‚Nemůžete dýchat dolary‘. Domorodí Američané proti znečišťování Země často protestují v první linii
Během své cesty Amerikou z jednoho klimatického summitu na druhý navštívila švédská aktivistka Greta Thunbergová tento týden také indiánskou rezervaci Standing Rock v Severní Dakotě. Není to náhoda, původní obyvatelé patří ve Spojených státech k předním bojovníkům s příčinami i následky klimatických změn a za životní prostředí obecně.
Dělají to ve vlastním zájmu. Jejich rezervace, to jsou často místa velmi zranitelná, co se týče dopadů klimatické krize nebo znečišťování půdy a vody.
Možná jste zaznamenali před několika lety protesty proti stavbě ropovodu v Dakotě v čele s tamními domorodými Američany. Podobně se indiánské národy angažují ve Spojených státech často. Více v reportáži Jana Kaliby.
„Tahle řeka… sakra… ta nám dává život, ale taky ho bere. Kdysi jsem v ní ztratil dva bratry a švagra během jediného dne. Zároveň nám celoročně přináší jídlo,“ popisuje závislost na přírodě u domorodých Američanů Bob McConnell z kmene Juroků.
Tato závislost je podle něj stále mnohem viditelnější než u většinové společnosti. Indiánské komunity mají své vnitřní problémy, jako jsou alkoholismus, chudoba nebo nízký věk dožití, a na ty se s klimatickou krizí a průmyslovými zásahy do krajiny nabalují další.
„Říká se nám ‚lososoví lidé severozápadního pobřeží‘, protože tahle ryba je pro nás část roku hlavním zdrojem obživy. Ale od té doby, co na horním toku řeky Klamath stojí čtyři přehrady, je ta řeka pro ryby smrtící. Voda je někdy moc teplá a taky úplně zelená kvůli řasám. Lidem tu umírali psi, kteří se z řeky napili, a mohlo by to zabít i dítě. V září 2002 byla voda tak teplá, že tu lososi hynuli po tisících. Oficiálně 33 tisíc kusů, podle mě klidně víc než dvakrát tolik. Sám jsem na břehu napočítal na jedné míli 1500 mrtvých lososů. Ten pohled byl děsivý, ale zdaleka se nevyrovnal smradu, ten jsem z nosu a kůže nedostal několik dní. Strašný, strašný smrad!“ dodává McConnell.
Pro budoucí generace
Zdá se, že kalifornští Jurokové budou patřit k těm šťastnějším, přehrady na řece Klamath by se měly brzy bourat. Ale podobné boje svádějí původní obyvatelé na mnoha místech Spojených států, a často tahají za kratší konec.
Indiánské názvy a symboly užívají stovky sportovních týmů, části původních obyvatel se to nelíbí
Číst článek
„Ocitli jsme se v defenzivě. Chránit naše životní prostředí, půdu a vodu se snažíme pro všechny, pro budoucí generace. My jsme byli původními správci této země a vnímáme ji jako naši matku, jako život samotný. Ropovody, těžba plynu štěpením a další aktivity fosilního průmyslu ničí naše posvátná místa a znečišťují naši vodu, půdu, náš vzduch, a bude to smrt nás všech, pokud to neukončíme. Žijeme v době klimatické krize,“ říká Carolyn DeFordová z kmene Puyallupů, který žije nedaleko Seattlu.
„Máme smlouvou zaručené právo lovit a rybařit, a teď nám tam stavějí elektrárnu na zkapalněný plyn přímo na hranici naší rezervace, takže to postihne naše živobytí – od ryb, vody a vzduchu až po možný výbuch, který by ohrozil životy naše i našich dětí,“ dodává DeFordová.
U domorodých Američanů obzvlášť platí úzká souvislost témat životního prostředí a lidských práv. Oni sami někdy mluví o environmentálních nespravedlnosti či rasismu. Právě indiány proto často najdete v první linii, když jde o protesty proti zásahům do životního prostředí. Je to pro ně praktická nutnost, ale i jejich přesvědčení.
Steak neměl vůbec žádnou chuť, dlouho jsem pak maso nejedla, popisuje indiánka z kmene Juroků
Číst článek
„Součástí domorodých náboženství byla vděčnost matce Zemi. A tu dáte najevo, když o ni pečujete. I proto nás vidíte protestovat proti ropovodům a myslím, že jsme i lídry v boji s klimatickou změnou,“ říká Sandra Hopeová z kmene Haliwa-Saponi.
„Tohle je velmi křehká planeta a je potřeba se k ní chovat s větší úctou. Není tu jen proto, aby plodila dolary, ale hlavně potravu, co jíme, a vzduch, co dýcháme. Evropa to podle mě chápe líp než Spojené státy. Nemůžete dýchat dolary, nemůžete jíst zlato, nemůžete pít naftu,“ dodává George Gover z národa Pawneeů o vztahu amerických indiánů k Želvímu ostrovu, jak nazývají Severní Ameriku, potažmo planetu Zemi.
