Co dělá člověka člověkem? Máme společných 73 věcí, říká etnolog Rychlík a napsal o tom oceněnou knihu
Svou knihu Dějiny lidí rozdělil etnolog Martin Rychlík do 73 kapitol. Tolik je takzvaných univerzálií, jevů, které jsou společné všem lidským společnostem ze všech koutů světa napříč historií. „Ať už si představíme Sumeřany ve starověku nebo dnešní indiány v Amazonii, ti by také měli obsáhnout všech 73 univerzálií. A různě je řešit. Jsou to ty bazální věci, které dělají člověka člověkem,“ říká v pořadu Blízká setkání etnolog Rychlík.
Všichni se radujeme, truchlíme, dáváme si jména. Ale jinak to dělají Evropané, jinak třeba Maoři nebo další etnika. „V některých společnostech se předčítá seznam jmen – a dítě dostane to, u kterého si kýchne. Zvyky jsou hodně různorodé,“ nastiňuje Rychlík.
Za svou objemnou knihu Dějiny lidí získal cenu Magnesia Litera. „Jsou to dějiny konkrétních lidí, různých lidí, ne abstraktního lidstva. Jsou to tisíce příběhů, tisíce kultur, které žijí svoje životy,“ přibližuje Rychlík.
Kniha má podtitul Pestrost lidstva v 73 kapitolách. V tom se Rychlík odkazuje na 80 let staré členění kulturního antropologa George P. Murdocka. Tolik je takzvaných kulturních univerzálií.
„Tak se nazývají jevy, které jsou společné všem společnostem a kulturám. Je to označení etnografů pro věci, které se vyskytují všude. Je to třeba dávání jmen, pohřební rituály, přestupní rituály, různé účesy, umění, různé společenské organizace. Právě to je je 73 univerzálií,“ přibližuje Rychlík.
Jazyk jako základ všeho. Lidské kultury ale spojuje mnohem víc, vysvětluje antropolog
Číst článek
„Ať si představíme Sumeřany ve starověku nebo dnešní indiány v Amazonii, ti by také měli obsáhnout všech 73 univerzálií. A různě je řešit. Jsou to ty bazální věci, které dělají člověka člověkem,“ dodává etnolog.
Celkový počet univerzálií se různě aktualizuje a existují další seznamy. Počet 73 ale Rychlíkovi přišel tak akorát. Tolik vložil do knihy kapitol.
„Je to takový trik, jak dostat neuvěřitelnou pestrost lidstva do jedné knížky. Myslím, že je důležité připomínat, co máme – i přes odvěký pocit odlišnosti a rozdělenosti – společného, v čem se shodneme,“ zdůrazňuje Rychlík.
Symbolika tetování
Všechny lidské kultury mají například společné zdobení těla. „Tetování ale není jenom estetická věc a líbivé doplnění vzhledu, jak si dnes někdo může myslet. V preliterálních společnostech šlo o významný symbolický prvek,“ připomíná Rychlík, který sám tetování nemá.
Jen v Evropě má tetování tradici starou na 5000 let. „Přicházelo to v různých vlnách. Byly tu církevní zákazy, ale ve středověku si to lidé přiváželi třeba jako suvenýr z křížových výprav. Pak zase tetování vymizelo a vrátilo se s objevitelskými výpravami do Polynésie, kde se Evropané setkávali s tím, že to může být velice estetické,“ shrnuje etnolog.
Armáda rozvolňuje kvůli mladým lidem pravidla pro tetování. Vojáci ho budou moci mít i na krku
Číst článek
V 19. a 20. století bylo tetování opět považováno za něco negativního, od 60. a 70. let se ale stává v Evropě naprosto běžným.
Ve většině kapitol své knihy se snažil zmínit i české vědce a objevy.
„Tím, že pracuju ve vědecké novinařině, tak jsem ve styku s velmi chytrými a zajímavými lidmi z různých oborů. A tak jsem tam občas napsal něco, co třeba řešili čeští vědci a že měli nějaký článek v časopise Science,“ dodává Martin Rychlík.
Poslechněte si celý rozhovor, audio je nahoře v článku.
