,HIV pozitivní mohou vést normální život.‘ Válková navrhuje změkčit tresty za nechráněný pohlavní styk

Zmocněnkyně pro lidská práva Helena Válková (ANO) navrhuje změkčit do konce roku 2023 tresty za nechráněný pohlavní styk HIV pozitivních. Návrh legislativních změn kopíruje světové trendy boje proti stigmatizaci HIV pozitivních. Jednotlivé státy ustupují od právních represí a posilují povědomí o možnostech prevence a léčby. Ta je v současné době na takové úrovni, která legislativní změnu umožňuje.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Podle údajů zveřejněných v roce 2019 bylo v evropském prostoru nově diagnostikováno více než 136 000 HIV pozitivních. Ilustrační foto | Foto: Reuters

Zmocněnkyně pro lidská práva Helena Válková (ANO) představila na jaře Vládní strategii rovnosti a odstraňování bariér důstojného života LGBTI+ lidí v ČR na roky 2021–2026. Strategie se dotýká témat, jako jsou uzákonění manželství homosexuálů, úřední změna pohlaví dítěte nebo vyšší postihy útoků proti LGBTI+ lidem.

Jednou z diskutovaných navrhovaných změn zákona je také přehodnocení trestního činu nechráněného pohlavního styku člověka diagnostikovaného s HIV. Rizikový styk, tedy styk bez ochrany, je nyní považován za těžké ublížení na zdraví, případně jako neúmyslný pokus o něj, pokud nedojde k přenosu infekce. Nově by měl být nechráněný pohlavní styk člověka žijícího s HIV posuzován jako vědomě nedbalostní jednání a trestáno by mělo být jen skutečné přenesení HIV infekce na jiného člověka.

Prevence místo trestu

K předložení příslušných zákonů, které operují ve prospěch HIV pozitivních, má dojít koncem roku 2023. Gestory opatření jsou ministerstvo spravedlnosti, vnitra a zdravotnictví. Klíčovou myšlenkou boje proti šíření viru HIV je především prevence a posilování veřejného povědomí v oblasti léčby. Ta je v současnosti na velmi vysoké úrovni, povědomí o její existenci ovšem nikoliv.

HIV pozitivní člověk má takzvanou nulovou virovou nálož, pokud pravidelně užívá léky na HIV infekci. Ty potlačí přítomnost viru v těle do té míry, že laboratorními testy nelze virus ve vzorku krve najít.

„Pamatuji si doby, kdy se diagnóza HIV takřka rovnala rozsudku smrti. Při správné léčbě ovšem nyní mohou lidé s HIV žít bez obav z AIDS,“ uvedl regionální ředitel Světové zdravotnické organizace pro Evropu Hans Kluge. Mezinárodní poznatky opakovaně ukazují, že u naprosté většiny lidských aktivit včetně pohlavního styku se riziko přenosu HIV infekce u lidí s nedetekovatelnou virovou náloží rovná prakticky nule. Cestou do bezpečí je především včasná diagnóza.

HIV ani AIDS není v současnosti stále možné zcela vyléčit, přestože je nyní léčba mnohem účinnější než v minulosti. Užívání antiretrovirotik umožňuje většině HIV pozitivním dožití normální délky života. Včasná diagnostika a účinná léčba významně snižuje jak riziko rozvinutí AIDS, tak šíření přenosu viru. Důležitou součástí prevence je podle nové vládní strategie také upouštění od legislativní represe a stigmatizace HIV pozitivních.

Potírání stigmat

Světový program OSN pro HIV/AIDS dlouhodobě vyzývá jednotlivé politické představitele států, aby upustili od legislativních represí HIV pozitivních. Podle orgánu by mohl boj proti stigmatizaci a diskriminaci HIV pozitivních předejít do roku 2030 až 2,5 milionu nových infekcí HIV. Předpoklady uvádí OSN v červnové deklaraci o ukončení nerovností HIV a AIDS diagnostikovaných.

Dokument poukazuje po vzoru mezinárodních trendů na fakt, že restriktivní přístupy nemají žádný významný efekt na chování lidí žijících s HIV ani na celkové snížení počtu nově nakažených. Kriminalizace nakažené naopak zastrašuje a podlamuje jejich důvěru ve státní orgány. To může vést k pozdnímu odhalení či zatajování HIV infekce a dalšímu šíření nemoci.

Máte zkušenost s LGBT, ptá se sociálních služeb ministerstvo. Hůle z Člověka v tísni to má za absurdní

Číst článek

To potvrzuje i Hana Malinová, ředitelka organizace Rozkoš bez rizika. „Vir HIV je spojen s mnohdy společensky tabuizovanými tématy. Lidé se bojí přijít do testovacího centra nejen kvůli své pověsti, ale také proto, že by případná diagnóza mohla znamenat potíže se zákonem. Místo pomoci přijdou represe. Navíc se následná vina dokazuje velice těžce. Každý se musí někde nakazit, ale velmi špatně se dokazuje kde,“ sdílí své zkušenosti Malinová.

HIV pozitivní se setkávají s předsudky nejen ze strany společnosti. Podle statistik, které uvádí strategie, se více než jedna třetina diagnostikovaných setkala s útiskem ze strany oficiálních institucí. Marginalizace může v praxi vést až k odmítání poskytnutí zdravotní péče. Lidé žijící s HIV jsou také vyloučeni i z některých pozic v armádě či policii, aniž by bylo jasné, nakolik je toto vyloučení důvodné.

Počet HIV nediagnostikovaných roste

Strategie dále uvádí, že se v České republice tempo růstu případů infekce HIV v posledních letech zvýšilo o více než 50 %, zatímco v západní Evropě klesá. „Česká republika by tedy měla omezit represi lidí žijících s HIV a více se zaměřit na prevenci,“ zní doporučení.

Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí ovšem upozornilo ve zprávě z konce roku 2020 na skutečnost, že ač celková čísla HIV nakažených v Evropě klesají, počet lidí s nediagnostikovaným HIV roste. Podle údajů zveřejněných v roce 2019 bylo v Evropě diagnostikováno více než 136 000 nových případů HIV, z toho byla takřka polovina pozitivních starší padesáti let. Každá druhá diagnóza přitom byla zjištěna v pozdním stadiu, kdy imunitní systém začíná selhávat a nemoc přechází do stadia AIDS.

V zahraničí ruší přísná omezení pro darování krve homosexuály, české zdravotnictví o změně neuvažuje

Číst článek

„Pozdní diagnózy jsou jedním z hlavních problémů. V posledním roce bylo v Česku 18 z 250 úmrtí právě dílem zanedbání nemoci. Přemlouvat současné padesátníky, kteří žijí rodinným životem, k testování je často velmi náročné. Lidé zapomenou na to, co se stalo před dvaceti lety a celou dobu nosí nákazu v sobě, dokud není pozdě,“ říká Malinová.

Právě starší lidé mají větší tendence spojovat pozitivní diagnózu s různými předsudky. Jedná se především o silně zakořeněné představy, které vznikly v 80. letech během vypuknutí pandemie HIV. Onemocnění se přitom netýká pouze LGBTI+ menšin. Přestože se v České republice podle statistik Státního zdravotního ústavu infekce HIV stále přenáší především sexuální cestou, pouze polovina nových případů byla zjištěna u mužů majících sex s muži. Více než čtvrtina nakažených přitom do žádné z LGBTI+ menšin nespadá.

Strategie je prvním vládním systémovým dokumentem, který se komplexně věnuje právům, životům a problémům LGBTI+ lidí. Dokument vychází z činnosti pracovní skupiny, kterou vedla bývalá ministryně pro lidská práva Džamila Stehlíková (Zelení) v roce 2007. Agendu následně převzal Výbor pro otázky sexuálních menšin, který vznikl v roce 2009 při Úřadu vlády. Finální podobu strategie předložila ve spolupráci s výborem současná zmocněnkyně vlády pro lidská práva Helena Válková (ANO).

Esther Hyhlíková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme