Lex Ukrajina umožňuje vytvořit ukrajinským dětem vzdělávací program na míru, říká náměstek Mareš
Začátek nového školního roku se stává další výzvou pro české školy a pedagogy. Po covidových vlnách, kdy se učitelé, ale i studenti museli adaptovat na online výuku, se ve čtvrtek a v dalších měsících vedení škol musí zaměřit na integraci ukrajinských dětí. Jaké výzvy tyto děti čekají a jak se s jejich výukou vypořádají učitelé?
Letošní rok může být pro školství obzvlášť náročný. Podle náměstka pro řízení sekce vzdělávání a mládeže ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy Jana Mareše bude mezi ty největší výzvy patřit vypořádání se s dozvukem covidové doby a začleněním ukrajinských dětí do českých škol.
„Chceme jim v Česku, v českém školství, vytvořit prostor, ale případně jim také vytvořit prostor pro to, když se rozhodnou vrátit se na Ukrajinu, aby jejich vzdělání bylo dobré a potřebné i pro život tam,“ říká Mareš (ČSSD).
Samotné ministerstvo školství i odborníci doporučují integrovat děti z Ukrajiny do českých tříd, aby nedocházelo k segregaci. Všude se to ale ne zcela podařilo. Kvůli tomu, jak uvádí Mareš, ministerstvo v novelizaci zákonů tzv. Lex Ukrajina umožnilo ve výjimečných případech segregované třídy.
„V takových třídách budou jenom ukrajinské děti. Klasická výuka tedy nebude probíhat společně, ale ostatní aktivity by ve škole měly být už s českými dětmi, aby tam charakter integrace a propojování skutečně byl,“ vysvětluje Mareš.
Školy budou kapacitně vytížené
Problémy mohou nastat v důsledku přeplněných kapacit škol. Řešením by mohlo být, kdyby se ukrajinské rodiny přestěhovaly do oblastí, kde třídy nejsou tolik početně vytížené. Podle Mareše ale takovéto řešení nezávisí na ministerstvu školství.
Pro ukrajinské děti vzniknou dvě segregované školy, v Mladé Boleslavi a Kolíně, říká středočeský radní
Číst článek
„To si myslím, že není naším účelem a smyslem. My máme vytvářet podmínky pro vzdělávání. Řešit stěhování těchto rodin do méně vytížených oblastí je celospolečenskou záležitostí. Jde o podávání jasných informací ukrajinským lidem, kteří sem přichází – říct jim, kde možnosti jak pracovní, tak i vzdělávací jsou,“ míní.
S Marešem souhlasí i analytik ze společnosti PAQ Research Karel Gargulák, podle kterého není možné, aby informovanost o kapacitách škol poskytovalo už tak vytížené ministerstvo školství.
„Informovanost je koordinovanou akcí těch aktérů, kteří přicházejí do styku s ukrajinskými uprchlíky. Bavíme se primárně o samosprávách, o zřizovatelích nebo o školách, které by mohly mít dané informace na webových stránkách,“ říká Gargulák.
Mění vzdělávací program
Podle ředitele nymburského gymnázia Jiřího Kuhna, který se vyjádřil agentuře ČTK, bude tento školní rok pro ukrajinské studenty opravdu náročný a jestli se nezmění požadavky ze strany ministerstva školství, budou tito žáci studium velmi těžko zvládat. Takovou změnou úprav je právě už zmiňovaný Lex Ukrajina.
‚Doufám, že nás čeká normální školní rok.‘ Po pandemii řeší školy výzvu, jak zapojit děti z Ukrajiny
Číst článek
„Tento právní předpis skutečně umožňuje to, aby si školy nastavily svůj vzdělávací program pro tuto skupinu dětí a žáků tak, aby se zaměřily na hlavní nosné předměty a oblasti pro jejich budoucí život. To znamená, že se český školní vzdělávací systém nemusí dodržovat striktně. My jsme navíc včera do škol poslali také určitou metodiku k hodnocení a k průběhu vzdělávání těchto ukrajinských žáků,“ vysvětluje situaci Mareš.
Jinak by to mohlo být u maturitních ročníků, kde se studenti nevyhnou povinné zkoušce z českého jazyka. Mareš spoléhá především na samotné školy, které by měly s těmito studenty komunikovat a hledat vhodná řešení. Pokud by bylo nejhůře, žáci by si prodloužili studium o jeden rok.
I přesto, že je prvního září, studenti z Ukrajiny do škol zatím nastoupit nemusí. Školní docházka je pro ně ale i tak povinná.
„Lex Ukrajina umožňuje nástup odložit z hlediska pobytu až na devadesátidenní lhůtu, to znamená vyřešit celou záležitost tzv. v rámci adaptačního období. V řadě případů se tak stane, že skutečně ukrajinští žáci 1. září nenastoupí. Nicméně je důležité, aby ukrajinská populace byla v kontaktu s českými školami, s českým prostředím a všichni společně hledali řešení,“ míní Mareš.
Učitelé jsou už zvyklí
Tlak nebudou zažívat letošní školní rok pouze ukrajinští studenti, ale nejspíše i pedagogové a pedagožky. Podle Petry Mazancové, předsedkyně Učitelské platformy a učitelky Gymnázia Josefa Jungmanna v Litoměřicích, jsou ale učitelé z posledních let na jisté napětí zvyklí.
„Stále panuje nejistota, jak to nakonec bude s covidem a jestli školy budou, či nebudou zavírat.“
Petra Mazancová
„Pedagogové jsou na výzvy, které letošní rok přináší, připraveni. Myslím, že výrazné bude navýšení dětí ve třídách, protože ukrajinské děti se musely někam vejít a spousta škol to řešilo navýšením počtu v jedné třídě. Takže i tam, kde už jsme dosahovali příjemných počtů na jednoho pedagoga, se ta čísla zvýší, což rozhodně není ideální stav,“ říká Mazancová.
Problémů, které pedagogové, ale i školy budou muset řešit, je mnohem více. „Stále panuje nejistota, jak to nakonec bude s covidem a jestli školy budou, či nebudou zavírat. Také jsme v očekávání toho, jak budou školy řešit topnou sezónu, která závisí na aktuálně se zvyšujících cenách energií. Nicméně nějaká podpora bude stejně potřeba, protože jinak to školy nemůžou ze svých stávajících rozpočtů utáhnout,“ dodává Mazancová.
