Nejsem syn pekla, říká bývalý kněz, který se přihlásil k homosexuální orientaci

Málokdy se stane, že se dozvíte o knězi, který odejde z církevního řádu. Jiří Pešek to udělal, a navíc se přihlásil i ke své homosexuální orientaci. Dnes žije v registrovaném partnerství a o důvodech svého rozhodnutí mluvil v pořadu Hovory Českého rozhlasu Plus.

Doporučujeme Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

„Znám kněze, kteří v církvi oznámili, že jsou jinak sexuálně orientovaní, a začali mít v řádu problémy se šikanováním,“ říká Jiří Pešek. | Foto: Radek Kalhous | Zdroj: Fotobanka Profimedia

„Já sice opustil službu duchovního Římskokatolické církve, ale stále jsem věřící a z církve jsem neodešel,“ přiznává Jiří Pešek. De facto šlo o suspendaci biskupem, protože svévolně opustil službu.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celý rozhovor Evy Hůlkové

O návratu neuvažuje, ale kdyby se něco změnilo, asi by mu v tom nějaké nařízení nebránilo. „Kdybych všechno odvolal a učinil patřičná pokání, tak by se to asi mohlo jakoby vrátit. Taky by ale asi musela některé postoje změnit i církev.“

Jiří Pešek byl taky vojenským kaplanem u 42. mechanizovaného praporu v Táboře. „Po 16 letech farářování jsem dospěl do bodu, kdy mi najednou, a velmi radikálně, přestal vyhovovat celibát a osamocený způsob života… Uvědomil jsem si, že jsem to celou dobu schovával pod kleriku. Popravdě, kněze se nikdo ani nezeptá, jak je na tom se svou sexuální orientací.“

V katolické církvi panuje vůči LGBT hysterie, říká kněz, kterého stál coming out málem život

Číst článek

Zkusil jsem armádu

Sám v sobě to prý řešil spoustu let. Definitivní rozhodnutí přišlo až v 38 letech. „Když se můj odchod z kněžské služby blížil, tak jsem zkusil armádu. Mluvil jsem o tom i se svým biskupem, který mi doporučil krizi kněžství překonat právě v armádě…“ Zkoušel to celé dva roky, a právě při této zkoušce narazil na muže, se kterým dnes žije v registrovaném partnerství.  

Jiná sexuální orientace, navíc duchovního, je ve společnosti nebo v církevních kruzích tabu, o kterém se nemluví. Pak ale taky mohou přijít z okolí obavy, projeví se předsudky, emoce a negativní očekávání. „Znám kněze, kteří v církvi oznámili, že jsou jinak sexuálně orientovaní, a začali mít v řádu problémy se šikanováním.“

Asi i proto trvala cesta k definitivnímu rozhodnutí Jiřího Peška tak dlouho. „Bylo to mé celkové vyhoření a velká touha po změně. Každý den jsem viděl, že už to nedávám… Ta samota, skrývání… prostě jsem do toho nakonec šel naplno a hlavně, chtěl jsem být upřímný sám k sobě. Hledal jsem asi trochu originální Boží cestu,“ říká rok a půl po odchodu. 

Vydává svědectví

„Knězem jsem byl ale opravdu rád,“ přiznává Pešek. „Často na tu dobu vzpomínám a taky mi zůstalo plno přátel. Těm, u kterých jsem se bál, že je můj odchod zraní, jsem posílal i osobní dopisy…“ A reakce?

„Snad pro ně jistě až šokující informace, co se to s tím mým životem děje, mohla být inspirací nebo lekcí, která i je mohla posunout dál. Důležité je brát lidi takové, jací jsou, a naopak nebát se přijmout i nějakou jejich jinakost. Já se rozhodl vydat svědectví. Že jsem se najednou nestal synem pekla, který někde trpí pod vlivem svého hříšného rozhodnutí. Chci jít tou cestou dál, jako svědectví o lidské lásce a Boží velkorysosti,“ dodává Jiří Pešek. 

Eva Hůlková, Věra Luptáková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme