Sebevědomé dítě vadí frustrovaným dospělým. Na dětskou sebedůvěru je nejlepší láska, radí psycholog

Rodiče s dětmi | Foto: Arina Krasnikova | Zdroj: Pexels | Licence Pexels,©

„Pokud jsme normálně sebevědomí rodiče, tak nás ani přehnaně sebevědomé dítě nerozhází,“ věří psycholog a psychoterapeut Jan Kulhánek. Děti ve věku dvou tří let mají fázi grandiózního self, tedy období velikášství. Pokud ale rodiče dítě shazují, zakládají mu na problémy se sebevědomím, upozorňuje psycholog v pořadu Houpačky Radia Wave. „Je šílené, jak mají někteří potřebu dítě srazit. Sebevědomé dítě nejvíc leze na nervy nesebevědomým dospělým.“

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

„Sebevědomí je komplex představ o sobě, který nám říká ‚docela to se mnou jde, není to tak špatný‘,“ popisuje psycholog a psychoterapeut Kulhánek. „Víra, že znám a umím odhadnout svoje schopnosti, že někoho na světě zajímám, že můžu být někomu sympatický. A když jsem někomu nesympatický, tak to neznamená, že je se mnou něco špatně.“

Přehrát

00:00 / 00:00

Kde se bere dětské sebevědomí? Kdy ho mají děti nejvíc a kdy přijde jeho krize? A jak v nich můžeme zdravé sebevědomí pěstovat? Poslechněte si Houpačky

„Vyrovnaný člověk je takový, který svoje úspěchy přisuzuje spíš sobě a svoje neúspěchy přisuzuje náhodě nebo okolí,“ tvrdí psycholog. Zdravě sebevědomý člověk také dokáže sám sebe ocenit a poučit se ze selhání.

„Člověk, který sám sebe neumí pochválit, je závislý na hodnocení druhých. Enormně mu záleží na tom, co si o něm myslí okolí. To se objevuje často v období puberty, kdy se obecně zvyšuje potřeba být s druhými zadobře.“

Nejvíc zabírá láska

Sebevědomí má v dětském věku svoje vrcholy a propady. Nejzásadnějšími průvodci jsou rodiče, v další řadě formují sebevědomí instituce nebo celková společnost.

„Nejvíc sebevědomí do žil vlijí rodiče dítěti tím, že ho prostě milují. Pokud dítě zažívá, že je na světě správně a že je chtěné, je to totální základ zdravého sebevědomí,“

„Malé děti kolem druhého až čtvrtého roku bývají výrazné v tom, že si myslí, že zvládnou samy všechno na světě. Je to tak v pořádku, jejich okolí jim postupně ta očekávání zformuje. Protipólem je pak puberta, kdy přicházejí různé pochybnosti a děti mají tendenci se podceňovat,“ vysvětluje Kulhánek.

„Nejvíc sebevědomí do žil vlijí rodiče dítěti tím, že ho prostě milují. Pokud dítě zažívá, že je na světě správně a že je chtěné, je to totální základ zdravého sebevědomí,“ myslí si psycholog a varuje před větami, které naopak děti sráží:

Když dítě vyrůstá v mocenském prostředí, je zvyklé, že si s ním dospělí dělají, co chtějí, říká blogerka

Číst článek

„Frustrovaní rodiče k takovým formulkám sahají často: ‚Proč brečíš, vždyť je to tak jednoduchý.‘ nebo ‚Ty si zase nevěříš!‚‘ a podobně. To se dětem vrývá a pamatují si to mnohdy celý život.“

Podle Kulhánka je rozhodující, jak se vnímá sám rodič. To pak přenáší na dítě.

„Co pro sebe můžeme udělat jako dospělí, je práce na vlastním reálném pohledu na sebe, abychom se zbytečně neshazovali a nepřeháněli to se sebekritikou. Je fajn, když se rodiče v tomhle doplňují, jeden je úzkostnější a druhý volnější, dítě si pak může vzít to nejlepší z obou,“ doporučuje.

Bez dětského velikášství to nejde

Dětské sebevědomí může ale narazit třeba na zacházení ve škole nebo na spolužáky, může být zesměšňované učitelem i okolím. „Pokud je tam zdravý základ, tak to dítě zvládne líp. My nevíme, s čím se dítě setká, když ho dáme do školy,“ připomíná psychoterapeut a psycholog.

Psycholožka radí dětem: Někdo rád ubližuje jiným. Naučte se posměšky odrážet a k sobě mluvte hezky

Číst článek

Dobrý základ se buduje jak díky lásce, tak chvále, zdůrazňuje: „Když jde pochvala od srdce, když není vykalkulovaná, ale prostě mám dobrý pocit a dítě chci povzbudit, tak je pochvala fajn. A pokud má naopak dítě z něčeho strach, tak je dobré na něj nespěchat a pomoct mu obavy překonat, nepanikařit, nekomentovat selhání.“

Sebevědomé dítě dospělým ukazuje, jak jsou na tom oni sami.

„Když dítě vyjadřuje přehnanou sebejistotu, tak nesebevědomý rodič mu řekne: ‚Co si myslíš, že si s tebe svět sedne na zadek, že všude budeš šéf?‘ To je úplně šílené, jak někteří mají potřebu dítě srazit. Přitom děti, které si neprojdou fází velikášství, pak mají deficit ve vývoji.“

„Neznamená to, že si dítě může dělat, co chce.“

Důležité je podle něj také respektovat názor dítěte, ať jde o výběr barvy trička nebo vyjádřený nesouhlas s názorem dospělého. „Neznamená to, že si dítě může dělat, co chce, ale že když třeba řekne, že teď k němu do pokoje nemám chodit, tak tam nepůjdu,“ dodává psycholog.

Poslechněte si Houpačky o dětském sebevědomí a vyrovnanosti, audio je výše v článku.

Michaela Sladká, kac Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme