‚Kudy se dostaneme na Makabi?‘ Herci v kostýmech židů z protektorátu hledali v Brně již zaniklá místa

Nevíte, kde je v Brně Velká synagoga? Tato otázka před pár dny potrápila nejednoho Brňana. Ptali se na ni herci z divadla Husa na provázku. V kostýmech dávných židovských obyvatel města oslovovali nic netušící kolemjdoucí. Hledali s jejich pomocí místa, která zničila druhá světová válka. Happening předznamenal začínající konferenci Dokumentačního centra holocaustu na Moravě.

Brno Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

„Mohl bych se zeptat, nevíte, kudy se dostaneme na Makabi? To je sportovní areál, kde se konají atletické dny židovské mládeže,“ ptá se náhodných kolemjdoucích dvojice chlapců v béžových plátěných kalhotách nad kotníky, s kšandami, bílými pomačkanými košilemi a bekovkami na hlavách.

„Na Makabi? Tak to nevím. Kde by to mělo být? A ve které je to čtvrti, to aspoň víte? Nebo jak se to píše, najdu vám to v mobilu…“ zní nejčastější odpověď zmatených lidí. Skoro nikdo netuší, že se dva zvláštně oblečení chlapci ptají na místo, které už neexistuje. A že v mobilech hledají marně.

Před 79 lety Kubiš s Gabčíkem zaútočili na Heydricha. Británie v reakci odvolala podpis mnichovské dohody

Číst článek

„Někteří si myslí, že jim něco prodáváme a ani se s námi nebaví. Ale jiní chtějí pomoct a ta odezva je pozitivní. A často fakt hledají v mobilu,“ doplňují se dva mladí herci Mikuláš a Tobiáš. Hrají dva ztracené židovské bratry, Ericha a Maxu Rosenzweigovy, kteří skutečně žili.

Kluci tvoří jednu ze čtyř skupinek, která po centru Brna chodí. Jiná dvě děvčata marně hledají cestu k vypálené Velké synagoze, dva manželé zase žadoní o ukrytí jejich syna před nacisty.

„Máme tu pro vás nějaké zlato,“ vytahuje žena s židovskou hvězdou na černých šatech bílý kapesník se snubními prsteny. Její manžel s těžkými koženými kufry vysvětluje, že jsou předvoláni k transportu.

Většina lidí reaguje překvapeně a zaraženě. Dojde jim to zřejmě až o něco později, když si přečtou informace v letáku, který od herců dostanou. „Jsou to čtyřstránkové noviny, které jsme pro tyto účely vytvořili, a kde jsou informace o těch místech a taky těch rodinách, které herci zpodobňují,“ vysvětluje iniciátor happeningu Martin Reiner.

Muzeum židovských dějin

Reiner je spisovatel, nakladatel, básník a zároveň opoziční politik z hnutí Žít Brno. Teď ale vystupuje jako ředitel nadačního fondu, který chce v Brně postavit Dokumentační centrum holocaustu na Moravě. Což je i téma v neděli začínající konference.

„Nakonec to bude fyzicky postavený dům, nějaká skvělá moderní architektura, a uvnitř bude muzeum židovských dějin tady na Moravě,“ přibližuje Reiner své plány.

Na čtyřdenní akcii vystoupí třeba americký historik Timothy Snyder nebo ředitelka berlínského židovského muzea Hetty Berg. Diskuze se stočí i k architektonické soutěži, kterou chce Reiner na podzim vypsat, a ve které má pět světových architektů navrhnout podobu nového muzea.

První odhalení. Historici věří, že získali jména dvou lidí zachycených na fotografiích z terezínského ghetta

Číst článek

„Oslovili jsme vážně špičkové týmy. Herzog a de Meruon nebo holandští MVRDV, taky japonského architekta Kengo Kuma. Ta soutěž včetně vypracování architektonické studie na vítězný návrh bude stát asi 15 milionů korun. Na ten barák pak budeme potřebovat násobně víc, ale zas to bude něco, co tu bude doopravdy stát,“ věří ředitel fondu.

V úsilí ho jako členové fondu podporují předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský nebo brněnská primátorka Markéta Vaňková z ODS, a taky židovská obec či jiní politici.

Vznik plánovaného muzea je důležitý i podle historičky Táni Klementové z Židovského muzea v Praze. „Obecně povědomí o holocaustu samozřejmě je, ale druhým dechem by se dalo dodat, že je spousta bílých míst, kdy do těch událostí vstupovala protektorátní společnost a nešlo se na to dívat černobíle jako Češi vs. Němci a někde kolem toho židovská menšina. A ačkoliv se Morava může zdát jako malý region, tak nabízí obrovskou škálu příkladů, případů a příběhů, kde se na to můžeme dívat nějakým kritickým pohledem,“ míní historička.

Brno už dřív na dokumentační centrum poskytlo pozemek u Benešovy ulice, kde ho budou architekti kreslit. Výsledky soutěže by mohly být známé příští rok na jaře. Postavení domu bude drahé. Reiner shání jak podporu místních samospráv i státu, ale taky hledá soukromé dárce. Věří, že jeho úsilí se zhodnotí do deseti let.

Tomáš Kremr Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme