Univerzity i Národní galerie vyvěšují portréty Horákové. ‚Odmítla jen filozofická fakulta,‘ řekl Gregorini
Městská část Praha 2, Karolinum, Právnická fakulta Univerzity Karlovy a další instituce vyvěsily v posledních dnech portrét Milady Horákové s nápisem Zavražděna komunisty. Kampaň připomínající 70 let od popravy právničky a političky vede občanské sdružení Dekomunizace. Jak v pondělí řekl serveru iROZHLAS.cz zástupce sdružení Michal Gregorini, problém s vyvěšením banneru měla pouze Filozofická fakulta Univerzity Karlovy.
Sdružení Dekomunizace, které zastupujete, nyní vede kampaň Zavražděna komunisty, v rámci které rozvěšujete plakáty s fotografií Milady Horákové. Proč?
Cílem téhle kampaně je uctít památku statečné ženy, která byla součástí naprosto bezprecedentního procesu, který vyvrcholil justiční vraždou organizovanou komunistickým režimem.
VIDEO: Studenti komunistům na řečnický pult promítli Horákovou. ‚Naprosto neseriózní,‘ zní z KSČM
Číst článek
Oslovujete i úřady a instituce, aby vyvěsily plakáty. Máte nějaký přehled, kolik lidí a institucí se do toho zapojilo? Objevil se třeba někdo, kdo by odmítl plakát vyvěsit?
Zajímavá reakce byla ze strany děkana filozofické fakulty Michala Pullmanna, který po konzultaci se svými kolegy řekl, že vyvěsí pouze portrét, nikoliv s tím nápisem „Zavražděna komunisty“. To nás zaskočilo, a proto jsme mu poděkovali, protože se domníváme, že by potom filozofická fakulta vedle těch ostatních institucí a soukromých osob vypadala alibisticky.
Takže filozofická fakulta plakát nevyvěsí vůbec?
Filozofická fakulta to nevyvěšuje, protože se jim to nelíbilo. Nicméně visí to už teď na Karolinu a na právnické fakultě, což byla alma mater doktorky Horákové. S postojem univerzit jsme spokojeni, jenom nás překvapila tahle – řekněme – bázeň z filozofické fakulty.
Vyjádření vedení Filozofické fakulty UK k uctění památky Milady Horákové
Filozofická fakulta UK samozřejmě odsuzuje justiční vraždu Milady Horákové spáchanou komunistickým režimem a všechny další zločiny komunismu. Filozofická fakulta UK se samozřejmě plně hlásí k tomu, že komunistický režim v Československu byl „zločinný, nelegitimní a je zavrženíhodný“ a že „Komunistická strana Československa byla organizací zločinnou a zavrženíhodnou obdobně jako další organizace založené na její ideologii“ (viz zákon o protiprávnosti komunistického režimu).
Jak jsme před několika dny informovali organizátory kampaně Milada 70, Filozofická fakulta UK uctí památku Milady Horákové pietním vyvěšením černého praporu ve dnech 26.–27. 6. – tedy jedním ze způsobů, k nimž sami organizátoři vyzývají.
Památce Milady Horákové chceme věnovat víc než dvě slova na banneru v nadživotní velikosti. Proto nyní připravujeme dva rozsáhlejší texty, které osobnost a odkaz Milady Horákové přiblíží v širších souvislostech.
Současný rozruch v médiích a na sociálních sítích je zbytečný – jak jsme si nyní s organizátorem kampaně Michalem Gregorinim potvrdili, jde nám všem o stejnou věc.
za vedení Filozofické fakulty UK
doc. Michal Pullmann, děkan
Máte přehled, kolik institucí se do této akce zapojilo?
Přehled máme, je jich přes deset, ale pořád se hlásí další a bohužel to nestíháme odbavovat, protože je nás na to málo a technicky je to náročné. Takže jistě by jich bylo více, všichni o to mají zájem, ozývají se nám ze všech koutů, ale nestíháme to.
Geniální nápad studentů
Můžete nějaké jmenovat?
Je to Vysoká škola umělecko-průmyslová, je to Národní galerie – budovy Veletržní palác, Rudolfinum, Salmovský palác a palác Kinských na Staroměstském náměstí. Pak je to už zmíněná Univerzita Karlova – právnická fakulta a Karolinum. Je to FAMU na Smetanově nábřeží a teď jste nás zastihl na Fakultě jaderné fyziky (na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské - pozn. red.) ČVUT, přičemž ČVUT jako univerzita se do toho taky zapojuje vyvěšením černého praporu.
Konfrontovali jste s touto kampaní i KSČM?
Ne, vůbec. K ničemu je nepotřebujeme.
Určitě jste zaznamenal, že minulý týden studenti promítali portrét Milady Horákové na pultík KSČM během tiskové konference ve sněmovně. Nabízí se otázka, jestli s tím máte něco společného?
Bohužel nemáme, ale je to geniální nápad.
Takže to schvalujete?
Jasně. Čím víc Milady Horákové, tím lépe.
Kdo vaší kampaň financuje?
Financují ji soukromí drobní dárci, ale hlavně je to nejvíc dobrovolnické práce.
Proč právě portrét Milady Horákové? Jednou z prvních obětí těchto monstrprocesů 50. let byl třeba Heliodor Píka. Výročí jeho smrti bylo v neděli.
Milada Horáková je jediná žena – alespoň podle našich informací -, která byla v těch procesech popravena. Ony tam byly ještě další, ale ty dostaly „naštěstí“ doživotí. Proto nám přijde symbolická. Plus její jméno je dobře známé, má po republice mnoho pomníků. V tomto případě se chytáme její popularity, protože nám přijde signifikantní. Jinak proč Milada Horáková? Ono je to teprve sedmdesát let. Zdá se to, jako kdyby to bylo strašně dávno, v minulém tisíciletí, ale moje máma to pamatuje, takže je to hrozně nedávno. Proto připomínáme Miladu Horákovou.
Bagatelizace smrti Horákové
Přijde vám to jako vhodná forma vzpomínky?
Teď myslíte co? Vyvěšování bannerů nebo černých plachet nebo…
‚Chci za své činy nést plnou zodpovědnost.’ Před 70 lety si Milada Horáková vyslechla trest smrti
Číst článek
Obecně celou kampaň.
Ano. Je to to nejlepší, co nás napadlo. Možná, že někdo přijde s nějakým lepším způsobem připomínky – vím, že Člověk v tísni, Jeden svět na školách připravují nějaké video se studenty, vím, že Post Bellum – Paměť národa dělá něco, předpokládám, že i Spolek přátel Milady Horákové taky něco připravuje. Takže netvrdím, že je to nejlepší, ale rozhodně si myslím, že je to vhodné.
Jde o první kampaň, kterou děláte?
Máme toho za sebou spoustu. Občanské sdružení Dekomunizace vzniklo v roce 2005. Dělali jsme kampaň Trikem proti komunismu, následně další kolo Nechci mít na triku další totalitu. Máme za sebou „různé lumpárny“, kdy jsme oblékli do trika jezdeckou sochu Jana Žižky nebo připravili předvolební video Přemluv bábu, nebo vyvěšovali Putina, který vypadal jako Hitler.
Neměla jsem žádné pochybnosti, řekla prokurátorka Brožová po procesu s Horákovou
Číst článek
Ale většina těch akcí byla guerillových, ale tahle je taková rozkročená, oficiální ve spolupráci s institucemi. Ale pozor, není to jen práce občanského sdružení Dekomunizace. Je to iniciativa, které říkáme Milada 70. Zavražděna komunisty a děláme to ve spolupráci s agenturou MVP a s Centrem současného umění DOX a ještě s dalšími. To bychom tu asi byli dlouho, kdo všechno se připojuje.
Spojujete současnou KSČM s tehdejší KSČ. V čem vidíte tu podobnost?
V názvu.
Jenom v názvu?
Nejen v názvu samozřejmě. Podívejte se na paní Semelovou, nebo spoustu komunistů nebo lidí, kteří se hlásí ke komunistické straně, ti tu smrt Milady Horákové bagatelizují, ti říkají, že to byl běžný proces, ona si to zasloužila, škodila zemi. Takže nejde pouze o nejužší vedení KSČM, jde o komunistické myšlení a na to upozorňujeme, protože se toho děsíme.
I když jde o demokraticky zvolenou stranu?
To byla KSČ taky. Vzpomeňte na rok 1946.
