Z kbelského stanu až k umělé inteligenci. Nejmladší česká redakce připravila podcast o stoletém rozhlase
Ani kdyby se sečetl věk všech malých redaktorů podcastu Děti se ptají, nedalo by to dohromady sto let, které letos slaví Český rozhlas. Významného jubilea se ale členové Dismanova souboru nezalekli a pro své vrstevníky připravili speciální podcast, ve kterém představují rozhlasovou minulost, přítomnost i budoucnost.
Své pátrání začala nejmladší česká redakce v jednom z depozitářů rozhlasového archivu. V podzemních prostorách s přísnými klimatizačními pravidly, kde jsou v posuvných regálech umístěné miliony nahrávek, narazila Dismančata na bývalou vedoucí archivu a expertku na rozhlasovou historii Evu Ješutovou.
Ta jim například prozradila, jak vypadal první vysílací den, které nahrávky jsou ty úplně nejstarší nebo co musel rozhlas zažívat během nacistické i sovětské okupace.
„Sovětské vojáky tehdy pustil do rozhlasu jeden zaměstnanec techniky zadním vchodem. Ví se, kdo to byl, a zaměstnanci i tehdy často psali na různá místa jeho jméno, aby se na to nezapomnělo,“ vysvětlovala dětem Ješutová.
Pozvání malých redaktorů přijal například i profesor Petr Páta z Fakulty elektrotechnické ČVUT. Od něj se děti dozvěděly, jak si doma postavit vlastní rádio, proč se rádiový signál občas ztratí, když zajedeme do tunelu, nebo proč nemůžeme jen tak začít vysílat, když si najdeme volnou frekvenci.
„Technicky to možné je, ale nesmíte to udělat. Ti, co vysílají rádio, se museli se státem domluvit, kde a za jakých podmínek můžou vysílat, protože stát to velmi přísně hlídá. Kdybyste začali vysílat někde, kde nesmíte, velice rychle to někdo zjistí, velice rychle za vámi přijde a řekne: Nevysílat,“ radil profesor Páta.
Rozhlas budoucnosti
Respondenty hledali členové Dismanova rozhlasového dětského souboru i mezi svými staršími rozhlasovými kolegy.
Rozhlas slaví sto let. Stále žijí lidé, kteří za svobodné rozhlasové vysílání nasazovali své životy
Číst článek
Reportáž natočili například v přenosových vozech, ještě předtím se ale od reportéra Tomáše Černého museli dozvědět, jak se to vůbec dělá. V nedalekých Riegrových sadech s ním zkusili natočit netradiční formát - reportáž o reportáži.
Posledním hostem byl pak technologický expert Jiří Špaček, se kterým děti probraly rozhlas budoucnosti. Konkrétně došlo na využití umělé inteligence, obavu z rušení pracovních pozic nebo i práci s emocemi u robotických moderátorů.
„Ze začátku jsme si říkali, že přenos emocí, umění nebo nějakých pocitů bude úplně nejtěžší částí a ti roboti to vůbec nezvládnou. No a překvapivě se ukázalo, že to je to vůbec nejjednodušší, protože tohle zvládnou levou zadní. Ale vyměnit žárovku, to ne,“ řekl s úsměvem Špaček.
Celý podcast je dostupný na webu Radiožurnálu, v aplikaci můjRozhlas nebo na všech podcastových streamovacích platformách.
