Itálie chce zakázat anglicismy. ‚Jazyk se mění, diví se tomu každá generace,‘ míní jazykovědkyně
Italská pravicová strana Bratři Itálie premiérky Giorgii Meloniové navrhuje zákon, který by zakazoval používání anglických a jiných cizích slov ve veřejných dokumentech pod pokutou až 100 tisíc eur (zhruba 2,4 milionu korun). A to proto, že cizí výrazy by prý jednou mohly vést k zániku italštiny. Jak je na tom čeština? „V komunikaci jsou i určitá anglická slova potřeba,“ říká pro iROZHLAS.cz lexikografka Michaela Lišková.
Co říkáte na zákon, který teď navrhli vládní politici v Itálii? Myslíte, že něco podobného by se mohlo stát i u nás? Jak je na tom čeština s anglicismy?
Značné množství slov v češtině má cizí původ. Obavy, že by výpůjčky mohly vést k zániku češtiny, zatím nesdílím. Výrazy převzaté z angličtiny jsou v současné češtině nejnápadnější, ale přejímáme například i z italštiny, francouzštiny, němčiny, ale i z korejštiny nebo japonštiny.
‚Ty vole‘ je méně vulgární než dřív, hranice jsou ale subjektivní. Ukázal to i britský soud, říká jazykovědec
Číst článek
Nepoužívají se anglicismy někdy zbytečně?
Z angličtiny jsme v nedávné době přejali například slovo dron pro označení bezpilotního letadla. Jde o slovo mezinárodně srozumitelné, nedomnívám se, že by bylo třeba za každou cenu vymýšlet český ekvivalent.
Nových slov je celá škála, od příležitostně užitých po slova poměrně běžná. Věřím, že zmíněné slovo dron nijak nepopuzuje ani starší, ani mladší uživatele. V komunikaci je prostě potřeba.
Je to dané generační změnou a přirozeným vývojem jazyka? Má na to vliv populární kultura?
Živý jazyk se přirozeně vyvíjí, některé výrazy se užívat přestávají, ale to není tak nápadné. Nová slova budí větší pozornost. Buď je potřeba pojmenovat nějakou novou věc, jev, nebo mluvčí cítí potřebu užít nějaký originální, výrazný, třeba i expresivní výraz.
Mohu vás ujistit, že nová slova se v češtině objevují každodenně, jak o tom svědčí databáze nových slov Ústavu pro jazyk český.
Oslovování nebinárních lidí
Mladí lidé často používají anglické výrazy v běžných hovorech. Myslíte si, že toto může vést k zhoršení jejich znalostí gramatiky a snížení úrovně jazyka celkově?
Když mluvila generace našich rodičů uvolněně před svými rodiči, mohli se také oni divit, jak se vyjadřování mění. Ale stejné to bylo s nimi, když byli mladí. Jazykové normy si zvnitřňujeme právě v mládí a neseme si je do dalšího života.
Mladí lidé nepíší v chatech tečky na konci věty, působí prý agresivně. Nahrazují je emotikony
Číst článek
Jazyk se mezitím ale stále proměňuje. Nemluvila bych o snížení jazykové úrovně, jde obecně o jazykové změny. Čeština plní funkce, které její uživatelé potřebují.
V poslední době se řeší, jak vlastně oslovovat nebinární lidi. Server Refresher například zkusil dávat na konci písmeno x, jiní zase používají střední rod...
Jazykově jde o nový jev, v současné době jsme ve fázi experimentů a zkoušek, co se osvědčí nejlépe. Vyčkejme a uvidíme.
Jak je čeština obohacována v současné době? Díky politice se nám vytváří spousta nových slov a spojení, například mírotvorci nebo flastenci.
Na slovní zásobu mají vliv aktuální události. Za covidové pandemie jsme zaznamenali tisíce nových slov, v souvislosti s válkou na Ukrajině jsou to desítky. Z dalších výrazných témat lze jmenovat klimatickou krizi, oblast gastronomie či životního stylu.
