Nejméně spokojení jsou lidé žijící v manželství. Dožívají se ale vyššího věku, říká demografka

Lék na dlouhověkost? Podle Jitky Rychtaříkové z Katedry demografie a geodemografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy to je kombinace vysokoškolského vzdělání a vztahu v manželství. V pořadu Osobnost Plus demografka dále vysvětluje, že k tomuto tvrzení je vždy potřeba vycházet jak z klasických šetření pro celé Česko, tak i z doplňujících dat založených na výběrových šetřeních. „Samozřejmě záleží, jak je ta otázka položena a tak dále.“

osobnost plus Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Jitka Rychtaříková, demografka | Foto: Kateřina Cibulka | Zdroj: Český rozhlas Plus

„Abychom si prodloužili život, byla by optimální kombinace žít v manželství a mít vysokoškolské vzdělání. Nicméně některá výběrová šetření z posledních let, která se provádějí i v Česku, nám na otázku spokojenosti se životem a s osobními vztahy teď vychází úplně nepředvídaně. Nejméně spokojení se životem a s osobními vztahy jsou lidé žijící v manželství. Ale to se nemusí promítat do zdravotního stavu,“ říká demografka Jitka Rychtaříková.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celou Osobnost Plus Barbory Tachecí

Demografové se totiž ptají na štěstí a osobní spokojenost, vysvětluje Rychtaříková. „A na druhé straně je tady vzájemná péče těch, co žijí v manželství,“ vysvětluje, proč se manželství odráží na kvalitě zdraví.

Věk vs. vzdělání

Zároveň stále platí, že čím je člověk vzdělanější, tím větší má šanci, že se dožije vyššího věku.

„Asi to souvisí s tím, že se jedná o pracovní poměry. Protože pokud je člověk vysokoškolák, tak nepracuje v příliš zdraví ohrožujícím prostředí. A za druhé se uvádí jako faktor, že vysokoškolák lépe pečuje o své zdraví, méně kouří, méně pije alkohol, víc cvičí,“ říká Rychtaříková s tím, že jde o obecné informace a výjimky existují.

Nejdelší život v Praze, nejkratší v Ústeckém kraji. Statistici vydali výhled, jak se promění naděje dožití

Číst článek

Profesorka demografie přiznává, že Česko má v poslední době při analýzách délky života v kombinaci se vzděláním problém s přesnými daty, protože se znak vzdělání stal od roku 2008 nepovinným údajem, s nimiž statistici pracují.

„Dnes máme neudáno až osmdesát procent. Takže nemá vůbec smysl analyzovat délku života podle vzdělání,“ upozorňuje. „Česká republika v rámci zemí Evropské unie, pro které jsou tato data k dispozici, patří k těm, kde jsou tyto rozdíly dožití velmi velké,“ nastiňuje.

Rozdíly mezi genderem

„Mezi muži se základním vzděláním a vysokoškolským vzděláním je rozdíl v očekávaných letech života například pro pětadvacetiletého muže až dvacet let,“ dodává demografka.

Zajímavé je podle Rychtaříkové i porovnání předpokládaného dožití u žen.

„Jedná se o ženy, které prožily svůj ekonomicky aktivní život především v socialismu, tak je tady anomálie: Ženy se základním vzděláním mají o něco větší počet let k prožití oproti ženám bez maturity, tedy těm vyučeným. Když jsme o tom spekulovali, tak zřejmě půjde o to, že ženy se základním vzděláním pravděpodobně pracovaly v zemědělství nebo dělaly nějaké nenáročné práce. Zatímco ty vyučené pracovaly u soustruhu v továrnách. Ale vysokoškolačky mají hodnotu dožití samozřejmě nejdelší.“

Svým studentům tak profesorka Rychtaříková ráda s nadsázkou říká: „Podívejte se, když úspěšně dokončíte vysokoškolské vzdělání, prodloužíte si délku života. Bavíme se samozřejmě o průměrech.“

Manželství

Demografové sledují i sňatečnost, tedy dlouhodobý trend uzavírání manželství.

„Tento trend je dlouhodobě klesající. To znamená, že v dnešní době – a máme na to ukazatel, který se složitě počítá, až do roku 2020, kdy byly soudy kvůli pandemii omezené – zhruba šedesát procent mužů uzavíralo sňatek a sedmdesát procent žen. Za socialismu to bylo devadesát procent mužů a pětadevadesát procent žen. Ale tehdy jiná volba nebyla, protože to byla cesta k bytu a k určité svobodě od rodičů.“

Proč považujeme za stáří věk šedesát let a ne více? Celý rozhovor pořadu Osobnost Plus najdete v audiozáznamu, ptala se Barbora Tachecí.

Barbora Tachecí, lup Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme