Tím, že o něčem zakážeme mluvit, nevyřešíme problém, kritizuje jazykovědec Oliva
„Politická korektnost se češtiny dotkla jen v případě několika slov. Typickým příkladem je dichotomie cikán a Rom, ale problémy s tím, kdo je černý, bílý nebo kropenatý, v jazyce nemáme,“ řekl v pořadu Osobnosti Plus bývalý šéf Ústavu pro jazyk český AV ČR a jazykovědec Karel Oliva.
To ale podle Olivy neplatí pro angličtinu. „Jazyk jako jev společenský odráží to, co se ve společnosti stalo. Nejen v USA došlo k výraznému růstu nálad, které jsou nesnášenlivé, byť se prezentují jako liberalismus a tolerance. A to se pak odrazilo v jazyce tak, že se některá slova nesmí používat.“
Pomáhá politická korektnost problémy řešit, nebo je naopak jejich akcelerátorem? Odpovídá Karel Oliva
Tlak na zavádění genderově neutrálních slov je podle něj zbytečný. „Pokud nedojde k nějaké masivní represi, tak se to v běžném jazyce neprosadí, protože ten si žije svým životem a neřídí se příkazy shora,“ myslí si Oliva.
Jazyk je odrazem společenské situace, vysvětluje jazykovědec. „Je-li ve společnosti napětí, odráží se i v jazyce. Neměli bychom tedy zaměňovat příčinu a následek. Například slovo Žid nebylo nijak problematické, ale zproblematizovalo se s nástupem nacismu a antisemitismu.“
Snahu „zlepšit“ svět vymýcením některých slov, kterou prý vykazuje i Organizace spojených národů, považuje Oliva za přinejmenším naivní. „V horším případě je to snaha něco schovávat.“
Jazykovědec uvádí příklad ze Spojených států: „Tím, že zakážeme jazykově rozlišovat mezi bílými a černými, tento problém nevyřešíme. Částečně tu jde o snahu potlačit nějaký problém. Místo aby se řešil, tak se o něm zakáže mluvit, aby se dělalo, že není. Ale problémy pod kobercem naopak časem nabobtnají.“
A dodává: „Lidé v USA začínají být tak naštvaní, jak jsme bývali my před 30 a něco lety. Západ si říká liberální, ale ve skutečnosti takový není, nebo to aspoň není liberalismus tak, jak jsme si ho vykládali.“
„Západní liberalismus se zcela zvrátil ve svůj protiklad. Je to zcela netolerantní postoj k názorům jiných. Je to autocenzura a cenzura.“
Karel Oliva
Česko má podle Olivy výhodu historické zkušenosti s totalitou. „Víme, co se na Západě děje, a víme, že se to velmi podobá tomu, co jsme tu měli mezi roky 1948 a 1989. Dáváme si pozor, aby to u nás nedošlo tak daleko,“ myslí si bývalý šéf Ústavu pro jazyk český.
Spíš než jednotlivá slova se podle Olivy časem vymstí společnosti postoje. „Ve Spojených státech došlo ke společenské polarizaci, kterou tu máme taky, ale ne tak ostrou. A slovy se přilévá olej ohně.“
„Politická korektnost, respektive její přehnaná forma, povede zcela jistě k problémům,“ předpovídá nejazykové důsledky užívání jazyka Karel Oliva.
Celý pořad Osobnost Plus Barbory Tachecí si můžete poslechnout na audiozáznamu.
