Nelegální drogy a korona: počet předávkovaní nenarostl, experti ale mluví o promeškané příležitosti

Nejčernější obavy adiktologů se nepotvrdily. Někteří z nich totiž během koronakrize varovali před nedostatkem drog - hlavně pervitinu a heroinu. To by mohlo vést k přechodu části uživatelů k silnějším a nebezpečnějším syntetickým drogám. Jak zjistil Radiožurnál, počet smrtelných předávkování se ale nezvýšil. Odborníci z terénu přesto mluví o promarněné příležitosti. Viděli motivaci lidí léčit se, ale neměli co jim nabídnout.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ilustrační snímek | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

S pervitinem Eva začala v 16 letech. Nejdříve ho šňupala, velmi brzo ale přešla k nitrožilnímu užívání. Utíkala z domova a chvíli žila i na ulici. Teď je o 12 let starší a abstinuje. Někdy ale vyhraje droga a Eva se tak do závislosti znovu propadá.

O svém boji s pervitinem píše na sociální sítě a mladé lidi od drog odrazuje. A to i svým velmi těžkým příběhem.

Přehrát

00:00 / 00:00

Koronakrize na ni dolehla a závislosti bylo těžší odolávat. „Určitě tam byly větší chutě. Člověk je zavřený doma sám se svými myšlenkami a nudí se,“ popisuje Eva, která si nepřála uvést celé jméno

Popisuje, že kdyby chtěla, pervitin by na Ostravsku i během koronakrize bez problému sehnala: „Já jsem už v době koronakrize nebyla aktivním uživatelem. Ale od známých vím, že co se týče pervitinu, tak ty vary pořád byly. U nás výroba pozastavená nebyla.“

Horší to podle Evy, která si nepřála uvést celé jméno, bylo s dováženými drogami ze zahraničí. „Jako je kokain. Ten byl hůř k sehnání. Ale pořád to nebylo nic nemožného,“ popisuje (celý rozhovor s Evou pro Radiožurnál si budete moct přečíst na serveru iROZHLAS, pozn. red.).

Uživatelé a kamarádi z Prahy ji ale hlásili zdražení drog. To potvrzuje i Národní koordinátorka pro protidrogovou politiku Jarmila Vedralová: „Co jsme pozorovali, tak je snížená dostupnost heroinu v Praze a Brně.“ Lokálně se také zvýšila cena pervitinu a zároveň poklesla kvalita. A to opět v Praze, ale taky v Jižních Čechách.

Obavy z fentanylu

Právě nedostatku nelegálních drog a zvýšení ceny se obávali někteří adiktologové. „Pokud nechceme čelit velkým sociálním a zdravotním problémům, je nutné uživatelům této drogy (heroinu, pozn. red.) zajistit dostatek substituce, protože závislost je jako nemoc, nejde jen tak najednou vysadit,“ citoval na konci března server iDnes.cz Matěje Hollana z Asociace nestátních organizací, který popisoval situaci v Brně.

Obdobně tomu bylo i v Praze. „Hodně se obáváme toho, že se objeví přechod na fentanyl, což je syntetická droga násobně silnější než heroin. Může proto hrozit předávkování nebo další zdravotní komplikace,“ řekl na začátku dubna Radiožurnálu terénní pracovník neziskové organizace Sananim Aleš Herzog.

Nízký počet předávkovaných

Česko má dlouhodobě nízký počet smrtelných předávkování na nelegální drogy. V roce 2018 na předávkování zemřelo 40 lidí a z toho 11 v Praze. „Z těchto případů přímých drogových úmrtí bylo 20 případů způsobeno opioidy, 12 pervitinem a 2 těkavými látkami,“ píše Blanka Nechanská z Ústavu zdravotnických informací a statistiky.

„V posledních letech je v Česku hlášeno přibližně 20 případů smrtelného předávkováním opioidy ročně, vždy je tam i několik případů předávkování fentanylem,“ doplňuje Mravčík.

Ve srovnatelně velkém Řecku, co se týče počtu obyvatel, zemřelo o rok dříve na nelegální drogy 62 lidí. V Rakousku dokonce 154 lidí a ve Švédsku 626 uživatelů.

Obavy panovaly taky u pervitinu. Ten se sice stále ve velkém vyrábí v Česku, ale zavřené hranice znamenaly problém pro dovoz prekurzorů - léků s obsahem pseudoefedrinu, ze kterých se pervitin připravuje.

Cena kilogramu pervitinu se mezi velkoobchodníky pohybuje kolem 700 tisíc korun, to je o 200 tisíc víc než před epidemií,“ popisoval Radiožurnálu v polovině dubna dlouholetý šéf Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.

Jak se ale ukazuje, nejčernější scénáře se nenaplnily a počet smrtelných předávkování nenarostl. „O žádném z nich nelze říci, že by bylo v příčinné souvislosti s přestoupením nebo preferenci uživatele ve vztahu k rizikovější látce,“ říká Radiožurnálu Frydrych.

„Na začátku krize byl hlášen jeden případ předávkování fentanylem na Novojičínsku, ale ten pravděpodobně neměl souvislost s koronavirovou situací,“ potvrzuje i šéf Národního monitorovacího střediska pro drogy Viktor Mravčík.

Adiktologové i odborníci se přesto shodují, že výpadky na černém trhu byly. Ale podle Frydrycha pouze lokální a dočasné: „To období, jakkoli bylo pro nás všechny dlouhé, tak na nelegální drogové trhy, které mají svojí vlastní dynamiku, se projevilo pouze místním a konkrétním nedostatkem.“

Drogy z dovozu

Český trh s nelegálními drogami je v mnoha ohledech unikátní. Za prvé je malý, takže pro velkoobjemové dodávky ze zahraničí není sám o sobě příliš lukrativní. V Česku je malý počet lidí závislých na heroinu, naopak velmi je rozšířený pervitin, ačkoli i tak je počet uživatelů v evropském průměru. Pervitin se přitom vyrábí v Česku a vyváží se i do okolních zemí.

K výrobě pervitinu jsou ale potřeba právě již zmíněné prekurzory, které se dováží ze zahraničí - z Polska nebo Balkánu. Před rokem 2009 tomu bylo jinak. Podle Frydrycha až 85 % léčivých přípravků s pseudoefedrinem z českých lékáren šlo na černý trh. Pak stát zpřísnil kontrolní rámec.

V Česku je malý počet lidí závislých na heroinu, naopak je velmi rozšířený pervitin. Ten přitom pochází právě z Česka a vyváží se i do okolních zemí | Zdroj: Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost

Kromě pervitinu a marihuany je zbytek nelegálních drog hlavně z dovozu. Zavřené hranice nakrátko způsobily lokální nedostatky a ztížily dovoz prekurzorů. To ale zároveň znamená, že se pervitin hůř vyvážel a zůstával v Česku.

Česká výroba pervitinu, neboli metamfetaminu je do značné míry stále komunitní. Jsou to malé laboratoře, které provozují místní uživatelé a zároveň dealeři. Ti pak pervitin dodávají na domácí trh. Existuje i druhý segment výrobců a to relativně nový. Jsou jimi organizované skupiny, mezi které má policie problém proniknout.

„Jak nám ukázal náběh organizovaných kriminálních skupin občanů původem z Vietnamu po roce 2010, tak část tuzemské poptávky lze vykrýt i mimo komunitní výrobu a distribuci. A bylo to jak u marihuany, tak potom u metamfetaminu,“ vysvětluje dlouholetý šéf protidrogové centrály Frydrych.

Čisté injekce v ulicích

Dalším specifikem je, že Česko má velmi vysoký počet injekčních uživatelů drog - v Evropské unii druhý nejvyšší po Lotyšsku. V roce 2018 si je tímto způsobem podávalo 39 500 uživatelů.

„Češi jsou schopni si injekčně aplikovat i něco, co by v injekčním podání vlastně nemohlo účinkovat, jako je suboxon (substituční látka využívaná k léčbě závislosti např. na heroinu, pozn. red.). To je bohužel pravda,“ říká dlouholetý český adiktolog Kamil Kalina.

Česko má také velmi vysoký počet injekčních uživatelů drog - v Evropské unii druhý nejvyšší po Lotyšsku. V roce 2018 si je tímto způsobem podávalo 39 500 uživatelů opioidů a českého metamfetaminu | Zdroj: Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost

Injekční užívání je mimo jiné rizikové s ohledem na přenos nemocí, jako je třeba vir HIV nebo žloutenka typu C.

Jednou z mezinárodně uznávaných možností, jak například zamezit šíření nemocí, jsou programy snížení rizika (v angličtině harm reduction). Ty tvoří jeden z pilířů české protidrogové politiky. Součástí je třeba rozdávání čistých injekčních stříkaček. Pracovníci v kontaktních centrech a nízkoprahových zařízeních se snaží snížit riziko přenosu nemocí, ale také uživatele zachytit a nabídnout jim další služby. Třeba sociální podporu, psychoterapeutická pomoc nebo najít s klientem motivaci, aby se začal se závislostí léčit.

Podle Světové zdravotnická organizace (WHO) je horní cíl rozdaných čistých jehel tak, aby pokryl celou drogovou scénu, 300 čistých jehel na jednoho uživatele ročně. Tento úkol mají státy splnit do roku 2030. WHO cíl zvýšila v roce 2016, původně to bylo 200 injekčních stříkaček.

V Česku se podle údajů Národního monitorovacího centra pro drogy a závislosti rozdá 176 kusů ročně. „V rámci prevence přenosu HIV to podle WHO odpovídá pásmu středního pokrytí. Nejvyšší počet kontaktů i výměn injekčního materiálu vykazují dlouhodobě nízkoprahové programy v Praze a v Ústeckém kraji. V současnosti jsou provozovány tři prodejní automaty na injekční materiál,“ uvádí centrum.

Rozdané injekční stříkačky

V roce 2018 rozdali v Česku sociální pracovníci 6,9 milionu injekčních setů, což bylo meziročně o 530 kusů více. Dlouholetý český adiktolog Kamil Kalina říká, že i tak zaznamenávají české programy úspěch. Například na Slovensku rozdali v roce 2017 na jednoho klienta na rok 184 setů, v Maďarsku 65 a v Polsku jen 35.

To se odráží i na statistikách, jak moc je mezi injekčními uživateli rozšířena žloutenka typu C. V Česku to bylo před třemi lety necelých 15 procent, na Slovensku 42 procent. V Maďarsku měl nemoc každý druhý. Nejvyšší číslo je v Polsku - téměř 58 procent injekčních uživatelů. V Česku je taktéž malý výskyt viru HIV mezi uživateli drog.

Šéf centra Viktor Mravčík říká, že už delší dobu upozorňují, že se má počet čistých jehel v ulicích zvýšit.

„Naráželo to na různé věci. Na finanční a kapacitní stropy programů. Ale taky na praxi a pravidla těch samotných programů. Pořád ještě v některých z nich přetrvávají pravidla typu jedna za jednu. Ty přineseš jednu stříkačku a my ti dáme jednu stříkačku. Nebo kolik přineseš, tolik my ti dáme,“ popisuje.

To se během koronakrize změnilo. Sociální pracovníci začali rozdávat více čistých jehel, aby minimalizovali kontakt a tím i snížili riziko přenosu nemoci covid-19. „Dá se předpokládat, že pokud zkušenosti adiktologických služeb nebyly vyloženě špatné a já nevidím důvod, proč by měly být, tak ta praxe přetrvá i po pandemii. Možná se to blížilo množství, které populace (drogově závislých, pozn. red.) v České republice potřebuje,“ dodává Mravčík.

Přesun do virtuálního prostředí

Oslovení adiktologové přidávají ještě další pozitivní zprávu: služby se přesunuly do online prostředí a začaly s klienty komunikovat na dálku.

„Vešel na scénu úplně nový fenomén. Lidi, kteří nemohli ordinovat a konzultovat napřímo, tak se chopili Skypu i mobilních telefonů a začali být k dispozici tímto způsobem. A to aniž by předtím online terapii dělali. Kapacity hodně narostly a kolegové leckdy říkají, že měli víc klientů než předtím,“ popisuje adiktolog Kamil Kalina.

K tomu se přidává i primář pražské Kliniky adiktologie 1. lékařské fakulty a Všeobecné fakultní nemocnice Petr Popov. Podle něj adiktologické služby rychle reagovaly a vznikla informační platforma, kde spolu adiktologové konzultovali aktuální problémy nebo omezování péče.

Nadvláda pervitinu

V roce 2018 bylo v Česku podle výpočtů Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti téměř 44 tisíc problémových uživatelů pervitinu a opioidů. Lidí se závislostí na opioidech - tedy hlavně na heroinu a substituční látce buprenorfin - bylo 10 200. Zbytek, tedy více než tři čtvrtiny, tvoří lidé závislí na pervitinu.

Oblibu pervitinu ilustrují i data Evropské zprávy o drogách z minulého roku. Policejní orgány zachytily v roce 2016 (popř. 2017) v celé Evropské unii, Norsku a Turecku 9 874 kg, 71 832 kg kokainu a 10 317 kg amfetaminu (přezdívaný speed) a metamfetaminu (pervitin).

V Česku je tento poměr jiný. Policie v tuzemsku zachytila 19 kilogramů heroinu, 40 kg kokainu a 94 kg amfetaminu a metamfetaminu. V Evropské unii policie v roce 2017 objevila 298 varen pervitinu. Z toho 264 jich bylo v Česku.

„To znamená nějaký think-tank, ale současně i forma konkrétní pomoci. Když třeba došlo k tomu, že se nějaké oddělení muselo kvůli karanténním nebo z jiných provozních důvodů uzavřít, tak se objevila nabídka převzít klienty do péče,“ dodává Popov.

Promeškaná příležitost

Jenže dostupnost online služeb platí jen pro určitou část závislých. Ti, kteří žijí na ulici nebo v nevyhovujících podmínkách a navštěvují kontaktní centra a nízkoprahové služby, přístup k internetu často nemají.

„Klienti začali být motivovaní k nějaké změně, viděli ty obtíže, začali mít o sebe strach. Ale my jsme neměli co jim nabídnout. Byly zavřené detoxy, ambulance fungovaly online. Pro ně online není, nemají připojení, nemají nic,“ popisuje šéfka neziskové organizace Sananim Martina Richterová Těmínová.

Sananim patří společně se Společností Podané ruce mezi největší neziskové poskytovatele sociálních a adiktologických služeb. Spolu s ředitelem Společnosti Podané ruce Jindřichem Vobořilem tak mluví o promeškané příležitosti.

V době nejhlubší krize fungovala podle Těmínové jen asi dvě detoxikační zařízení ze 17. Léčebny zase propouštěly pacienty, aby měly kapacitu pro případné nemocné novým koronavirem.

„V našich ambulancích už zase máme stopnutý pořadník. Teď jsme objednávali za čtyři měsíce. Pořadník se naplnil hodně rychle. Ale stop stav máme dlouhodobě, protože ambulantní léčby je málo,“ dodává.

Stejně to je i s psychology, psychiatry, s lůžkovou péčí i dostupností detoxů. Kapacity nejsou.

„Náš problém je dlouhodobý a to v tom, že ta substituční léčba je málo dostupná. Teď by bylo potřeba využít toho mezidobí a zvýšit dostupnost. Jde o to vytvořit dostatek běžných příležitostí pro dostupnost substituční léčby. Tam jsem někde v dolní třetině států EU,“ popisuje primář Petr Popov.

Kvůli nedostatku příležitostí tak část uživatelů sáhla po jiných drogách včetně alkoholu. „Zřejmě více sáhli po medikamentech, které mohou vést k závislosti a snižují úzkost. To jsou zejména benzodiazepinové preparáty. Nebo snížili spotřebu, což je zajímavé. Někteří dokonce začali na přechodnou dobu abstinovat. Projevili ochotu se léčit, vstoupit do služeb, jenže nikde je nebrali,“ vrací se k aktuální zkušenosti s koronakrizi Kamil Kalina.

Metadon se špatnou pověstí

Substituční léčba se používá hlavně u závislých na opioidech. Základem léčby je podávání látky, která nahrazuje drogu (tedy hlavně heroin), ale která dokáže pacienta stabilizovat. Tyto látky totiž mají delší biologický čas rozpadu. V praxi tak fungují déle - místo čtyř dávek drogy za den vystačí jedna tableta.

Adiktologové a odborníci dlouhodobě upozorňují na nedostatek substituční léčby v Česku | Zdroj: Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost

Snižuje se riziko předávkování nebo infekce a pacientovi se často zásadně zlepší sociální zázemí i kvalita života. Může lépe plánovat den, není závislý na neustálém shánění příjmu, aby si mohl koupit drogy a podobně. Léčbu v ideálním případě doprovází i terapeutická a sociální pomoc, aby pacient časem úplně abstinoval.

Nejrozšířenější jsou dvě látky: metadon a buprenorfin. Třeba v Estonsku, Irsku nebo Nizozemsku používají výhradně metadon. Na druhém konci je Řecko, Česko a Finsko. I v těchto zemích je dostupný metadon, ale v menším poměru. Většina klientů jako substituci používá buprenorfin - v Česku to je 70 %.

Podle Kaliny nemá metadon dobrou pověst. „Tam vládne pochmurné přesvědčení metadon na vždy. A že metadon je až ta poslední štace. A metadon strašně váže, musí se tam chodit na denní výdaj a není už možný dělat něco jiného. Taková argumentace se někdy vyskytuje.“ Hned dodává, že ale ani kapacita substituce metadonem, který hradí přímo ministerstvo zdravotnictví, není v Česku velká.

To samé platí o buprenorfinu. Ten obsahují přípravky subutex, suboxone, addnok nebo ravata. Zdravotní pojišťovny ale hradí jen suboxone. Odborníci navíc dlouhá léta upozorňují, že léků je nedostatek a režim je příliš složitý.

„Paradoxně lidé, kteří neshánějí látku jako svou primární drogu, ale lidé, kteří by jinak mohli profitovat z normální léčby, shánějí látku na černém trhu, protože se k ní legálně jinak nedostanou,“ řekl Popov před více než dvěma lety Právu.

Během koronakrize a omezení se tak problém ještě prohloubil. „Poptávka je, ale my nemáme ten nástroj. Nemáme doktory, nemáme tu látku. Kdybychom to změnili, tak většinu těch lidí jsme schopní dostat z běžného černého trhu a ulice do normální služby a pak by velká část lidí abstinovala,“ doplňuje Vobořil. Podle něj stojí heroin měsíčně asi 40 tisíc korun, zatímco léky s buprenorfinem okolo osmi tisíc.

„Paradoxně lidé, kteří neshánějí látku jako svou primární drogu, ale lidé, kteří by jinak mohli profitovat z normální léčby, shánějí látku na černém trhu, protože se k ní legálně jinak nedostanou,“ řekl primář pražské Kliniky adiktologie 1. lékařské fakulty a Všeobecné fakultní nemocnice Petr Popov před více než dvěma lety Právu | Zdroj: Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost

Off-label

Koronakrize ukázala ještě na druhý aspekt substituční léčby. Ta totiž dosud nebyla možná pro lidi se závislostí na pervitinu. Jenže v polovině dubna odborná Společnost pro návykové nemoci doporučení pro tzv. off-label léčbu závislých na pervitinu.

V tom případě je možné použít registrovaný lék pro konkrétní diagnózu i pro léčbu neschválené indikace. V praxi to jsou léky ritalin nebo concerta, které se používají pro léčbu dětí s diagnózou ADHD.

„Současná situace vyvolaná epidemií novým koronavirem SARS-CoV-2 má vliv na situaci na drogové scéně. Existují známky poklesu dostupnosti návykových látek, uzavírání drogové scény, snižuje se dostupnost adiktologických a dalších sociálních a zdravotních služeb, zhoršuje se socioekonomická situace problémových uživatelů drog a závislých,“ stojí ve zdůvodnění Společnosti pro návykové nemoci.

Kamil Kalina, který je také členem výboru společnosti, upozorňuje, že jde o dlouhodobou strategii: „Je to myšlené jako dlouhodobá záležitost. Protože třeba národní strategie drogové politiky to má ve svých úkolech už deset let, možná i víc. Pořád se nic nedělo.“ Dalším krokem je podle něj i koordinátorky Vedralové klinická studie včetně bezpečnostní analýzy, kterou taktéž předpokládá akční plán národní strategie na roky 2019 až 2027.

Rozdíl u spotřeby mezi amfetaminem (speed) a metamfetaminem (pervitin; viz níže) v evropských městech | Zdroj: Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost

Rozdíl u spotřeby mezi amfetaminem (speed; viz výše) a metamfetaminem (pervitin) v evropských městech. V Česku je velmi rozšířený pervitin. | Zdroj: Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost

Poučení?

Zatím se ale nezdá, alespoň ze zaslaných odpovědí, že by stát nebo zdravotní pojišťovny chtěly rozšířit substituci. Redakce Radiožurnálu zaslala totožné dotazy Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv, ministerstvu zdravotnictví a třem zdravotním pojišťovnám. Otázky směřovaly na dostupnost substituční léčby a na to, jak se instituce staví k substituci u lidí se závislostí na pervitinu.

Podle mluvčí Státního ústavu pro kontrolu léčiv Barbory Peterové to nejsou otázky na samotný ústav: „O stanovení maximální ceny a úhrady žádá zpravidla držitel registračního rozhodnutí, tj. správní řízení je zahájeno na žádost držitele registračního rozhodnutí, nikoliv z moci úřední.“

Substituce u pervitinu podle ní taktéž není záležitostí ústavu: „Je však nezbytné dodat, že léčivé přípravky concerta a ritalin jsou primárně schváleny k užití při léčbě syndromu ADHD u dětí a tedy jejich programové využití mimo schválené indikace by mohlo ohrozit dostupnost těchto léků pro takto indikované pacienty.“

Vězeňská služba tají, jak velký problém jsou drogy za mřížemi. Nepomohl ani váhavý tlak ministerstva

Číst článek

Zdravotní pojišťovny OZP, VZP a ČPZP shodně odpověděly, že se řídí pouze tím, co nařídí stát. „Jako zdravotní pojišťovna víceméně administrujeme, co rozhodne regulátor. V tomto případě je tu Státní ústav pro kontrolu léčiv nebo ministerstvo zdravotnictví,“ napsal mluvčí VZP Jiří Sochor.

Resort zdravotnictví ale v otázce jednoduššího proplácení léku suboxone odkázalo zpět na Státní ústav pro kontrolu léčiv. „Ministerstvo zdravotnictví se nijak nepodílí na proplácení, nestanovuje cenu ani úhradu ani podmínky úhrady. Od roku 2008 stanovuje výši a podmínky úhrady Státní ústav pro kontrolu léčiv, a to v rámci správního řízení, které má zákonem nastavená pravidla,“ napsala Radiožurnálu Renata Povolná.

Ministerstvo ale podle ní podpořilo vznik krajské sítě adiktologických ambulancí (ADIKA). Součástí každé ambulance bude podle ministerstva i poskytování substituční léčby.

Samotní výrobci léčivých přípravků na dotazy Radiožurnálu nereagovali.

Podle Vobořila by to pro stát znamenalo desítky milionů, které by mohl vyčlenit jako součást kompenzací kvůli dopadům koronaviru: „Nemluvíme o miliardách, ale desítkách milionů korun. V celém balíčku třeba 50 milionů korun na post-covid dopady a příležitost, jak srazit ten problém a my měli možnost léčbu včetně substituční mnohem masivněji nabídnout.“ Vládní protidrogová koordinátorka Jarmila Vedralová souhlasí s tím, že je potřeba zvyšovat dostupnost substituční léčby i psychoterapeutické péče a jedná o tom s pojišťovnami.

Výhled do budoucna

Ačkoli byla krize podle odborníků příliš krátká na to, aby nelegální trh s drogami výrazně poznamenala, otázkou jsou další měsíce a roky. Zejména v oblasti pervitinu se totiž může protnout několik trendů.

Tím prvním je rostoucí poptávka po pervitinu v celé Evropě. A to za poslední rok a půl. Na evropský trh tak proudí čím dám tím větší množství pervitinu z Mexika a jihovýchodní Asie a Oceánie: „Zatímco pervitin byl v Evropě mezi stimulanty spíše popelkou, z nějakého důvodu se optikou záchytů poměrně velkých množství ukazuje, že poptávka po metamfetaminu je a vzrůstá.“

Touha po penězích a výjimečná naivita. S reportérem Smatanou o příběhu českého penzisty-pašeráka

Číst článek

Podle odhadů Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti počet uživatelů pervitinu roste i v Česku. Zatímco v roce 2003 to bylo méně než 19 000 lidí, v roce 2018 přes 33 tisíc problémových uživatelů pervitinu. V přepočtu na tisíc obyvatel ve věku 15 až 64 let poměr vzrostl z 2,61 na 4,97.

Zároveň je z dat zřejmé, že nárůst se zpomalil v posledních letech. Nejvýraznější byl mezi roky 2008 až 2013, kdy se poprvé přehoupl přes 30 tisíc problémových uživatelů.

Bývalý protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil vysvětluje, že na nárůst lidí se závislostí má velký vliv společenská situace a ekonomická kondice země: „Pořád si někdo myslí, že to je nejvíc způsobené drogovou problematikou a jako kdyby ty sociálně-ekonomické dopady na to neměly vliv. Ale mají,“ vysvětluje

Nárůst závislostí se tak teprve může projevit. Otázkou bude, nakolik ustojí česká ekonomika dopady pandemie koronaviru.

Podle Matěje Hollana z Asociace nestátních organizací se ale situace bude zhoršovat: „Očekáváme, že se to výrazně projeví na zvýšení závislostí, prohloubení depresí, zhoršení duálních diagnóz. Při každé krizi se to děje a tahle byla mimořádná. Ten nával na psychiku byl opravdu velký.“

To potvrzuje i 28letá Eva. Svěřuje se, že koronakrize na ni dolehla a bylo velmi těžké pervitinu odolávat: „Určitě tam byly větší chutě. Člověk je zavřený doma sám se svými myšlenkami a nudí se. A nuda je jeden z nejznámějších a největších spouštěčů do chutí.“

Jaroslav Hroch Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme