Digitální detox jako nafouknutá bublina? Podle britských vědců neexistuje důkaz o jeho užitečnosti
Od loňského roku patří závislost na videohrách oficiálně mezi psychiatrická onemocnění a neustálé notifikace prokazatelně tříští naši pozornost. Pouštět se unáhleně do digitálního detoxu je ale podle některých odborníků nesmysl. Řada studií o negativním dopadu moderních technologií na naše životy je prý totiž více či méně neprůkazná. Tématu se věnoval Český rozhlas Plus.
Jako příklad lze uvést studie, potvrzující spojitost mezi užíváním sociálních sítí a výskytem depresí a úzkostí, z jejíchž závěrů ale není jasný směr vztahu psychických obtíží a života na sociálních sítích.
S tímto názorem přišli například psycholog David Ellis a odbornice v oboru online identit Brittany Davidsonová, kteří si myslí, že neexistuje přesvědčivý vědecký důkaz o tom, že by byl takzvaný digitální detox jakkoli užitečný.
Pochybnosti vyjádřila i britská Royal College of Paediatrics and Child Health, podle které jsou zprávy o toxicitě času stráveného u displejů a monitorů mnohdy nadhodnocené.
Dvojice britských vědců také upozornila na to, že výzkumníci často přehlížejí rozdíly v tom, jak lidé na sociálních sítích čas tráví. Nelze totiž srovnávat online pracovní schůzku nebo využívání fitness aplikace s bezcílným bloumáním po internetu.
O obecných dopadech moderních technologií na naše životy toho víme vlastně poměrně málo, takže hrozí, že digitální detox místo úlevy přinese naopak nečekaná negativa.
Notifikace tříští pozornost
Faktem ovšem zůstává, že například notifikace na mobilních telefonech nebo v prohlížečích tříští naši pozornost a odvádějí nás od práce.
Podle Alexandera Markowetze z Univerzity v Bonnu se průměrně díváme na telefon jednou za osm minut. Neustálé odvádění pozornosti od pracovního režimu pak logicky zhoršuje soustředění na pracovní povinnosti a snižuje výkon.
