Děti odcházející z dětského domova mají třeba jen igelitku a brzy padají na dno, upozorňuje Igor Chaun

„Bůh svědí. Z hlavy každého z nás vede neviditelná stříbrná nit přímo ke stvořiteli. Dokoce i ateista, když říká: Bůh není, tak mávne rukou a sáhne si u toho na hlavu. Přitom o tom neví. Fascinuje mě propojení viditelného a neviditelného světa,” říká poslední červnový host Osobnosti Plus a Barbory Tachecí, režisér a scenárista Igor Chaun.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Igor Chaun | Foto: Jana Přinosilová | Zdroj: Český rozhlas

„Lidé si myslí, že žijí z jídla. Ale není to pravda. Bez jídla vydržíte šedesát dnů. Žiji ze vzduchu, z radosti, případně pak až z jídla a pití,” dodává a v úvaze o tom, co mu dává duchovno a esoterika, pokračuje:

Přehrát

00:00 / 00:00

Hostem Osobnosti Plus je režisér a scenárista Igor Chaun

„Myslím, že jsem se v poslední době hodně uzemnil. A domnívám se také, že je to možná to, k čemu by duchovní poznání mělo vést. Pochopil jsem, že nemám létat v oblacích. Že Bůh dává křídla ptákům, andělům, ale nám dal nožičky, abychom šoupaly po planetě Zemi,” uvádí.

S igelitkou a zcela sami

Tématem posledního dokumentu Dospělým ze dne na den Igora Chauna jsou děti z dětských domovů a okamžik, kdy se musejí postavit na vlastní nohy.

„Nevěděl jsem o problematice odchodu z dětských domovů. O tom, že je silná nerovnováha mezi péčí, která se věnuje dětem, když jsou malé a roztomilé, dávají se jim dary, sponzoři jim zařizují prázdniny u moře, výlety, plyšové medvídky, ale jakmile vyjdou z děcáku, jsou nepřipravené,” vysvětluje režisér.

„Někdy mají jen igelitku s osobními věcmi, pár tisícovek a stane se velmi snadno, že padnou do dluhové pasti, nechají se někým napálit a padají na dno. A je to chyba systému,” domnívá se.

Zachránil jsem život

V době, kdy profesně začínal, byl Igor Chaun nazývaný nejtalentovanějším mladým režisérem hraných filmů. Navzdory tomu se rozhodl věnovat esoterice, videím o duchovní cestě a dokumentu vlastního směřování k poznání.

„To, že nejsem tam, kde mě společnost chtěla vidět, mě nemrzí... jen špetku mě to mrzí. Ale mám několik dopisů od lidí, kteří mně psali: 'Chci, abyste věděl, že jsem chtěl spáchat sebevraždu, ale viděl jsem vaše video a neudělal jsem to.' Jeden pán mně napsal arabské přísloví: 'Kdo zachrání jeden život, zachránil všechny životy',” uzavírá režisér.

Barbora Tachecí, kch Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme