Vznik Dokumentačního centra holokaustu na Moravě je o krok blíž. Brno projektu předschválilo pozemek
Osudy Židů na Moravě by v Brně mohlo mapovat nové moderní muzeum. O jeho vznik usiluje brněnský spisovatel, nakladatel a opoziční politik Martin Reiner z hnutí Žít Brno. Město už mu předběžně přislíbilo pozemky, kde by Dokumentační centrum holokaustu na Moravě mohlo stát. Memorandum o spolupráci musí ještě schválit zastupitelé. Projekt je sice na začátku, Reiner už ale pro něj získal podporu několika osobností včetně předsedy Ústavního soudu.
Mezi hlavním vlakovým a autobusovým nádražím v Benešově ulici je nyní parkoviště. Nedaleko odsud - vzdušnou čarou 200, 300 metrů - stávala první brněnská synagoga a hřbitov, na opačné straně pak lze najít tu současnou.
Právě tady by do několika let mohlo stát Dokumentační centrum holokaustu na Moravě. Vysnil si to autor projektu Martin Reiner, spisovatel, nakladatel a opoziční politik z hnutí Žít Brno.
Dokumentační centrum holokaustu v Brně by mohlo být novou vilou Tungendhat, přeje si spisovatel Reiner
Číst článek
„Pro mě je ten projekt o dvou věcech. Jednak jde o společensky závažný a velice důležitý obsah, který si myslím, že je třeba pořád dělat, ale už novou, atraktivnější formou. Kvůli generacím, které nemají šajnu o tom, co se vlastně odehrávalo, a měly by to vědět,“ vysvětluje Reiner pro Český rozhlas Brno, co stojí za jeho motivací postavit nové muzeum ve městě, kterému se i díky židovským podnikatelům a řadě textilních továren přezdívá Moravský Manchester.
„Druhá věc pak je, jak zjednodušeně říkám, dát Brnu novou vilu Tugendhat. Vytvořit něco nadčasového, co spojí společensky závažný obsah s nevšední a mimořádně zajímavou formou. Tedy novým domem, který v Brně postaví nějaký top světový architekt,“ doplňuje.
Autor nápadu si představuje muzeum moderní, aby oslovilo i mladé lidi. „Mělo by to být muzeum multižánrové, interaktivní. Ne miliarda sbírkových předmětů v prosklených vitrínách, ale zvuk, pohyb, filmy. Něco, co dokáže i sedmnáctiletého člověka zasáhnout přímo na komoru. Z druhé poloviny to má být ale i společenské centrum třeba s kavárnou na střeše,“ líčí svou vizi Reiner.
Podpora od Pavla Rychetského
Kvůli vzniku muzea připomínající osudy komunity, jež výrazně proměnila tvář mnoha měst, nedávno vznikl nadační fond. V jeho správní radě usedl i předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. Připouští, že chvíli váhal a zvažoval, zda iniciativu může ze své pozice podpořit.
„V Brně jsem téměř 17 let a za tu dobu jsem měl možnost poznat nejen atmosféru současného města, ale i jeho historii, na které měl významný vliv jakýsi zvláštní element. Brno bylo vždy městem, kde se prolínaly tři národnosti: česká, nebo někdo řekne moravská, německá a židovská. Hrůzy holokaustu, které postihly celou Evropu, a byly ve většině Evropy dávno zdokumentovány a zmapovány, tak v případě Moravy a města Brna cítím jakýsi deficit. Jako by se zapomnělo, že tu žilo množství lidí, kteří se zasloužili o rozkvět Brna a Moravy, a kteří skončili tím nejodpornějším, nejhroznějším, nejzrůdnějším způsobem v plynových komorách,“ zdůvodňuje Rychetský, proč nadační fond podpořil minimálně svým jménem.
‚Málo zpracované téma'
Správní radě fondu předsedá Mikuláš Bek, senátor za Starosty a nezávislé a bývalý rektor Masarykovy univerzity. I jeho oslovil Martin Reiner. „Téma Židů na Moravě považuji za stále málo zpracované a širší veřejnosti známé. Židovská populace žila nejen ve velkých městech, jako jsou Brno a Třebíč, ale i v řadě menších obcí. Až do relativně historicky nedávné doby byli součástí našeho světa a ta vzpomínka na to téměř zmizela,“ míní Bek, který chce pomoci vzniku dokumentačního centra, které má zastřešit různé podobné a menší iniciativy na Moravě.
Památník Terezín má novou stálou výstavu o židovských deportacích. Obsahuje i jmenný vyhledávač
Číst článek
Nedávno podporu projektu vyslovilo i vedení Brna. Radní schválili návrh memoranda o spolupráci s nadačním fondem. „Hlavní přispění města spočívá v tom, že by pro vybudování centra poskytlo pozemky naproti hotelu Grand. Ty jsou vhodné jak z hlediska územního plánování, tak jsou i místně spojené s historickou přítomností Židů v Brně. A na historii nesmíme zapomínat, ať už byla pozitivní nebo negativní. Jde sice o připomínku temných dějin, ale podporu si tento projekt rozhodně zaslouží,“ potvrzuje primátorka Brna Markéta Vaňková z ODS, která je také členkou ve správní radě fondu.
Poslední dvojicí, která podporu fondu vyjádřila, je bývalý velvyslanec ve Švédsku a Rusku Petr Kolář a předseda Federace židovských obcí v České republice Petr Papoušek. Ten se zatím k projektu vyjadřovat nechce. Iniciátory myšlenky ostatně čekají roky práce, než k samotné stavbě dojde.
Spolupráce, ne konkurence
„Pro mě je hrozně důležité přitáhnout k tomu lidi, kteří se tomuto tématu třeba už třicet let věnují, a to nejen v Brně, ale i v Mikulově, Boskovicích, Třebíči a jinde. Byl bych rád, kdyby přispěli svými poznatky a znalostmi, ale zároveň aby nenabyli dojmu, že půjde o konkurenci, která bude aktivity ostatních potlačovat. Právě naopak. Pro turisty na Moravě, kteří přijíždí především do Brna, by to měl být lapač, kvůli kterému zamíří i na další místa v regionu,“ nastiňuje Reiner.
Na podobu muzea chce nadační fond v roce 2021 vyhlásit velkou mezinárodní architektonickou soutěž. Reiner zběžně odhaduje, že náklady na celý projekt se můžou vyšplhat k sedmi stům milionům korun. Peníze chce získat od státu, Evropské unie a soukromých, hlavně zahraničních, dárců z židovské komunity. Stavba by taky mohla pomoct Brnu stát se v roce 2028 Evropským hlavním městem kultury, o což magistrát usiluje.
