Pravnučka TGM: Doufala jsem, že to dobré z národních států se propojí, ale vznikají klany

Charlotta Kotíková je historička umění a pravnučka prvního československého prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka. Vznik republiky a 28. říjen bere její rodina jako podnět k zamyšlení podobně, jako zářijové datum úmrtí zakladatele státu. A také 10. březen, kdy zemřel Jan Masaryk. „Nikdy se neoslavovalo, ani se moc neplakalo. Ale rodina se vždycky zamyslela, co by bylo, kdyby...,“ řekla Českému rozhlasu Plus.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Charlotta Kotíková, pravnučka Tomáše Garrigue Masaryka | Foto: Martina Mašková | Zdroj: Český rozhlas

V rodině potomků zakladatele republiky se podle ní debatovalo o možnosti obrany státu v době Mnichova.

Videomappingy, vojenská přehlídka i ohňostroj. Připomeňte si klíčové momenty oslav 100 let Československa

Číst článek

„Možná by nás čekala historie podobná jako ta polská, v Praze by nezůstal kámen na kameni, ale člověk neví,“ uvažuje Kotíková a zároveň připouští, že nikdo nemůže po nikom požadovat, aby dal vlastní život za vlast a ideály.

„To je příliš velká oběť a člověk nemá právo soudit.“

Ztráta menšin

Tomáš Garrigue Masaryk šel proti proudu mimo jiné na konci 19. století, kdy se zastal žida Leopolda Hilsnera obviněného z rituální vraždy. Tématem menšin se zabýval i jako prezident.

„Samozřejmě, že to národ strašně ochudí,“ říká Kotíková o ztrátě židovské, a později i německé, menšiny v Československu za druhé světové války a po ní.

Charlotta Kotíková

Historička umění je pravnučkou Tomáše Garrigue Masaryka, zakladatele a prvního prezidenta Československé republiky. Působila jako kurátorka výtvarného umění Brooklynského muzea v New Yorku. Ve Spojených státech jako nezávislá kurátorka pomáhá mladým umělcům, aby se prosadili na americké scéně. V roce 1993 zastupovala Spojené státy na bienále v Benátkách.

„Tragédie druhé světové války a holokaustu byla velká ztráta kulturní i ekonomická. Stejně tak byla ekonomicky velká ztráta pohraničí – Sudet. Možná v německé otázce to byla jistá historická nutnost,“ dodává.

Otázku češství a národních států v současnosti považuje za komplikovanou jak v Evropě, tak i v celém světě.

„Trochu jsem doufala, že všechny dobré vlastnosti národních států se propojí a vytvoří situaci, která bude jak sociálně, tak ekonomicky dobrá a spravedlivá pro celý svět. Místo toho mám pocit, že se vytváří určitý tribalismus, snaha přináležet k určitému klanu. Vidím to dost negativně,“ vysvětluje Kotíková.

Jednodušší současnost?

Pravnučka zakladatele státu je hrdá na to, že je Češka. Ale zároveň na to, že žije v Americe, kde v práci slavila úspěchy. Dodává, že k jejímu postoji přispívá to, že kultura a umění k mezinárodní spolupráci vybízí.

Masaryk na dosud nezveřejněném záznamu: Je-li někdo korupčníkem, je v zájmu státu, aby byl odstraněn

Číst článek

„Reprezentovala jsem Spojené státy na bienále v Benátkách jako Češka. Ale umělkyně, kterou jsem reprezentovala, byla Francouzka. Mezinárodní propojení je pro mě důležité,“ říká Kotíková.

Mladá generace to má podle jejích slov s příslušností k Evropské unii a NATO možná jednodušší než zakladatelé československého státu.

„Musím říct, že asi nebylo jednoduché vystavět právní stát, vytvořit ústavu, stát, armádu, školství... Převzít možná pozitivní věci z toho celku, který existoval předtím, a přizpůsobit je nové situaci po první světové válce,“ připouští.

O pradědečkovi se v její rodině mluví jako o přísném a pracovitém člověku. „Byl asi ještě pracovitější, než jsem si myslela,“ uzavírá s úsměvem Charlotta Kotíková.

Celý rozhovor si můžete poslechnout ZDE.

Martina Mašková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme