Zabrušovat, dělat Zagorku nebo klaus jako jednotka ješitnosti. I taková slova najdete v oblíbeném (a neortodoxním) internetovém slovníku Čeština 2.0. Novotvary do něj přidávají samotní uživatelé – a na výsledku je to vidět. „Slovník funguje jako kronika doby. Protože lidé, kteří nová slova do slovníku přidávají, do něj vkládají i emoce,“ říká v rozhovoru s Lucií Výbornou Martin Kavka, který za celým projektem stojí.

Video Praha 17:20 1. dubna 2019 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Jazyk je demokratický. A jen uživatelé rozhodnou, které novotvary si své místo v moderní češtině vybojují, a které zůstanou zapomenuty, řekl Martin Kavka ve vysílání Radiožurnálu. „Mé děti už sice neznají Zagorku, slovní spojení dělat Zagorku ale ano,“ usmívá se. „Češi mají kreativitu a hru se slovy vrozenou.“

Čeština 2.0 se sice neustále rozrůstá, moderní převzatá slova jako třeba gůglovat nebo selfíčko v ní ale nenajdete. Přestože pro autoportrét, jak zní tradiční české pojmenování pro anglické selfie, má Čeština 2.0 vlastní názvy: například sebka, mojka nebo samošpulka.

„S jazykem jsme velmi kreativní, a tak v češtině máme například i čelfie. Jde o selfie oněch pánů s ustupujícím čelem, kteří mají na fotce víc čela než obličeje,“ říká tvůrce projektu.

Čeština 2.0 baví internetové uživatele už řadu let. Vznikla v roce 2009, od té doby to nejlepší vyšlo i knižně pod názvem Hacknutá čeština. „A v poslední době přísun nových slov akceleroval,“ upozorňuje Kavka. „Máme za sebou čtvrt roku a venku už je letos 1000 slov!“

A jak na neortodoxní přístup k češtině reagují lidé? Jak kdo. „Prznění jazyka nám vyčítají hlavně běžní uživatelé. Jazykovědci naopak oceňují, že čeština je takto tvárná. My, samotní uživatelé, jsme mnohem konzervativnější, vzhlížíme k češtině jako k posvátné krávě, na kterou se nesahá,“ domnívá se.

Čeština 2.0 je pro Martina Kavku hlavně koníčkem, živí se ale především jako firemní novinář, který vytváří webový obsah pro firmy. V prostředí velkých firem ale inspiraci pro svůj slovník raději nehledá. „Velké firmy žijí takzvaným korpohantecem. Jde o hloupou angličtinu převedenou do češtiny,“ říká.

A proč je tenhle korpohantec inspirovaný angličtinou tak oblíbený? „Jde o určitou snahu o jazykovou úspornost, ta je patrná i z jazyka sociálních sítí nebo SMS. Angličtina působí jednodušeji, trochu nás k ní tlačí prostředí, v němž žijeme. Naštěstí ale existuje spousta lidí, kteří se tím nenechají zdeptat,“ dodává Kavka.

Alžběta Švarcová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít