. Jaký je život Matyáše a jeho rodiny? A jak funguje nová terapeutická metoda, která mu výrazně pomáhá? Na otázky odpovídá autorka seriálu, reportérka Veronika Hlaváčová. 

Co je autismus?

  • Autismus se dělí do tří kategorií podle úrovně funkčnosti a toho, jak je jedinec schopen se vyjadřovat, komunikovat a porozumět. Také podle míry problémového chování a míry intelektu.
  • Autismus nízkofunkční – uzavřenost, nízká schopnost navazovat sociální vztahy. Rozumové schopnosti většinou spadají do pásma těžké mentální retardace.
  • Autismus středně funkční – snížená schopnost navazovat sociální kontakt, v komunikaci jsou pasivní. Mluví, ale v řeči se vyskytují zvláštnosti. Rozumové schopnosti spadají do oblasti lehké až středně těžké mentální retardace.
  • Autismus vysoce funkční – zachované základní sociální a komunikační funkce. Hůř rozumějí sociální normě či uplatňování sociálního taktu. Ulpívají na oblíbených tématech. Rozumové schopnosti spadají do hraničního pásma či do pásma normy, někdy mohou dosahovat nadprůměru.

Veronika Hlaváčová, Mahulena Kopecká Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme