‚Dobrý den, váš syn na nás kouká na internetu.‘ Odbornice chválí za kampaň novozélandskou vládu

Na humor a dávku lehce nepříjemné otevřenosti vsadila novozélandská vláda v sérii televizních reklam upozorňujících na nástrahy, které na internetu čekají na jeho nejmladší uživatele. Že se trefili do černého, potvrzuje, že se teď jedno z videí šíří po celém světě. Na dveře náctiletého kluka v něm zaklepe usměvavý pár nahých aktérů z filmů pro dospělé. Způsob, jakým minutový klip mluví o souhlasu a „pohádkovosti“ pornografie, oceňují i odborníci.

Wellington / Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

„Dobrý den, váš syn na nás kouká na internetu,“ oznámí vyděšené ženě ve dveřích dvojice obnažených pornoherců, která se představí jako Derek a Sue. Následně jí začnou se širokými úsměvy vypočítávat, kde všude je náctiletý mladík sleduje: na notebooku, tabletu, Playstationu, mobilu, jejím mobilu a chytré televizi.

„Většinou vystupujeme pro dospělé, ale váš syn je ještě dítě, tak možná netuší, jak fungují vztahy ve skutečnosti,“ vysvětlí Sue s tím, že ve videích ani neprobírají konsent, tedy souhlas s milostným aktem, ale „rovnou se na to vrhnou“.

„A tak bych se v reálném životě nikdy nechoval,“ uzavře to Derek. Oba pak radostně zamávají na chlapce, který se objeví na chodbě a při pohledu na ně upustí misku s jídlem.

Jeho matka se pak ve vnitřním monologu rozhodne, že je čas promluvit si v klidu a bez unáhlených soudů o rozdílech mezi vztahy dospělých ve skutečnosti a online.

Z novozélandské vládní kampaně Keep It Real Online | Foto: Keep It Real Online | Zdroj: Repro YouTube

Video s Derekem a Sue je součástí nezvyklé kampaně Keep It Real Online, kterou novozélandská vláda upozorňuje na nebezpečí, se kterým se mohou na internetu setkat děti a dospívající.

„Je to důležité téma, které se mnohdy opomíjí. Rodiče si dost často nechtějí připustit, že jejich děti koukají na porno,“ říká pro server iROZHLAS.cz Johanna Nejedlová, zakladatelka iniciativy Konsent.

„Přijde mi důležité, že na to někdo takhle zábavným způsobem upozorňuje a že to vůbec dělá taková autorita, jako je novozélandská vláda. To mi přijde skvělé.“

Pohádka pro dospělé

Nejedlová se věnuje prevenci sexuálního násilí a obtěžování. Vedle toho také pořádá třeba lekce pro učitele o tom, jak vyučovat sexuální výchovu. Ta podle ní v české společnosti stále není dost velkým tématem.

Jako příklad zmiňuje rok 2010, kdy se konzervativní část národa ohradila proti příručce ministerstva školství, která měla informovat učitele o tom, co všechno by se dalo probírat v sexuální výchově.

„Nikdo moc nevolá po tom, že by se měla zkvalitňovat sexuální výchova nebo že je potřeba, aby rodiče věděli, jak se svými dětmi o těchto tématech mluvit, pokud to nedělá škola,“ míní.

Co dělají děti na internetu? Nebojte se jich zeptat

Číst článek

„Obzvlášť mám pocit, že jsou v Česku hodně hlasití odpůrci liberální sexuální výchovy. Možná jich není tolik, ale lidé, kteří by s tím souhlasili, prostě mlčí.“

V Česku podle Nejedlové neexistují data o tom, jak moc děti koukají či nekoukají na pornografická videa. Její organizace proto pracuje s čísly ze zahraničí, například z Velké Británie. Předpokládá ale, že nebude velký rozdíl oproti tomu, jaká je situace v tuzemsku.

Vychází z diskusí, které přímo ve třídách vede se žáky sedmých až devátých tříd nebo studenty prvních ročníků středních škol. Jak tvrdí, pornografie je už pro ně normální součástí života. „Většina děcek tam viděla porno. Respektive viděli ho všichni. Někteří otevřeně přiznávají, že se na něj koukají. Někteří říkají, že jim to přijde nechutné,“ vypráví.

Iniciativa Konsent nazývá pornografii pohádkami pro dospělé, v nichž ožívají fantazie, které vůbec nemusejí odrážet to, jak vypadá reálný pohlavní styk. Běžně se v něm přechází konsent, na což naráží i video novozélandské vlády.

„Ve Spojených státech je to už normálně zavedený termín, kterému většina lidí rozumí. V Česku to ještě musíme dovysvětlovat, co se tím vůbec myslí. Když to člověk řekne, objeví se námitky typu: ‚A to teď budeme muset podepisovat formulář?‘ Je potřeba lidem vysvětlovat, že je to zaprvé hloupost a zadruhé že ani podepsání formuláře by nefungovalo, protože souhlas je vždy odvolatelný,“ popisuje Nejedlová.

Deník Guardian připomíná průzkum z prosince 2019, který ukázal, že internet je u mladých Novozélanďanů primárním zdrojem informací o sexu. Třetina nejsledovanějších videí na pornografických stránkách přitom zobrazuje nekonsenzuální sexuální styky.

„Mám pocit, že si lidé ten souhlas dost často představují jako něco formálního. Ale ve spoustě běžných životních situacích vyžadujeme konsent od druhých. Je potřeba si uvědomit, že to jde dělat i v sexu a že mluvit o sexu není nic trapného, nebo něco, za co bychom se měli stydět.“

Když vysvětluje konsent studentům, podle vlastních slov se snaží zdůraznit, že je o sexu potřeba s druhým komunikovat a všímat si toho, co chce.

„Někdo se může stydět, a proto vypadá, že něco nechce, a je třeba se doptávat. A to doptávání nemusí být trapné. Když se někoho zeptáte, jestli se mu líbí, co děláte, je to hezký způsob, jak se zeptat na souhlas. ‚Můžu v tomhle pokračovat? Líbilo by se ti, kdybychom dělali tohle?‘ Tak je to v pořádku,“ dává příklady Johanna Nejedlová.

Kampaň novozélandské vlády nabádá rodiče k tomu, aby o těžkých tématech, která se týkají online bezpečí, mluvili se svými dětmi s klidem a rozvahou. Její součástí jsou také videa o kyberšikaně, snadném přístupu dětí k násilnému obsahu nebo takzvaném kybergroomingu, tedy praxi, kdy predátoři navazují pomocí internetu kontakt se svými oběťmi.

Kristina Roháčková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme