Jazyk, kterým by se všichni domluvili. První učebnice esperanta vyšla před 130 lety

Nejdou vám cizí jazyky? Zkuste esperanto. Naučit se tento umělý jazyk je prý až pětkrát snazší. A právě před 130 lety vyšla první učebnice. Jejím autorem nebyl nikdo jiný než tvůrce tohoto umělého jazyka, polský lékař a filolog Ludvík Lazar Zamenhof.

Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Kniha. Ilustrační foto.

Kniha. Ilustrační foto. | Foto: CC0 Public domain, Fotobanka Pixabay

Učebnici nazval Lingvo Internacia a podepsal pseudonymem Esperanto, pod kterým se nový jazyk rozšířil do světa.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jazyk, kterým by se všichni domluvili. První učebnice esperanta vyšla před 130 lety. Výročí připomněl Jaroslav Skalický

Zamenhof vyrůstal v mnohojazyčném, tehdy ruském městě Bialystoku, kde často sledoval konflikty mezi příslušníky různých národností. Chtěl proto vytvořit neutrální jazyk, kterým by se všichni domluvili. První českou učebnici esperanta vydal o tři roky později František Vladimír Lorenc.

„Gramatika je oproštěna od všech nepravidelností, je tedy velice jednoduchá a flexibilní tím, že jsou jednoznačné předpony a přípony. Z jednoho slovního základu se tak dá udělat víc než 10 slov,“ vysvětluje pro Radiožurnál Petr Chrdle, esperantista a autor učebnice Esperanto od A do Z.

„Slovní zásoba je zejména z těch slovních základů, které jsou nejrozšířenější. To znamená z latiny, angličtiny nebo germánských jazyků a sem tam něco i ze slovanských,“ doplňuje.

Esperanto má v Česku stovky příznivců

Esperanto je podle něj zhruba pětkrát snazší než jazyky národní. „Je to dané tou mezinárodní slovní zásobou a pravidelností gramatiky,“ upřesňuje Chrdle.

Vyzkoušejte si, jak vám jde jazyk, kterému by měl bez učení rozumět každý Čech

Číst článek

V esperantu vycházejí romány, poezie, odborné knihy a různé časopisy. V česku má jazyk stovky příznivců. První esperantský klub vznikl v roce 1901 v Brně.

„Jsou organizováni podle svých zájmů. Největší je Světový esperantský svaz, který je neutrální. Svůj svaz ale mají i ti, co milují kočky, nebo železničáři esperantisté. Společným rysem těchto organizací je, že se všichni domluví jediným společným jazykem, a to je esperanto,“ připomíná esperantista.

Sám se k esperantu dostal náhodou. „Jako student průmyslovky jsem šel kolem záhadného plakátu: Esperanto, spojí vás celým světem. Byl jsem v té době radioamatér, takže jsem si představoval něco technického. Chtěl jsem hned odejít, ale byl jsem chycen. Nejprve na odchodu a poté mě chytil i ten jazyk,“ vzpomíná Chrdle.

Po druhé světové válce bylo esperanto jedním z dvacítky jazyků, ve kterých vysílalo Radio Praha, třeba Rusalku. Podrobně představuje autory prvních učebnic esperanta Ludvíka Zamenhofa a Františka Lorence výstava v muzeu esperanta ve Svitavách.

Jaroslav Skalický Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme