Podzimní doučování má zmírnit rozdíly mezi dětmi. Kritici si stěžují na nedostatečné ohodnocení učitelů
Před vyučováním nebo po něm, individuálně nebo v menších skupinách. Tak by mohlo od září vypadat doučování dětí v českých školách. Žáci by tak měli dohnat látku z doby, kdy byly školy kvůli pandemii koronaviru zavřené. Distanční výuky se podle průzkumu České školní inspekce neúčastnilo až 11 tisíc dětí. Podzimní doučování je určené hlavně jim. Ministerstvo školství na to chce dát celkem 250 milionů korun.
„Míro, znova tu trojku,“ pobízí Kateřina Liptáková svého malého svěřence na doučování.
Už loni na podzim s ní trénoval Mirek malou násobilku. Studentka pedagogické fakulty pomáhala doučovat děti ze sociálně vyloučené lokality v Sokolově. Zapojila se do projektu organizace Člověk v tísni.
„To nedám!,“ povzdechl si Mirek. „Jak nedám?! To dáme,“ povzbuzuje ho Kateřina.
Od letošního září by měli děti doučovat pedagogové přímo ve školách. Zaměřit by se měli hlavně na češtinu, matematiku a cizí jazyky, vysvětlila mluvčí ministerstva školství Aneta Lednová.
„Podpora by neměla směřovat jen k žákům, kteří se neúčastnili vzdělávání distančním způsobem, ale také nadaným žákům, kteří měli v době distanční výuky velmi omezené či žádné možnosti pro podporování a rozvíjení svého talentu. Dále obecně žákům, u kterých v důsledku přechodu na distanční formu vzdělávání došlo ke zhoršení vzdělávacích výsledků a žákům, na jejichž psychiku měla distanční výuka neblahý vliv,“ přiblížila mluvčí.
Rozdíly mezi žáky
Karel Gargulák z informačního centra o vzdělávání EDUin ale upozorňuje na to, že školám zatím chybí přesnější informace, jak spolehlivě vybrat žáky, kteří doučování potřebují nejvíc. Podle něj tak hrozí ještě větší rozdíly ve vzdělání.
Distanční výuka se podepsala na psychickém stavu učitelů. Práce jim příliš zasahovala do volného času
Číst článek
Třeba proto, že by na doučování chodily děti, které ho tolik nepotřebují, ale stojí za nimi ambiciózní rodiče. Podle Garguláka by proto školy měly brát při výběru žáků pro doučování v úvahu různé okolnosti.
„Například to, že ti žáci pocházejí z neúplných rodin, májí velký počet sourozenců, odlišný mateřský jazyk, popřípadě používali během výuky na dálku zapůjčenou techniku. Z aktuálních dat z šetření PAQ research víme, že skupina žáků, kteří během výuky na dálku cítili, že nestíhají látku a zaostávají, a zároveň jejich rodičů, kteří aktivně poptávají nějakou formu doučování, tvoří 20 procent,“ sděluje. Gargulák.
Odměna pro učitele
Podle plánu ministerstva dostanou školy na doučování minimálně 148 korun na každého svého žáka. Víc peněz dostanou ty, které mají víc dětí znevýhodněných distanční výukou. Pedagogové by pak měli za doučování dostat maximálně 250 korun na hodinu.
Podle předsedkyně profesní organizace Učitelská platforma Petry Mazancové by to ale mělo být víc – kolem 500 korun. I přesto si myslí, že se většina kantorů se do doučování zapojí.
Očkování dětí na začátku prázdnin? Bude těžké trefit se jim do plánů s dvěma dávkami, říká reportér
Číst článek
„Učitelská platforma dlouhodobě usiluje o to, aby učitelé nepracovali za 250 korun na hodinu. Nedovedu si představit, že by se to nabídlo nějakému jinému profesionálovi, pokud se od něj chce práce navíc. Já nevím, proč ta hodina není normálně placená jako přespočetná, což by pak dávalo smysl a to se pak platí dvojnásobkem,“ komentovala Mazancová.
Učitele tlačí čas
Taky prezident Asociace ředitelů základních škol Luboš Zajíc považuje odměnu pro učitele za nízkou. Větší problém ale podle něj bude s nedostatkem času.
„Spíš si myslím, že to je otázka toho, co budou učitelé schopni zvládat. Ono v tom začátku roku to bude, myslím, docela slušný nápor. Protože se bude muset zrevidovat to, co se nestihlo,“ obává se.
Dodává, že školy proto budou možná na doučování najímat externí pracovníky. Podle ministerstva školství by to mohli být třeba studenti vysokých škol nebo odborníci z jiných oborů.
