Kvůli nedostatečné výuce češtiny se ve školách nedaří mladým cizincům. Stát tak přichází o miliardy

Cizinců v Česku přibývá. Podle posledních údajů statistického úřadu jich tu trvale žije skoro 600 tisíc. Mladé cizince se ale nedaří integrovat do škol a předčasně končí se vzděláním. Podle dat, která zveřejnila organizace META podporující mladé migranty, do školy nechodí více než polovina osmnáctiletých lidí, kteří mají jiný rodný jazyk než češtinu. Podle organizace je to tím, že na základních školách nemají podporu ve výuce češtiny.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Přijímací zkoušky (ilustrační foto)

Pro mladé cizince jsou velkou překážkou například přijímací zkoušky. Ilustrační foto | Foto: Martin Veselý / MAFRA | Zdroj: Fotobanka Profimedia

„Když jsem se svými úkoly se trápil, tak jsem často pobíhal na tržnici a ptal se zákazníků, zda by mi mohli pomoct,“ vzpomíná Duc na svoje dětství.

Narodil se v Česku, ale vyrůstal ve vietnamské komunitě. Česky ho nejprve učila chůva. Když začal chodit do školy, žádné kurzy češtiny neměl. Do žákovské knížky mu učitelé psali hlavně trojky a čtyřky.

„V páté třídě si mě vzala na starost moje bývalá třídní učitelka, a ta mě doučovala českou gramatiku, pravopis. Díky ní jsem se najednou v páté třídě stal ze čtyřkaře jedničkářem,“ říká. Doučování ale trvalo jen rok. Potom šel Ducův prospěch zase dolů.

Přehrát

00:00 / 00:00

Mladí cizinci, kteří žijí v Česku, mají často problém získat vyšší vzdělání. Bez perfektní češtiny se v českém školství neobejdou, ale systematická výuka češtiny pro cizince na základních školách pokulhává

Přes střední uměleckou školu, kde, jak říká, nebyla čeština tak důležitá, se dostal na Karlovu univerzitu, kde vystudoval vietnamistiku. Duc je ale spíš výjimkou. Víc než polovina osmnáctiletých cizinců žijících v Česku, už do školy nechodí.

Překážkou jsou pro ně například přijímací zkoušky z češtiny. „Jsou rozhodně náročné i pro rodilé mluvčí, což znamená, že pro naše žáky s odlišným mateřským jazykem je to opravdu veliká bariéra. Potvrzují to i ředitelé a učitelé ze základních škol. Maturita z českého jazyka je pro rodilé mluvčí stejná jako pro nerodilé mluvčí a je opravdu na vysoké jazykové úrovni,“ říká Radiožurnálu Michaela Jiroutová z organizace META, která je zaměřená na podporu mladých migrantů

Změny ve výuce

V 17 letech je mimo vzdělávací systém až třetina cizinců. Lidé bez středoškolského vzdělání jsou do budoucna ekonomickou zátěží pro stát, protože hůř hledají práci.

Organizace META připomíná také odhady sociologů, že když jeden student předčasně ukončí středoškolské vzdělání, státní kasu to vyjde na 2,8 milionu korun.

Za jeden ročník sedmnáctiletých tak stát podle META kvůli nedostatečné integraci mladých cizinců v současnosti přichází ročně až o 2,6 miliardy Kč.

„Samozřejmě jsou to odhady, ale když si spočítáme průměrné náklady na jazykovou přípravu, tam se pohybují na jednoho žáky na 28 tisíc korun. To je samozřejmě velký nepoměr. A je důležité zmínit, že výdaje resort stejně má, protože žáci opakují ročníky, jsou neúspěšní. Takže na ně ty náklady jsou, ale nejsou prostě efektivní,“ přibližuje programová ředitelka organizace META Kristýna Titěrová

‚Češtinu můžou trénovat třeba o přestávkách.‘ Do tříd se po náročné online výuce vrací i tisíce dětí cizinců

Číst článek

Velkým problémem je přechod ze základní na střední školu. Data za loňský rok ukazují, že ve studiu nepokračuje každý šestý cizinec. Přitom u žáků, pro které je čeština jazykem mateřským, je to až každý stý.

Ministerstvo školství chystá od září změny v systému výuky češtiny pro cizince. „V základním vzdělávání bude pokračovat koncept krajem určených škol. Jazykovou přípravu bude možné absolvovat dopoledne, z výuky ostatních předmětů budou žáci uvolněni. Rozsah podpory bude minimálně 100 a maximálně 200 hodin podle orientačního vstupního testu,“ nastínila pro Radiožurnál mluvčí resortu Aneta Lednová

Podle zástupců škol a nevládních organizací ale návrh opomenul potřebu dlouhodobé systematické podpory jazyka při výuce.

Podle Titěrové je třeba důležité, aby cizinci měli ve škole dvojjazyčného asistenta pedagoga. Učitelé podle ní potřebují pro integraci cizinců větší podporu a školským poradnám chybí jasný návod. Věří, že resort jejich připomínky do návrhu ještě zapracuje.

Vyhlášku má v těchto dnech projednat Legislativní rada vlády.

Eva Mikulka Šelepová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme