Zemřel zachránce židovských dětí Georges Loinger. ‚Francouzskému Wintonovi‘ bylo 108 let

Francouzi ho znali jako svého Nicolase Wintona. Odbojář Georges Loinger pomohl za druhé světové války zachránit přes 350 židovských dětí tím, že je dostal do Švýcarska. V pátek ve věku 108 let Loinger zemřel. Oznámila to francouzská nadace pro památku holokaustu.

Paříž Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Georges Loinger na archivním snímku z roku 2005. | Foto: Jacques Demarthon | Zdroj: Profimedia

Narodil se na konci srpna 1910 ve Štrasburku do židovské rodiny. Za druhé světové války musel narukovat do francouzské armády a v roce 1940 padl do německého zajetí. Protože byl ale Loinger blonďák s modrýma očima, podařilo se mu svůj původ dobře zakrýt - vojáky wehrmachtu ošálil a ze zajateckého tábora utekl.

Z Wintonova dítěte letcem RAF. Kurt Taussig získal po sedmdesáti šesti letech čestné občanství Teplic

Číst článek

Vrátil se pak zpátky do Francie, kde se začal angažovat v humanitární organizaci pomáhající židovským sirotkům.

Měl několik dobře promyšlených metod, jak dostat děti do bezpečí za hranice Francie. Děti třeba oblékl do černého oblečení, aby vypadaly jako truchlící a vzal je na hřbitov, který přiléhal ke švýcarské hranici. Děti už jen přelezly po hrobníkově žebříku vysokou stěnu a byly v neutrální zemi.

Vlakem i přes hřiště

Podobně jako Nicolas Winton rovněž Loinger využíval k přepravě dětí vlaky. Znal se totiž se železničáři, a tak s nimi dopředu vymyslel plán.

„Jednou jsem přijel se skupinou dětí na nádraží. Železničáři namluvili německým policistům, že jedeme na prázdninový tábor, ať nás nekontrolují a nechají nás projít. Já jsem pak jenom dětem řekl, aby udělaly dvojice a hlavně, aby na sebe zbytečně neupozorňovaly a oni nás opravdu nechali jít bez kontroly,“ vzpomínal v minulosti.

‚Chlapci, já vás zachráním.‘ Manželé Belánikovi dostali posmrtně ocenění Spravedlivý mezi národy

Číst článek

Právě takto Loinger popisoval záchranu v dokumentu k výročí humanitární organizace, pro kterou pracoval. V zásobě měl ale minimálně ještě jeden fascinující způsob, jak děti dostat přes hranice.

Ten zahrnoval opuštěné fotbalové hřiště na pomezí Francie a Švýcarska. Loinger řekl dětem, ať si na něm hrají a sám jim míč kopnul daleko za plot hřiště. Když se k němu děti dostaly, už byly za hranicí. Rozruch pak přivolal švýcarskou stráž, která už se o malé sirotky postarala.

Nejdříve za své činy získal medaile za statečnost udělené Francií a Velkou Británií. Před pár lety k nim přibyl i Záslužný řád Spolkové republiky Německo. Loingerovi se ale dostalo pocty i v rodném Štrasburku, kde se stal čestným občanem.

Před pěti lety se taky francouzský odbojář setkal s tehdejším izraelským prezidentem Šimonem Peresem. Longierovi příbuzní se totiž po válce vrátili na Blízký východ. Sám zachránce židovských dětí ale do konce života žil ve Francii.

Marie Štenglová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme