Děti z dětských domovů mají těžší start než jejich vrstevníci, říká zakladatelka Yourchance Štiková

V Česku každý rok odchází z dětských domovů okolo 900 mladých dospělých. Zorientovat se v životě jim pomáhá obecně prospěšná společnost Yourchance (tvoje šance). „V dětech vidíme potenciál budoucnosti a toho, že když ovlivníme mladé lidi na jejich cestě životem, tak můžeme ovlivňovat společnost jako takovou,“ popisuje pro Český rozhlas Plus Gabriela Štiková, zakladatelka společnosti.

Tento článek je více než rok starý.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

romské dítě, Klokánek, dětský domov

romské dítě, Klokánek, dětský domov | Zdroj: Profimedia

Pomoc s hledáním práce, řešení financí a hospodaření s penězi, ale také tipy, jak pečovat o novorozence. I tak vypadá práce mentorů, kteří se mladým lidem z dětských domovů či pěstounské péče snaží pomáhat.

Přehrát

00:00 / 00:00

Děti z domovů jsou stejné jako jejich vrstevníci, jen to na startu mají těžší, říká Gabriela Štiková

„Je to individuální. Někdo třeba potřebuje nasměrovat v životě a ujasnit si, co od života chce. Jiným pomáháme nastavovat bankovní účty. Už jsme tady měli i mentorky, které učily kluky vařit,“ říká Štiková.

Práci mentorů pak shrnuje slovy: „Vždycky říkám, že naši mentoři řeší vlastní život. A celý mentoring je o tom, aby nás mladý člověk nepotřeboval.“

Do projektu s názvem Začni správně může vstoupit kdokoliv starší 15 let. Zásadou je jen to, aby žil životem, který mravně neohrožuje ostatní účastníky.

„Případně, aby byl ochoten svůj život změnit. Měli jsme tady jednoho mladého muže, který se živil jako prostitut. Našli jsme mu jinou práci, ale on se po nějaké době rozhodl, že se vrátí k životu, který vedl před tím. V tu chvíli jsme se s ním domluvili, že součástí projektu nebude, protože nám jde i o to, aby naši účastníci byli pozitivními vzory pro ostatní,“ uvádí jeden z příkladů zakladatelka organizace yourchance.

Nejsou jiní

Základním předpokladem pro úspěšný vstup do života je podle Štikové chuť něco dokázat.

„Musí mít dravost a možná i ochotu žít jiný život, než třeba žili jejich rodiče. Někdy je to o tom, že s nimi řeším to, aby se neobviňovali z toho, že skončili v dětském domově. Jindy řešíme témata spojená s tím, že jejich role není zachraňovat své biologické rodiče,“ přiznává Štiková.

Jak vysoké alimenty mohou rodiče dostat? Ministerstvo spravedlnosti chystá nové tabulky

Číst článek

Mezi svými klienty a jejich vrstevníky přitom nevidí žádné zásadní rozdíly. „Jsou to úplně stejní mladí lidé jako kdokoliv ve vašem okolí. Akorát na začátku mají ten start mnohem těžší právě proto, že z 95 procent ta biologická rodina nefunguje. A oni potřebují maják – někoho, za kým mohou přijít a mohou s ním řešit svůj život,“ míní terapeutka.

Naopak v některých oblastech jsou podle ní její klienti napřed.

„Většinou mají velmi dobře vyvinuté sociální kompetence. Ať už se to týká nějaké empatie, nebo schopnosti pomáhat. Jsou zvyklejší rozhodovat. Mám v projektu i děti, které se dostaly do dětského domova proto, že samy přišly na OSPOD (pozn. red. Orgán sociálně-právní ochrany dětí) a řekly, že u nich doma to nefunguje a že už tam nechtějí být. Za mě jsou to děti, které dokážou zabrat, když jde do tuhého,“ věří Štiková.

Hledání lásky

Ačkoliv dětské domovy prošly za posledních třicet let velkou změnou, stále jsou věci, které nedokáží dětem plně nahradit.

„Velké procento z nich postrádá lásku, která by byla v té funkční biologické rodině. Touží po lásce, takže se často vrhají do vztahů, které ne úplně vždy končí šťastně. Mají tendenci zakládat rodiny mnohem dřív než ostatní,“ říká zakladatelka projektu.

„Mám ale v projektu spoustu mladých lidí, kteří dnes mají své rodiny. A funkční rodiny. Prošli dětským domovem a ty vztahy fungují. Myslím, že část z nich je schopná ve vztazích fungovat a část se to potřebuje teprve naučit.“

Na tom má nemalý vliv právě současná podoba dětských domovů.

„Dnes fungují takzvané rodinné skupiny, kde je šest až osm dětí, se kterými je vždy buď teta, nebo strejda. Můžete si to představit jako byty v rámci velké budovy. Ty skupiny jsou jak věkově, tak co se týče pohlaví namíchané. Jsou tam kluci i holky. Od malých dětí po ty velké. A výzkum ukazuje, že děti z těchto dětských domovů jsou z hlediska sociálních kompetencí srovnatelné se svými vrstevníky,“ uzavírá Gabriela Štiková, zakladatelka organizace yourchance.

Poslechněte si celý rozhovor Tatiany Čabákové s Gabrielou Štikovou. Společně probraly také to, jaké nároky její organizace klade na své mentory, jak vypadá výběrové řízení nebo kde všude hledají nové dobrovolníky.

Václav Pešička, Ondřej Skácel Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme