Češi se během pandemie víc věnovali charitě. Za zbytkem Evropy ale tuzemsko v dárcovství zaostává
Mezi lidmi vzrostla v době koronavirové krize solidarita a ochota pomáhat těm, na které tvrdě dopadla vládní opatření proti šíření nákazy. Podle některých neziskových organizací se taky zvyšuje počet pravidelných dárců. Třeba pražská Diakonie Českobratrské církve evangelické už v dubnu překročila hranici tisíce lidí, kteří finanční příspěvek posílají každý měsíc.
„Slyšeli jsme to na vlastní uši, že někdo má ekonomické problémy a opravdu nemůže pracovat, i když by stokrát chtěl. A to právě bylo tím hnacím motorem, jak těm lidem třeba pomoct,“ vysvětluje Radiožurnálu své pohnutky Ondřej.
Pandemie koronaviru vede Čechy k větší solidaritě. O ochotě pomáhat natáčela Lucie Korcová
Už loni na jaře se s manželkou snažili pomáhat, jak se dalo. Šili roušky, tiskli na 3D tiskárně ochranné štíty pro hasiče a policii.
Pak mu kamarád ukázal facebookovou skupinu Stovka denně: její členové každý den poslali minimálně sto korun někomu potřebnému. Za měsíc a půl to bylo více než 100 tisíc korun.
„Najednou jsem měl pocit, že právě třeba stovka denně nebo podobná částka je to naprostá maličkost, která mě nechci říct nezatíží, ale mám možnost ji dát.“
Ondřej přispěl třeba i do sbírky Krabice od bot, díky které pražská Diakonie pomáhá dětem v nouzi. „To, co mě potom přesvědčilo darovat pravidelně, byla práce s dárci, kdy se mi z Diakonie následně ozvali a řekli mi naprosto přesně, co se s penězi stalo. Hodně dětí odjelo na letní tábory,“ objasňuje.
Štědří jednotlivci
Právě díky tomu, jak rostla vybraná částka ve sbírce Krabice od bot, si pražská Diakonie začala všímat větší solidarity mezi lidmi.
„Zapojilo se o 45 procent dárců víc než v předchozím roce a řada z nich začala později přispívat pravidelně. V posledním roce opravdu pozorujeme velký nárůst zájmu o sociální témata, jaká je situace lidí v nouzi a lidé i firmy nás žádají o radu, jakým způsobem můžou nejlépe pomoci,“ říká vedoucí oddělení péče o dárce Zdeňka Sobotová.
Diakonie v současnosti pracuje na třech dlouhodobých projektech: na stavbě domova pro seniory, domova pro lidi s demencí a speciální školy pro děti s postižením.
Nejvíc dárců je podle Sobotové mezi jednotlivci. „Je to trochu v rozporu s tím všeobecným vnímáním. Lidé mají obvykle pocit, že nejvíc darují firmy, ale 75 procent našich příjmů z darů jsou dary jednotlivců.“
Dárců přes koronavirovou krizi neubylo, shodují se neziskové organizace. Dařilo se speciálním sbírkám
Číst článek
Větší zájem lidí, kteří chtějí finančně pomoct potřebným, zaznamenala i sbírka Konto Bariéry pro lidi se zdravotním postižením. V uplynulém roce se taky dařilo peníze vybírat mnohem rychleji než dřív.
„Ještě ani pomalu nezačala pandemie a po měsíci už vedení jednoho z našich nejstarších firemních fondů řeklo, ať rozdělíme půl milionu pro lidi postižené covidem-19. Získali jsme nového velkého sponzora, který nám pomohl ve dvou vlnách s vybavováním nemocnic náročnou technikou. Tím, co bylo tenkrát potřeba nejvíc,“ dodává ředitelka Konta Bariéry Božena Jirků.
Přesto Česko za zbytkem Evropy v dárcovství stále zaostává. Podle výroční studie Globální trendy dárcovství za rok 2020 daruje pravidelně v průměru 43 procent Evropanů, v Česku jen 14 procent lidí.
Podle Fóra dárců za to můžou i negativní zkušenosti. Nedůvěryhodnou sbírku v době epidemie zaznamenal každý desátý Čech. Podle Fóra dárců ale výrazně vzrostl počet dárcovských SMS zpráv. Loni takhle Češi poslali přes 56 milionů korun, o 16 milionů víc než v roce 2019.
