Jako kdyby léčili rakovinu jitrocelovým sirupem. Češi se neshodují, jak řešit klima, tvrdí psycholog
Změna klimatu probíhá, je způsobena člověkem a je třeba ji řešit. Podle průzkumu České klima se na tom shoduje většina Čechů – a přináší i další zajímavá zjištění. „Velmi nás zaujalo, že 70 procent české veřejnosti se považuje za ochránce přírody a asi 48 procent za ekology. Přijde mi, že tohle se na české politické scéně úplně neví,“ hodnotí pro Český rozhlas Plus environmentální psycholog Jan Krajhanzl.
„Je zde velká setrvačnost jak politické scény, tak i řady médií. Řada médií se primárně zabývá otázkou, zdali ke změně klimatu dochází, nebo ne. Do pořadů jsou zváni zastánci vědecky prokázané skutečnosti, že ke změnám klimatu způsobeným člověkem dochází, i odpůrci. Myslím, že tohle už je passé z hlediska vědeckých zdrojů i veřejnosti. Už je někde jinde,“ domnívá se výzkumník působící na Masarykově univerzitě v Brně.
Nová studie České klima podle Krajhanzla potvrdila výsledky průzkumu Českého rozhlasu Rozděleni klimatem v tom, že veřejnost považuje změnu klimatu za závažný problém, který je důležité řešit.
Jinak ale vyšlo to, jak lidé interpretují extrémní počasí, které v současnosti zažíváme – povodně, vlny veder nebo sucho.
„Kolegové při sběru dat pro rozhlas dospěli k tomu, že si to s klimatickou změnou nespojují. Nám naopak nám vychází poměrně silná vazba, polovina lidí uvádí, že to považuje za jisté nebo velmi pravděpodobné,“ dodává ve vysílání Českého rozhlasu Plus.
Dnešní děti čeká kvůli změně klimatu horší život, myslí si většina Čechů. O řešeních ale pochybují
Číst článek
Další pětina respondentů to považuje za spíše pravděpodobné. Změnu klimatu pak zcela zpochybňují jen čtyři procenta dotázaných. V řadě otázek ovšem respondenti odpověděli negativně.
„Dá se říci, že nás bez rozpaků poslali do háje. Na rovinu nám řekli: ‚Ne, tohle v žádném případě.‘ Ať už jsme se ptali na věci typu, jestli by byli ochotní snižovat svou životní úroveň kvůli ochraně klimatu, nebo se do ní občansky zapojit,“ přibližuje.
Proč nám to nikdo neřekl?
Velmi slabá je i ochota platit vyšší daně nebo ceny výrobků, naopak více než polovina dotázaných připouští, že může změnit svůj způsob života. Podle Krajhanzla to ukazuje na hlubší nespokojenost se stavem současné společnosti – většina lidí si například myslí, že jejich děti budou žít v horším světě.
„Rádi bychom se zaměřili nejen na otázky klimatu, ale chceme pochopit širší background, ten duch doby. Je zajímavé, že lidé mají tak kritické postoje k současné společnosti a negativní výhledy do budoucna,“ poznamenává.
Krajhanzl předpokládá, že nespokojenci jsou názorově velmi rozmanití a v řadě věcí by se neshodli. „Mají konsenzus ohledně diagnózy, že společnost trpí vážným problémem, ale nikdo s nimi ještě nemluvil o terapii – jaké cesty mohou vést k řešení,“ dodává.
Z rozhovorů s lidmi prý vyplynulo, že problematiku sledují jen velmi málo a klimatické politiky neznají. „Když zůstanu u své metafory, tak většina věří, že bude stačit ten zápal plic nebo možná rakovinu plic, kterou máme, řešit jitrocelovým sirupem,“ připodobňuje.
V Česku prý chybí známé a respektované osobnosti, které by v otázkách ochrany klimatu dokázaly oslovit a informovat veřejnost.
„Když jsme lidem nabídli informaci, že Česká republika je jedním z největších emitentů skleníkových plynů na hlavu, více než Indie, Velká Británie nebo často skloňovaná Čína, tak nastal poprask. Spontánně na tento fakt reagovali, slovy: ‚To je šokující. Proč nám to nikdo neřekl?‘“
Jak přesvědčit různé skupiny obyvatel o nutnosti změn? Poslechněte si v záznamu Interview Plus.
