Pomlázka má být z čerstvých proutků, vysvětluje etnografka. Podívejte se, jak ji uplést

České Velikonoce charakterizuje živá tradice pomlázky. Je známá z pramenů od středověku a má víc podob. Jiná je na venkově, jiná ve městech a liší se i od západu na východ. V Evropě je takzvaná mrskačka raritou, mají ji nejspíše jenom Češi a Slováci.

Tento článek je více než rok starý.

Návod Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Velikonoce, kraslice, pomlázka (ilustrační foto)

Ilustrační foto. | Foto: Filip Jandourek

„V lidovém prostředí se tvrdí, že pomlázka je od slova pomladit a že když dostaneme výprask zelenou větvičkou, tak bychom potom měli být celý rok až do dalších velikonočních pomlázek svěží,“ řekla Radiožurnálu historička Valburga Vavřinová.

„Síla toho, abychom skutečně byly zdravé a krásné, se musí přenést z čerstvých proutků,“ doplnila etnografka Ilona Vojancová, proč kupovaná pomlázka není to pravé.

Původně se lidé vypláceli navzájem. Hospodář začal u své manželky a dětí a potom se to obrátilo, takže žena vymrskala hospodáře.

Někde se za děvčaty nechodí s pomlázkou, ale polévá se vodou. Na rozdíl od pomlázky má velikonoční 'oblevačka' omezený lokální výskyt. Soustřeďuje se na severovýchodní Moravě, místy na Valašsku, více na Lašsku a také ve Slezsku.

Kraslice

Odměnou koledníkům jsou všude hlavně vejce, symbol života. Součástí tradic je tak i zdobení kraslic.

„Dá se říct, že Čechy a hlavně Morava a Slovensko jsou křižovatkou tolika druhů a typů různých zdobení kraslic, že to nemá nikde ve světě obdoby,“ říká etnograf Dalibor Hobl.

Nejstarší nalezená zdobená kraslice je podle vědců stará neuvěřitelných 2300 let.

Naděžda Hávová, Simona Bartošová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme