Jazyková bariéra brání dětem cizinců ve vzdělávání. Školy pro ně musí od září zajistit kurzy češtiny
Třídy českých školek a škol navštěvují desítky tisíc dětí cizinců. Většina z nich po příchodu do Česka nerozumí ani slovo. Od září budou školy muset zajistit svým žákům intenzivní kurzy češtiny. Hodina jazykové přípravy čeká i na předškoláky.
Nezisková organizace Meta na pražském Žižkově pomáhá dětem cizincům s integrací do českého vzdělávacího systému. Třeba tím, že jim nabízí intenzivní kurzy češtiny pro cizince.
‚Češtinu můžou trénovat třeba o přestávkách.‘ Do tříd se po náročné online výuce vrací i tisíce dětí cizinců
Číst článek
„Naším úkolem je připravit je do první třídy, aby rozuměly základním pokynům, řekly kamarádům, jak se jmenují, kolik je jim let, dokázaly se hned zapojit a necítily se tam nějak odstrčené, protože nerozumí ani slovo,“ říká lektorka Michaela Novotná.
Jazyková bariéra brání také ve vzdělávání. A přestože podle lektorky děti nasávají nový jazyk rychle jako houby, je důležité je v tom podpořit už v mateřské škole.
„Pro školní úspěšnost je klíčové, aby vstupovaly s aspoň bazální úrovní jazyka, ale je to důležité zejména pro psychickou pohodu dětí, aby věděly, co se děje, a byly schopné se zapojit už v mateřské škole,“ vysvětluje programová ředitelka Mety Kristýna Titěrová.
Počet dětí cizinců v českých školách se za posledních deset let zdvojnásobil. V loňském školním roce jich chodilo do českých mateřských škol skoro 12 tisíc. Do lavic základních škol pak usedlo více než 28 300 žáků s cizí státní příslušností.
Systémový přístup
„V současné době jsou nejvíce zastoupeny Ukrajina, Rusko, Vietnam a Slovensko. V tuhle chvíli se děti cizinců objevují i na vesnicích, i ve školách, ve kterých dříve nebyly. I proto začalo ministerstvo přemýšlet tak, že by to mělo být systémové, aby i školy, které mají menší zkušenost, uměly tu podporu dát, a nebo aby děti z těch škol dosáhly na podporu jinde,“ říká Halka Smolová Závorová z Národního pedagogického institutu.
Školy tak musí od září, díky novelizaci dvou vyhlášek ministerstva školství, svým žákům zajistit jazykovou přípravu. Intenzivní kurzy češtiny bude zajišťovat zhruba 400 škol po celé České republice. V každé obci s rozšířenou působností musí být alespoň jedna taková. Jednou z nich je i Základní škola Tusarova na Praze 7.
„Výhodu to má tu, že nebudeme kmenová škola, která by děti někam vysílala, ale veškeré informace o tom, jak děti pokročily a nepokročily, si předáme v rámci školy,“ říká zástupkyně ředitelky Dana Prošková. Školy, které nebudou jazykovou přípravu organizovat, totiž budou své žáky posílat na nejbližší určenou školu.
Změna má nedostatky
Epidemiolog Beran: Musíme se naučit s koronavirem žít, testy ve školách můžou stát miliony korun
Číst článek
Nově příchozí žák-cizinec bude mít nárok až na 200 hodin kurzu během deseti měsíců. A předškoláci na hodinu týdně, pokud jich ve školce budou aspoň čtyři. Ředitelé škol změnu vítají.
„Je to velký krok dopředu, protože to dává jasná pravidla pro to, aby se mohli cizinci ve škole vzdělávat,“ kvituje změnu Anna Niklová, ředitelka pražské školy Marjánka, kde se jazykové přípravě cizinců věnují z vlastní iniciativy už 15 let.
Podle Kristýny Titěrové z Mety má ale novinka několik slabin. Tou hlavní je, že se vztahuje jen na děti s cizí státní příslušností a opomíjí ostatní děti s nedostatečnou znalostí češtiny.
„Například děti, které se sice v České republice narodí, ale oba rodiče nemluví česky. Nebo rodiny, které dlouhodobě pobývaly v zahraničí a děti nemluvily a nevzdělávaly se v češtině,“ říká Titěrová. Podle ní by navíc školy od organizace kurzů mohlo odradit to, že nedostanou extra peníze na zvýšenou administrativu.
