Musíme se začít drasticky omezovat, jinak Prahu zničíme, varovala architektka Jiřičná

Co podle Evy Jiřičné brání architektonickému rozvoji Prahy? A jaké budou materiály budoucnosti? Slavná architektka o těchto tématech mluvila v pražském Centru architektury a městského plánování, odkud se v pondělí vysílal první díl pořadu Experiment Speciál, série přednášek a diskusí Radiožurnálu o inovacích a vizích budoucnosti.

Experiment Speciál Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Eva Jiřičná | Foto: Khalil Baalbaki | Zdroj: Český rozhlas

„Sen každého architekta je postavit něco ohromného, čemu budou další generace tleskat. Ale málokomu se to podaří,“ říká architektka Eva Jiřičná. V Česku je podle ní mnoho pěkných domů, ale běžná architektura u nás je pořád průměrná, všechno vypadá stejně. A to třeba i nové části Prahy, které se zrovna staví.

Přehrát

00:00 / 00:00

Do skla jsem zamilovaná, říká Eva Jiřičná

Je tu mnoho schopných a nadaných architektů, ale vždycky si říkám, kam by mohli jít dál, kdyby k tomu měli podmínky. Ale dostat tady povolení na cokoli nového je skutečně utrpení,“ dodává Eva Jiřičná. Dokud se tohle nevyřeší, nebude mít podle ní u nás architektura s přesahem perspektivu.

Praha budoucnosti? 

Další věcí, kterou by se podle ní také mohla Praha učit od jiných metropolí, je zacházení s urbanistickým prostorem: „Musíme třeba něco udělat s auty. V Londýně už neprojektujeme u budov parkovací plochy, a tady jsou na každý byt dvě auta. Takhle toto město zničíme dřív, než vůbec nějaká budoucnost přijde. Musíme se začít drasticky omezovat.“

Pojďte s námi do budoucnosti. Magazín Experiment chystá sérii přednášek a speciální vysílání

Číst článek

Plýtvání je symptomem naší doby nejen v jídle a jiných oblastech života, ale také ve stavebnictví. Na planetě je čím dál víc lidí a čím dál méně místa a materiálu, proto i s nimi musíme šetřit, zdůrazňuje architektka.

Pořád se katastrofálním způsobem množíme a budeme muset omezit to, jak žijeme. Není to jenom v tom, že budeme recyklovat, ale naprosto o všech stránkách našeho života,“ říká a dodává, že omezování se platí také u budov. 

Investice do výzkumu

K tomu, aby architekt ušetřil materiál, ovšem musí znát principy stavební technologie a statiky, zdůrazňuje architektka. Podstatné je také znát vlastnosti a možnosti použitého materiálu.

V případě skla, které okouzlilo Evu Jiřičnou, došlo během posledních čtyř desítek let k překotnému vývoji, který umožnil architektům zvolit dosud nebývalé technologické postupy.

Co se stane materiálem budoucnosti, bude i proto podle ní ale záležet na investicích do výzkumu. „Když vyhořel Notre-Dame, sešly se během okamžiku miliony na jeho obnovu. Ale kdo vám dá jakýkoli příspěvek na to, abyste mohli zkoumat materiály? Děje se to sice na některých školách, ale musíme to dělat v úplně jiném měřítku,“ uzavírá.

Hanka Shánělová, Anna Duchková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme