Vodní lidé z indonéského kmene Bajau vydrží pod vodou přes 10 minut. Pomáhá jim zvětšená slezina

Více než 1000 let žijí lidé z indonéského kmene Bajau na hausbótech. Značnou část svého života tráví ale přímo ve vodě. Díky obojživelnému způsobu života se dokázali geneticky adaptovat na vodní prostředí.

Jakarta Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Kromě volného potápění jsou lidé z kmene Bajau zdatní v lovu ryb, ke kterému využívají oštěpy

Kromě volného potápění jsou lidé z kmene Bajau zdatní v lovu ryb, ke kterému využívají oštěpy | Zdroj: Profimedia

Příslušníci kmene Bajau se dovedou potopit až do 70metrové hloubky pouze s pomocí sady závaží a dřevěných brýlí, píše server Indy100. K nadprůměrným plaveckým schopnostem nepřispívá pouze mimořádná kapacita plic, ale i genetická mutace známá jako „gen mořského kočovníka“. Indonéští „rybí lidé“ mají neobyčejně velkou slezinu.

Hydrolog: Oceány zelenají a jsou zdecimované. Dáme-li jim ale šanci, ekosystém se vzpamatuje

Číst článek

„O lidské slezině nemáme z hlediska fyziologie a genetiky mnoho informací. Víme ale, že tuleni, kteří se potápějí hluboko, jako například tuleň Weddellův, mají neúměrně velké sleziny. Napadlo mě, že pokud tuleňům dopřál přírodní výběr větší slezinu, pak by to mohlo mít podobnou souvislost i u lidí,“ říká doktorka Melissa Ilardo z Univerzity Cambridge.

Při ponoření těla do vody hraje tento oválný orgán zásadní roli. Slezina se aktivuje, smrskne, a do krevního oběhu vypustí okysličené krvinky, čímž může množství kyslíku v lidské krvi zvýšit až o 9 procent.

Větší slezina tak dává členům kmene Bajau genetickou výhodu při zadržování dechu a plavání pod vodou. „Domníváme se, že u Bajau došlo k adaptaci, která zvýšila hladinu hormonů štítné žlázy, a tím zvětšení sleziny,“ vysvětluje Ilardo.

Vzhledem k tomu, že kmen Bajau neprovozuje sportovní plavání, není snadné přesně zjistit, jak dlouho dokážou jeho příslušníci vydržet pod vodou. Podle všeho ale dokážou pod mořskou hladinou strávit i 13 minut.

Životní styl mořských nomádů je ale stále více ohrožen. Kvůli jejich kočovnému způsobu života totiž mohou mít potíže se získáním občanství. Komerční rybolov navíc devastuje jejich zásoby a ztěžuje jejich obživu. Mnozí z nich se proto rozhodli moře opustit.

Anna Beljo Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme