Už jsme za půlkou, ale ne u konce. Fenomén skličující třetí čtvrtiny prožívají i lidé v karanténě

Třetí čtvrtina je nejhůře snesitelnou fází v náročných obdobích izolace a omezení kontaktů. Celá problematika souvisí s vědomím začátku druhé poloviny, tedy s obdobím, kdy si myslíme, že máme už půlku za sebou, zároveň ale víme, že nás ještě nejméně stejně dlouhá doba čeká. A týkat se může i letních prázdnin, trhání zubu nebo zkouškového období. V podobné krizové fázi jsme možná právě teď v náročné době koronavirové pandemie.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Krizi z druhé půlky nepříjemností nepotkávají jen astronauty, ale také lidi v karanténě (ilustrační foto) | Zdroj: Unsplash | CC0 1.0

Definice fenoménu třetí čtvrtiny je poměrně nová – vědci ji v souvislosti s psychologickým výzkumem nejen vesmírných posádek formulovali zhruba před třiceti lety. Lidé ale tuto kritickou fázi zažívají od nepaměti.

Přehrát

00:00 / 00:00

Krizi třetí čtvrtiny znají hlavně astronauti, v období pandemie ji ale zažíváme také

A s některými zákonitostmi třetí čtvrtiny, které jsou typické pro extrémní situace, můžeme počítat i v pandemii covidu-19.

Podle Ivy Poláčkové Šolcové z Psychologického ústavu Akademie věd je pravděpodobné, že fenoménem třetí čtvrtiny právě procházíme. Některými ukazateli může být zvýšení podrážděnosti, i ne úplně srozumitelných výbuchů agrese.

„Ať už se jedná o události v Poslanecké sněmovně, demonstrace proti opatřením a zásahy proti nim nebo třeba o útok na Kapitol v Americe. Prostě můžeme vidět, že dochází k nějakým poměrně nesrozumitelně zapříčiněným výjevům a výkřikům agrese a podrážděnosti,“ řekla Poláčková pro Český rozhlas Plus.

Pomůže humor i trik

Při studiu fenoménu třetí čtvrtiny se u posádky, která simulovala dlouhodobý pobyt v kosmu, ve třetí čtvrtině mise významně zvýšilo množství požadavků astronautů na informace o dění ve světě. Posádka také intenzivněji komunikovala s řídícím střediskem a posílala mnohem víc emočně laděných zpráv.

Tento jev ale zažili také pracovníci na ropných plošinách, saturační potápěči v potápěčských zvonech, vojáci v ponorkách nebo lidé při bezmála dvouměsíčním přechodu pouště. Poutníci navíc měli kromě poklesu nálady i nižší pocit přátelství a méně požitku z přírodních krás.

„Faktem zůstává, že krize třetí čtvrtiny vůbec nastat nemusí. U některých misí a expedic se žádné změny v prožívání, psychice nebo atmosféře neprojevily. Je ale potřeba o tomto fenoménu vědět a udělat nějaká protiopatření,“ říká Poláčková Šolcová.

Takovým protiopatřením může být třeba cílené rozptýlení vědomí začátku druhé poloviny, při prvních negativních pocitech. Mozek neustále počítá, proto je dobré náš kritický časový úsek přerámovat. Například tak, že z druhé poloviny, v níž může krize nastoupit, uděláme znovu první polovinu, něco jako novou etapu.

Astronauti a další lidé, kteří prožili fenomén třetí čtvrtiny v extrémních podmínkách a izolaci, často uváděli, že se s pocity nudy, monotónnosti, nervozity nebo podrážděnosti lépe vypořádali díky humoru.

„Druhá polovina tedy může být příležitostí pro testování míry našeho humoru, vtipnosti a schopnosti pomoct ostatním,“ navrhuje psycholožka.

Fenoménem třetí čtvrtiny provede Martina Rasch z vědecké redakce v audiozáznamu.

Martina Rasch, marz Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme