Kamenování a usekávání rukou by dnes íránská společnost nedopustila, říká Kříhová

Určitá část Íránců si zřejmě stýská po období před islámskou revolucí na konci 70. let, domnívá se íránistka Zuzana Kříhová. „Pokud by ale někteří počítali se změnou – a teď fabuluji –, tak si myslím, že většina nemá představu alternativy, jak by ta budoucnost měla vypadat. A otázka je, jestli jsou tyto režimy vůbec schopny nějaké obrody a zda jim vůbec to nastavení možnost obnovy nebo reformace dává.“

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Kříhová upozorňuje také na to, že mnozí s islámských právníků nejsou radikálové, naopak se snaží systém zreformovat. | Foto: Kristýna Hladíková | Zdroj: Český rozhlas

Tlak na Írán z nejrůznějších zahraničních stran podle Kříhové tamní demokratické opozici nepomáhá. „Spíš naopak,“ hodnotí a přiznává svůj schizofrenní postoj k sankcím, které jsou na zemi uvaleny.

Přehrát

00:00 / 00:00

Kamenování a usekávání rukou by dnes íránská společnost nedopustila, říká íránistka Zuzana Kříhová

„Chápu jejich podstatu, rozumím tomu, proč byly nastaveny, a do určité míry mohou fungovat, ale jsou nastaveny tak drasticky – třeba i v oblasti farmacie –, že už Íránci na konci minulého roku neměli třeba inzulín a v akademické oblasti nemohou úplně svobodně publikovat. To může ten konzervativní radikální režim jen podpořit.“

Situace v Íránu je přitom v současnosti úplně jiná než třeba u jeho východního souseda. „Šaría tam není uplatňována do tak extrémních důsledků, jako tomu bylo ještě donedávna v Afghánistánu za Tálibánu, kdy docházelo denně ke kamenování nebo uřezávání rukou. To se teď v Íránu nemůže stát. Tamní společnost už něco takového nedopustí.“

Kříhová upozorňuje také na to, že mnozí s islámských právníků nejsou radikálové, naopak se snaží systém zreformovat. A připomíná, že zcela běžné jsou v zemi třeba rozvody. Přestože rodinné právo stojí stále výrazně na straně mužů.

Poměrně klidné místo pro turisty

Začátek pandemie koronaviru Zuzanu Kříhovou zastihl příznačně v zemi, jíž věnuje svou profesní dráhu. Íránistka z Katedry blízkého východu při Univerzitě Karlově navštívila Írán se studenty v únoru 2020.

Obecně vzato považuje Kříhová Írán za zemi, kde je bezpečno. „V porovnání s okolními státy – když nepočítám Turecko – je zatím ještě poměrně klidnou blízkovýchodní baštou pro zahraniční turisty, kteří mají víza a nejedou provádět nějakou novinářskou činnost.“

„Naposledy jsme tam jeli se studenty v době, kdy jsme se trochu obávali eskalace jiného problému, a to v návaznosti na lednové zavraždění Kásima Solejmáního a sestřelení ukrajinského letadla. Vůbec mě nenapadlo, že by mohlo dojít k eskalaci úplně jiného rázu,“ vzpomíná na chvíle, kdy prchali před šířící se pandemií.

Přestože počty obětí a nakažených jsou dnes velmi pravděpodobně vyšší, než íránská vláda oficiálně přiznává, první protiepidemické restrikce byly zavedeny velmi záhy, tvrdí Kříhová: „Plošná opatření se ale zrovna nedotýkala města Qom, odkud se epidemie šířila – tím, že je to náboženské centrum, tak se Íránci zdráhali ho plně uzavřít.“

Poslechněte si celý rozhovor Barbory Tachecí s íránistkou Zuzanou Kříhovou.

Barbora Tachecí, Zuzana Marková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme