Dva staré domy, 10 milionů korun a roky práce. ‚S rekonstrukcí nechvátat,‘ radí ocenění architekti
Architekti Barbora a Jiří Weinzettlovi rekonstruovali svůj dům v Trhových Svinech. Dva roky projektovali a dalších šest let stavěli. Teď za něj získali Českou cenu za architekturu. Čas, který tomu věnovali, se jim prý vyplatil a doporučují to všem, kdo přestavují a rekonstruují. „Objevují se nové momenty, kostlivci, nečekané věci. V životě rok nebo půlrok navíc nehraje skoro žádnou roli, ale stavba za tu dobu dozraje,“ myslí si Jiří Weinzettl.
Architekti a manželé Weinzettlovi koupili nejdřív jeden zchátralý domek ve staré části Trhových Svinů. Pak se povedlo přikoupit druhý a dlouho uvažovali, jak je spojit. Dnes mají v šuplíků padesát variant návrhu. Nakonec našli tu nejlepší.
Poslechněte si Bourání s Bárou a Jiřím Weinzettelovými o pomalé rekonstrukci a o tom, kolik stojí času, energie a peněz
„První dům byl hodně laciný, měl špatný krov i statiku. Druhý dům byl po rekonstrukci někdy v roce 2000, ale museli jsme z něj odstranit nevhodné přílepky a přístavby,“ popisuje Weinzettl.
Když kupovali dům číslo jedna, byl rok 2013. „Dva roky nám trvalo skicování, vymýšleli jsme na papíře, co s tím udělat. Snažili jsme vejít s rodinou do jednoho domu, hnali jsme to do třetího patra, abychom se tam vešli. Byla to velká křeč. Díky manželově zarputilosti se nám ale podařilo koupit sousední dům a pak už to dávalo smysl,“ vzpomíná Barbora Weinzettlová.
Obnovuje kamenné domy. ‚Když vyměníte okna, co profukovala, za těsná, změní to mikroklima,‘ říká
Číst článek
Kvůli stavebnímu povolení použili jeden z návrhů, ale ve skutečnosti pak postupovali jinak. Celé to vyšlo na 10 milionů korun.
„A to proto, že jsme spoustu věcí dělali sami. Nad něčím jsme si dopřáli, třeba jsme chtěli nádherná a opravdu drahá okna, i když by se to dalo udělat levněji. Použili jsme hodně dubu a smrku,“ vysvětluje Weinzettlová a její manžel dodává: „Ale ne všechno muselo být drahé, například jsme očistili původní kamenné zdi.“
„Reagovali jsme ze dne na den. Večer jsme si sedli, něco nakreslili, narýsovali, vymysleli a druhý den jsme to realizovali,“ doplňuje Weinzettlová.
Že z původního plánu – a padesátky dalších – sešlo, vnímají manželé jako výhodu. „Nemuseli jsme chvátat jako spousta našich zákazníků, kteří chtějí do roka do dvou bydlet. My jsme měli příjemné bydlení. Rekonstrukce chce čas. A možná by to dodnes nebylo hotové, ale pomohl nám lockdown,“ uznává Jiří Weinzettl.
„Kdo tolik peněz nemá, musí se uskromnit. Stará chaloupka může být taky krásná, i když nebude mít dokonalé dispozice a drahé materiály. “
Někdy je podle něj lepší nevědět, na kolik celá stavba vyjde. „Základní pomůcka, jak vypočítat cenu domu, je nakreslit si, kolik místností potřebuji a jak velké. Pak plochu vynásobím třemi metry na výšku. Dostanu počet kubíků a ty vynásobím 8 až 14 000 korun. Pak mám představu, kolik to bude stát,“ vysvětluje architekt a uznává:
„Kdo tolik peněz nemá, musí se uskromnit. Stará chaloupka může být taky krásná, i když nebude mít dokonalé dispozice a drahé materiály. Ve finále je pořád nejdůležitější, s kým v ní člověk je, aby mohl říct, že je tam krásně.“
Na svém domě v Trhových Svinech si cení průhledů. „Propojení mezi exteriérem a interiérem. Tím, že jsme ve struktuře města, tak vznikají mikroprostory a jednotlivé dvorky, z nichž každý má jinou atmosféru a ta se během dne mění, jak tam chvíli svítí a nesvítí slunce. Průhled skrz dům, skrz štěrbinu na meruňku nebo na starou kamennou zeď souseda člověka nabíjí a baví.“
Barbora Weinzettlová oceňuje kuchyň: „Trávím tam hodně času. Kuchyňská linka plyne až do exteriéru. Na tomto detailu jsme si dali záležet.“
Cena za architekturu
Česká cena za architekturu se uděluje každý rok a bylo překvapením, že vyhrál malý rodinný domek, který pro sebe postavili sami architekti. Proč to nebyla některá z větších, třeba veřejných staveb, vysvětluje člen mezinárodní poroty Pavol Mikolajčák:
„Byl to jeden z těch domů, který nás pozitivně překvapil. Nikdo neočekával takovou auru prostředí. Místo, kde dům stojí, je opuštěná ulička, která tak dostala nový život. Dům je plný perfektních detailů, třeba když se stará brána stala hlavním oknem v obývacím pokoji. Teď je to výkladní skříň, skvělý komunikační prostředek s okolím.“
Domu v Trhových Svinech se podle něj nedá skoro nic vytknout, vše je „skoro dokonalé“. A kromě toho prý předává důležitý vzkaz:
„Předtím, než začneme zabírat louky a lesy, musíme zvelebovat to, co tu už máme.“ Solidní dům prý přežije klidně dvě stě, tři sta let – jako oceněný objekt Na Kozině.
Lavička, stromy, přednádraží, barva mostu. ‚Stokrát skoro nic‘ je práce oceněné městské architektky
Číst článek
Mezi finalisty České ceny za architekturu se dostaly také další stavby, jejichž autoři byli už hosty Bourání. Rekonstrukce Elektrických podniků od Marka Tichého, pavilon Z na výstavišti v Českých Budějovicích od ateliéru A8000 a rozhledny u Rokytnice nad Jizerou od studia mjölk architekti.
Poslechněte si celý pořad Bourání.
