Co místo, to originál. Lovec posedů sbírá fotky lesních staveb přes pět let

Při procházce přírodou na ně narazíte raz dva. V krajině je mysliveckých pozorovatelen celkem dost. Možná jste někdy na nějakou zkoušeli vylézt. Existuje dokonce fotograf, který sám sebe označuje za lovce posedů. Svou netypickou zálibu představil pro Český rozhlas Pardubice.

Tento článek je více než rok starý.

Pardubice Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

„Když se mi začaly hromadit, vznikla z toho taková sběratelská vášeň. S každým dalším kouskem byla sbírka lepší a lepší, což člověka motivuje. Posledních pět let jsem ty fotografie začal brát víc vážně a posedy systematicky vyhledávat,“ říká Jan Holkup.

Přehrát

00:00 / 00:00

Posledních pět let jsem ty fotografie začal brát víc vážně a posedy systematicky vyhledávat, říká Jan Holkup

Poslední dobou už fotograf dost využívá tipy různých lidí. „Dávají mi je na facebook anebo do e-mailu. Pořád se objevují nové unikáty. Někdy mi je doporučují sami myslivci. Teď se chystám fotit velkou cisternu. Z kovové nádrže, která sedí na podstavcích z palet, se zavlažují chmelnice. Mezi podstavci je malinká boudička. Takový posed jsem ještě neviděl.“

V tvorbě posedů vládne naprostá svoboda. Právě kutilství v jejich tvorbě Holkupa fascinuje. „Každý si je staví po svém, na vlastní nebezpečí. Pokud nějaké normy vzniknou, bude to znamenat konec originálních posedů,“ obává se Holkup.

Některé jenom ze země

Lovec posedů fotí ve volném čase. Ani myslivec není, živí se jako strojní konstruktér. Na některé pochybné konstrukce radši ani nešplhá. „Z posedu jsem nikdy nespadnul. Ale někdy mám strach. Většinou spěchám, abych tam byl kvůli optimálnímu světlu ve správný čas. Jakmile mám vyfoceno, uklidním se a najdu třeba ještě další zajímavý detail.“

Snímky jsou zároveň dokument. „Primární pro mě je stavba, která musí budit emoce. Snažím se ale do fotky dostat i okolní krajinu. Posedy jsou na místech, která nejsou turisticky profláklá. Kdyby tam nebyly, nikdy bych se tam ani já nedostal.“ 

Posedy jsou až do poloviny února k vidění v pardubické galerii Fons. „Až budu mít pocit, že je téma vyčerpané, vydám knihu. Ale nechci s ní přijít dřív, než objevím všechny zajímavé posedy,“ plánuje Jan Holkup.

Jakub Malý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme