Steak neměl vůbec žádnou chuť, dlouho jsem pak maso nejedla, popisuje indiánka z kmene Juroků
Zapomeňte na týpí, indiánským symbolem už je spíš kasino. Podnikání v oblasti hazardních her provozuje téměř polovina kmenů v USA. Domorodá kasina vydělala předloni podle vládních statistik v přepočtu 750 miliard korun a vytvářejí přes půl milionu pracovních míst. Ne všude ale toho kmeny využívají k prospěchu všech. Kasina přitahují také korupci a další sociální problémy. Jejich kritici tvrdí, že znevažují kulturní dědictví původních Američanů.
Na Ameriku původních obyvatel při troše štěstí narazíte dokonce i v New Yorku, na dohled Manhattanu. Své slavnosti se zpěvy, tanci, tradičními jídly a výrobky pořádají američtí indiáni pod názvem pow wow a většinou jsou přístupné všem.
Poslechněte si celou reportáž amerického zpravodaje Jana Kaliby ze seriálu Radiožurnálu
„Vyrážíme na festivaly a slavnosti, abychom širší veřejnost seznamovali s tím, kdo jsme, jakou máme historii, a také abychom připomínali, že jsme pořád tady a že po Kolumbově připlutí a v důsledku kolonialismu stále čelíme řadě problémů,“ říká na louce newyorského Randallova ostrova Roberto Borrero z kmene Tainů.
Na západě v oblasti Velkých plání domorodí Američani stále udržují při životě třeba i Tanec slunce a podobné opravdu spirituální obřady, které jsou naopak lidem zvenčí často nepřístupné. I proto, že jde o historicky citlivé téma a dřív se prováděly tajně z bezpečnostních důvodů.
Matka mi zmizela před 20 lety, naše lidi nikdo nehledá, popisuje bezpráví v USA indiánská žena
Číst článek
„Některé kmeny pořádaly Tanec duchů. Kvůli němu se vraždilo, stovky lidí skončily zakopané pod zemí. Kolonizátoři náboženské obřady dezinterpretovali a zabíjeli kvůli nim,“ připomíná Sandra Hopeová z kmene Haliwa-Saponi.
Vytvořila speciální webovou stránku, kterou se snaží původní obyvatele Spojených států propojovat, aby se mohli vzájemně podpořit ve svém podnikání, v boji za svá práva nebo právě sdílet svou kulturu.
„Žije mezi námi spousta původních obyvatel, které míjíme, a nikdy bychom do nich neřekli, že jsou domorodého původu. Je to hodně tím, že jsme byli nuceni se asimilovat. Byla by chyba si myslet, že když nevypadáte jako náčelník Sedící býk, tak nejste indián. Domorodci se přizpůsobili, pronikli i do jiných komunit a splynuli s nimi,“ dodává Hopeová.
Lovit jelena
Někteří ale stále do velké míry vedou tradiční způsob života. Elizabeth Azzuzová z kmene Juroků žije v lesích severní Kalifornie v domě bez elektřiny, kterou si v nutných případech vyrábí generátorem. Pěstuje si jídlo i léčivé byliny na zahrádce, a kdyby bylo potřeba, i jelena by prý svedla ulovit a zpracovat. Během studií poznala taky život ve městě, ale rozhodla se vrátit do divočiny.
„Pamatuju si, jak jsem šla poprvé do obchodu a koupila si steak. Měla jsem radost, připravila jsem ho, ale to nemělo žádnou chuť. Ne kvůli tomu, že by chybělo koření. Kvůli tomu, že to bylo zvíře z velkochovu a průmyslově krmené,“ vzpomíná.
Ideály Indiánů se shodují s ústavou USA. Mnozí jim ale dávají najevo, že do této země nepatří
Číst článek
„Dlouho jsem pak maso nejedla. Byla jsem zvyklá na jídlo, které nám dává naše země – zeleninu, lovnou zvěř, ryby. A taky na to, že tu znám doslova každého, a možná i víc, než bych chtěla. Jako dítě jsem sedla na koně a jela vyměnit mléko za vajíčka a pak nechat stlouct máslo. Tam ve městě za celý život nemusíte promluvit se svými sousedy, je to vůbec možné?“ ptá se Azzuzová.
Rozumět lidem i přírodě kolem sebe a umět okolí hospodárně využívat, to stále patří do základní výbavy mnoha původních obyvatel Severní Ameriky, i když doba se změnila a ilustrovat to můžeme třeba právě na onom týpí.
George Gover stojí před tradičním stanem Šošonů v horách nad Salt Lake City a říká, že týpí už patří spíš do historie, ostatně i tady je jenom na ukázku.
„Není to praktické v něm dnes žít, když tam není záchod ani topení. Bydlíme v něm při slavnostech slunce nebo když jedem na výlet do hor. Ovšem uchovat si kulturu, k tomu jsou potřeba srdce a mysl. Hmotné věci pomáhají, ale jak určitě i vy Češi víte, hlavní je, jak přemýšlíte, jaký máte cit, jak se chováte k druhým a jak vidíte sami sebe,“ uzavírá Gover.
Ve čtvrtečním dílu seriálu se od amerických indiánů dovíte, proč je pro ně ponižující, když sportovní kluby používají jejich symboliku jako tým amerického fotbalu Washington Redskins.
