Japonské seniory opečovávají roboti. Výrobci s nimi chtějí prorazit i na stárnoucím Západě
Tuleň Paro tiše pláče, zatímco ho starší žena utěšuje. Skupince seniorů předcvičuje humanoid Pepper a jakýsi vzpřímený strom vede poněkud chatrné kroky muže se zdravotním postižením. „Levá, pravá, velmi dobře,“ ozývá se vlídný ženský hlas. Tak začíná reportáž agentury Reuters z jednoho tokijského domova důchodců. Prim zde na straně „zaměstnanců“ hrají roboti, o klienty pečuje celkem 20 různých modelů.
Japonská vláda doufá, že se koncept používání robotů stane vzorem pro využívání místních rozsáhlých znalostí robotiky, aby se tak země vypořádala se stárnutím populace a úbytkem pracovní síly.
Lidští pečovatelé se nehrnou
Článek (celý ho najdete ZDE) podotýká, že na Západě by myšlenka možná vzbudila vlnu nevole. Vždyť péče o seniory je jako profese tradičně spojena s potřebou lidského dotyku. Mnoho Japonců však nápad vidí pozitivně, a to zřejmě hlavně proto, že roboti jsou v místních médiích často zobrazováni jako přátelští a užiteční.
„Tihle roboti jsou prostě skvělí,“ říká čtyřiaosmdesátiletý Kazuko Jamada po cvičení s Pepperem, produktem společnosti SoftBank Robotics, který umí reprodukovat naprogramované dialogy.
„V dnešní době žije čím dál více lidí o samotě a Pepper pro ně může být partnerem pro konverzaci. Život tak bude zábavnější,“ myslí si Jamada.
Japonská vláda financuje vývoj robotů pro péči o seniory, aby tak do roku 2025 nahradila předpokládaný úbytek asi 380 tisíc specializovaných pracovníků. Tokio zavedlo celou řadu opatření s cílem usnadnit příchod zahraniční pracovní síly do pečovatelského sektoru.
I tak ale některé překážky zůstávají – třeba odborné zkoušky v japonštině. Nicméně v roce 2016 pro zahraniční zájemce o pečovatelství vznikla zcela nová kategorie pracovních víz. Ke konci minulého roku ale takové povolení drželo jen osmnáct lidí.
Byznys se stářím
Místo učitelů roboti. Finské žáky dokáže Elias naučit anglicky a neunaví se přitom při opakování
Číst článek
Kromě saturace domácích potřeb se však japonské úřady i soukromé společnosti zajímají také o potenciálně lukrativní příležitosti za hranicemi.
Promýšlejí tak plány na možný budoucí export pečovatelských robotů do zemí jako je Německo, Čína nebo Itálie, které čelí podobným demografickým problémům nebo je tato starost čeká v dohledné době. A několik výrobků už se z Japonska exportuje.
Například společnost Panasonic začala na Tchaj-wan dodávat svá robotická lůžka, která se mohou přeměnit na invalidní vozík. A již zmiňovaný tuleň Paro se zase používá jako „terapeutické zvířátko“ v asi 400 dánských domech pro seniory.
Nahradí zaměstnance fast foodů robot? Flippy otáčí hamburgery a nechce plat, nával ale nestíhal
Číst článek
Světový trh s robotickými pomocníky pro tělesně oslabené či postižené lidi je zatím relativně skromný. Podle údajů Mezinárodní federace robotiky (IFR) si v roce 2016 výrobci – které zatím najdeme převážně v Japonsku – přišli na 19,2 milionu dolarů.
Japonské ministerstvo hospodářství ale odhaduje, že jen domácí robotický průmysl do roku 2035 vyroste natolik, že bude ročně produkovat pečovatelské stroje za bezmála čtyři miliardy dolarů.
V té době by podle predikcí mělo každému třetímu Japonci být alespoň 65 let nebo více, informuje zpravodajská agentura Reuters.
„Je to potenciálně obrovský trh. Na spoustě míst se začínají zaobírat stárnoucími populacemi. A robotika je určitě součástí řešení těchto starostí,“ myslí si George Leeson, ředitel Oxfordského ústavu pro stárnutí populace.
