Dokumentační centrum holokaustu v Brně by mohlo být novou vilou Tungendhat, přeje si spisovatel Reiner
Napsal deset sbírek poezie a několik próz, v prvé řadě oceňovaný román Básník o Ivanu Blatném. Dnes Martina Reinera nejvíc zaměstnává komunální politika. „Už před volbami jsem si řekl, že pokud budu zastupitel, čtyři roky dám literaturu na vedlejší kolej,“ přiznává spisovatel, nakladatel a básník v Osobnosti Plus.
V roce 2018 se stal zastupitelem v Brně-střed za opoziční hnutí Žít Brno. Většinu energie věnuje, jak sám říká, projektům občansko-aktivistického rázu. Jednou z priorit je vybudování dokumentačního centra holokaustu na Moravě.
„Po roce jednání jsme teď ve velmi dobré fázi. Vedení města Brna nám přikleplo nádherný pozemek v centru, kde bychom budovu mohli postavit. Takže v těchto dnech ladíme memorandum. Ta věc stojí na dvou zásadních věcech – jedna je obsah, nepochybně závažný a důležitý, a ta druhá, že chceme postavit nějakou absolutně top světovou architekturu – novou vilu Tugendhat. Něco, co bude mít přesah a bonus pro Brno,“ naznačuje plány.
„Testuju na tom vlastně to, s čím jsem šel do politiky: jestli je možné vykomunikovat věci napříč politickými stranami, přesáhnout a překročit úzce stranické zájmy. A po roce jednání se zdá, že to funguje. Je vidět, že na komunální úrovni je ta politika ještě o nějakém obsahu,“ míní spisovatel, vydavatel a zastupitel.
„Ten politik“
Jak přijala jeho politické angažmá brněnská literárně kavárenská scéna? „Teď už je to v pohodě. Zajímavé to bylo před volbami, když jsme dělali kampaň. Protože pro spoustu lidí je temnota, která obestírá politiku, tak silná, že ani pozitivní stopa, kterou jsem zanechal za čtvrtstoletí, co v Brně působím, nestačila k tomu, aby si okamžitě nezvrátili mínění o mě a nezačal jsem být ‚ten politik‘, s pejorativním významem,“ popisuje.
„Překvapilo mě to, já se na svět takhle nedívám. Ale to je vždy takhle vznícené kolem voleb, pak se to zklidní. Ted už se nesetkávám s tím, že by na mě někdo vyskakoval,“ dodává.
Tečku jsem neudělal
Reiner je považován za jednoho z největších tuzemských odborníků na Ivana Blatného. Před několika lety o něm napsal rozsáhlý román Básník. Velmi úspěšný. Získal za něj řadu ocenění.
„Kdyby mě to potkalo třeba ve 23 letech, asi bych mohl zjančit. Ale v těch 50… Samozřejmě že je to radost, srdce se mi na chvíli rozdýchalo do šířky. Pak jsem se ovšem zase zklidnil,“ přiznává.
„Za Blatným jsem ale tečku neudělal. Ani to dost dobře nemůžu udělat, protože jsem součástí nějaké hry ve věci Ivana Blatného. Nemůžu se teď začít tvářit, že jsem si své na Blatném odpracoval a říct: zeptejte se někoho mladšího. Teď naše nakladatelství Druhé město ve spolupráci s Hostem vydalo ke stému výročí Blatného narození čtyři předemigrační sbírky, z nichž mimochodem tři od 40. let vůbec nevyšly,“ připomíná.
Poslechněte si celý rozhovor Lucie Vopálenské s Martinem Reinerem. Dozvíte se mimo jiné, v jakých aktivitách se jako zastupitel angažuje, proč má rád fotbal nebo jak bojuje s Bechtěrevovou nemocí.
