‚Uvědomme si, že svoboda nemusí být navždy.‘ Senátoři přišli uctít památku Jana Palacha

Datum, které se výrazně zapsalo do československé historie, do učebnic ale až po Sametové revoluci – 16. ledna 1969. Přesně před 53 lety se upálil student Jan Palach. Chtěl tím vyburcovat národ k odporu proti okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy a nastupující normalizaci. Jeho památku si třeba na Václavském náměstí v Praze připomněly stovky lidí.

Praha (Aktualizováno: 18:25 16. 1. 2022) Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Senátoři dopoledne uctili památku Jana Palacha na Václavském náměstí

Senátoři dopoledne uctili památku Jana Palacha na Václavském náměstí | Foto: Michal Kamaryt | Zdroj: ČTK

Před Národní muzeum lidé už od rána pokládali květiny a zapalovali svíčky. Někteří taky připojovali své osobní vzpomínky a líčili dětem nebo vnoučatům, co se před 53 lety v Československu dělo.

Moskva zablokovala stránky ruského vysílání Českého rozhlasu. Kvůli článku o Palachovi

Číst článek

Věnce k pomníku Jana Palacha položil i předseda Horní komory Parlamentu Miloš Vystrčil (ODS) spolu s dalšími senátory. Ve svých proslovech zdůrazňovali, že hájit svobodu je extrémně důležité a měli bychom si vážit toho, že žijeme v demokratickém státu.

„My bychom si měli snad uvědomit i při připomínání Jana Palacha, že tomu tak nemusí být navždy, že to je na nás, zda komunisté budou silní nebo slabí. A zda tady bude demokracie silná nebo slabá. Nepřítomnost komunistů v Poslanecké sněmovně by nás neměla ukolébat, ale měli bychom si pořád uvědomovat, že je třeba se o demokracii a svobodu starat,“ odpověděl Vystrčil na dotaz, jak důležité pro něj je, že si výročí poprvé připomínáme bez komunistů v Poslanecké sněmovně.

Senátor Jiří Drahoš (STAN) pak připojil i osobní vzpomínku, kdy se zprávu o Palachovi dozvěděl. Říkal, že to pro něj byl velký šok a že bychom neměli na čin Jana Palacha zapomínat. Hlavně by si ho měla podle Drahoše připomínat mladá generace, aby věděla, co se ve 20. století v Československu dělo.

Česko si připomíná památku Jana Palacha. Přesně před 53 lety se upálil na Václavském náměstí. Chtěl tak vyburcovat národ k odporu proti okupaci Československa a normalizaci. Jeho památku si před Muzeem připomněli i senátoři. @iROZHLAS.cz @Radiožurnál @Český rozhlas Plus

12:31 – 16. 01. 2022

7 66

Vyburcovat k odporu

Student Jan Palach se na pražském Václavském náměstí upálil před 53 lety 16. ledna 1969. Nesouhlasil s okupací Československa vojsky Varšavské smlouvy a chtěl vyburcovat národ k odporu, Čechoslováci v té době totiž už začínali být rezignovaní.

U Národního muzea odkryli na pylonu bronzovou plastiku Plamen. Připomíná čin Jana Palacha

Číst článek

Odhodlání Čechoslováků bránit se normalizaci v té době totiž už upadalo, komentoval Tomáš Kostelecký ze Sociologického ústavu Akademie věd: „Někteří lidé už to vzdali, pravděpodobně. Jiní už začali obracet kabáty. Palach velice dobře cítil a věděl, jakým směrem se to hýbe. Otázka potom samozřejmě je, jestli měl šanci něco udělat a změnit.“

Inspirací tehdy dvacetiletému studentovi mohli být vietnamští buddhisté, kteří několik let předtím udělali něco obdobného. „Myslím si, že Palach uvažoval podobně, byť v naprosto jiném kontextu a jiné politické situaci – byla zakázaná cenzura a on říkal, že vzplanou další živé pochodně v té údajné skupině, kterou si ve skutečnosti vymyslel, tak aby zesílil tlak,“ připomínal ve vysílání Radiožurnálu historik Petr Blažek z Ústavu pro studium totalitních režimů.

Hořící keř

V roce 1969 bylo 16. ledna ve čtvrtek, když okolo 14.30 v horní části Václavského náměstí Palach odložil tašku a načichal se přineseného éteru, polil se hořlavinou a zapálil. Hořící běžel přes křižovatku od kašny pod muzeem k Washingtonově ulici, kde se jej pokusil svým kabátem uhasit výhybkář Dopravního podniku.

S rozsáhlými popáleninami byl převezen na Kliniku popálenin Fakultní nemocnice Královské Vinohrady a 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v pražské Legerově ulici. Zemřel tři dny poté

Palacha pak v činu následovali další studenti. Několik dní po jeho smrti se v Plzni upálil Josef Hlavatý a v únoru 1969 v Praze Jan Zajíc. V cenzurovaných novinách o tom vyšlo jen několik řádků v černé kronice.

V roce 2013 vznikla třídílná filmová série Hořící keř, která je inspirovaná právě osudem a činem Jana Palacha. Režie se ujala Agnieszka Hollandová. Těší se několika ocenění – v tuzemsku získal 11 Českých lvů, drama získalo také hlavní cenu mezinárodního filmového festivalu v čínském Hongkongu.

Několik posledních měsíců Palachova života sleduje také životopisný film Jan Palach z roku 2018 v režii Roberta Sedláčka. 

Vojtěch Tomášek, aur Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme