Češi a Slováci nejsou spokojení s tím, jak žijeme, bojí se o budoucnost dětí, varuje výzkumník Krajhanzl

Slovenská veřejnost se zajímá o změny klimatu a o to, co se s tím dá dělat, o ekologii a ochranu přírodu mnohem více než Češi, a to až o 20 procentních bodů. Upozorňuje na to ekopsycholog Jan Krajhanzl z Institutu 2050: „Češi včetně těch největších odmítačů Zelené dohody pro Evropu podporují obnovitelné zdroje a úspory. U Slováků taky, ale je tam i daleko větší důraz na snížení ceny u veřejné dopravy.“

Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Jan Krajhanzl

Jan Krajhanzl | Foto: Kateřina Cibulka | Zdroj: Český rozhlas

V čem se také Češi a Slováci liší, je přístup k venkovu a krajině. „Na Slovensku nedává smysl se respondentů a respondentek ptát na krajinu, není to stejné, jako když se u nás řekne krajina a lidé se rozzáří a vypadají, že je to slovo bere za srdce. Na Slovensku to ale takový význam nemá – místo toho mají hory, Tatry,“ vysvětluje Krajhanzl v pořadu Jak to vidí... na Dvojce a dodává:

Přehrát

00:00 / 00:00

Host: sociální a environmentální psycholog Jan Krajhanzl. Moderuje Zita Senková

„Přitom když jsme se ptali na scénáře transformace, tak Slováci oproti české veřejnosti dávají daleko větší důraz na obnovu a rozvoj venkova.“

Český sentiment ke krajině je podle ekopsychologa neobvyklý i ve srovnání s Evropou, upozorňuje:

„Je to hluboký sentimentální vztah k tomu, co je kolem nás, k venkovsko-zemědělské krajině, která nás obklopuje. Souvisí to určitě i s tím, jakou tady máme hustotu turistických cest, s českým krajinářstvím 19. století a podobně.“

Obavy z horšího světa

Krajhanzl upozorňuje, že slovenská i česká veřejnost je obdobně kritická k tomu, jak žije většina společnosti.

Bezdětné pro druhé. Hlavní důvod, proč ženy nechtějí děti, jsou obavy o klima, říká badatelka

Číst článek

„Pro mě jako sociálního psychologa je svým způsobem fascinující, že v dnešní době většina lidí říká, že se jim nelíbí, jak žije většina lidí ve společnosti, ve které ale oni sami žijí. Je to asi 63 procent nelíbí a 5 procent líbí. To je velký rozdíl. A stejně tak panují i velké obavy do budoucna,“ ukazuje Krajhanzl a doplňuje:

„Nesouvisí to jenom s environmentálními hrozbami. Ale když se zeptáte lidí, jestli děti, které se rodí v těchto letech, budou žít v lepším, nebo horším světe, než žijeme my, tak obrovská převaha Slováků, Slovenek i Čechů a Češek řekne, že děti budou žít v horším světě, než je ten náš.“

To si podle Krajhanzla zaslouží pozornost: „Znamená to, že si žijeme své životy, děje se běžný politický provoz, ale to všechno sedí na Papinově hrnci, kdy lidé nejsou úplně spokojeni s tím, jak život probíhá, a mají obavy z budoucnosti.“

Češi i Slováci podle Krajhanzlových dat shodně volají po tom, aby jejich vlády měly plán transformace ekonomik. „Většina české i slovenské veřejnosti by si také přála přestat měřit HDP a místo toho sledovat vývoj kvality života,“ říká výzkumník.

Ohřívá se klima i společnost

Sami výzkumníci podle Krajhanzla zvažovali, jak tato data interpretovat, a zaměřili na to svoje další výzkumy.

Letošní léto? Tak vypadá oteplení o 1,2 stupně Celsia. A my míříme výš, varuje bývalý šéf UN Environment

Číst článek

„A ty nám ukazují, že opravdu je tady významná část společnosti, která by ráda zpomalila. Část veřejnosti vnímá tuto dobu jako příliš rychlou, těkavou, neklidnou. Možná se nám neohřívá jenom atmosféra a klima, možná je přehřátá i naše společnost,“ naznačuje výzkumník.

„Když se ptáme veřejnosti na různé scénáře včetně transformace, tak vidíme, že třeba 44 procentům Čechům by se líbilo, kdybychom méně nakupovali, méně vyráběli, méně pracovali a zároveň měli více času na své blízké a na volný čas, kulturu, solidaritu a ochranu přírody. 26 procent lidí tento scénář odmítá, ale 44 procent to povařuje za  příznivý scénář,“ upozorňuje Krajhanzl.

Stejně tak lidé většinou souhlasí s tvrzením, že kupujeme příliš mnoho věcí a zažíváme příliš mnoho stresu – kladně odpovědělo 71 procent veřejnosti.

„Když se lidí zeptáte, co je pro ně důležité, tak na prvním místě řeknou zdraví. Ale to neznamená, že všichni každé ráno cvičíme, běháme a stravujeme se zdravě. “

Jan Krajhanzl

„Obecně se nám ukazuje, že lidé nejsou příliš ochotní snižovat svou životní úroveň, ale 55 procent Čechů a 60 procent Slováků říká, že by byli ochotní změnit svůj životní styl. Jde to napříč společností.“

Krajhanzl zdůrazňuje, že data, o kterých mluví, vychází z výzkumu hodnot. „Když se lidí zeptáte, co je pro ně důležité, tak na prvním místě řeknou zdraví. Ale to neznamená, že všichni každé ráno cvičíme, běháme a stravujeme se zdravě. Řeknou, že vztahy, ale spousta lidí pracuje přesčas a nenajde si čas na své děti nebo starší rodiče,“ srovnává.

Česká společnost dává podle něj důraz na technokratická řešení, je ale opatrná vůči idejím. A také jsou Češi opatrní na své peněženky.

„Česko má sice poměrně malý počet lidí v chudobě, ale velké procento lidí je na hranici chudoby. To znamená, že ochota lidí platit velké myšlenky ze své peněženky je poměrně malá.“

Poslechněte si celý rozhovor.

Zita Senková, kac Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme