Prezident se rozhodl mstít všem, kteří mu kdy ublížili, říká někdejší politický vězeň Jiří Stránský
Optimista za všech okolností, který o sobě říká, že je vlastně hlavně vypravěč. Jiří Stránský je spisovatel, scenárista, překladatel, skaut, ale třeba i autor předlohy televizního seriálu Zdivočelá země. Ještě jako mladistvý byl v 50. letech zatčen a obviněn z velezrady, ve vězení pak prošel množstvím lágrů a pracoval i v uranových dolech.
„Měl jsem velké štěstí, protože když jsem někde dostal přes dr**u, tak se mě pak zas někdo ujal a vysvětlil mi to. Jsem celoživotním optimistou neustále dychtícím po poznání. Pořád jsem se i v lágrech chtěl učit,“ říká Jiří Stránský.
„Tehdejší strana a vláda si dala závazek, že naši rodinu zničí a že nás nenechají vystudovat. Přitom v ní byli samí študování a já − bez maturity. Pak se stal malý zázrak, protože v každém novém lágru, kam mě poslali, byli nějací vysokoškolští profesoři, které jsem pak neustále otravoval. Ostatním vězňům to bylo pro smích, ale já byl takový už od narození,“ vzpomíná spisovatel.
Šlechtická rodina
Dodnes se cítí rozeným Čechoslovákem, a to i přes to, že už jsme bez Slováků. Narodil se v roce 1931 a pochází z pražské patricijské rodiny se šlechtickými předky. Je také vnukem meziválečného předsedy vlády Jana Malypetra.
Scénárista Jiří Stránský se omluvil za ostrá slova vůči herci Martinu Dejdarovi
Číst článek
„Já se mezi těmi lidmi, kterým ostatní říkali ‚pane prezidente‘ a ‚pane premiére‘, běžně pohyboval. Všichni to byli strejdové, mezi kterými jsem se pohyboval neviděn. Ale já naslouchal,“ říká při vzpomínce na dětství.
Poznal Edvarda Beneše, Tomáše Garrigua Masaryka nebo jeho syna, ministra Jana Masaryka, který byl prý jemu ijeho dvěma bratrům čestným kmotrem.
„Chodil k nám pravidelně na oběd a vždycky u toho byla velká legrace. Měl smysl pro humor a ironii. A když se pak komunisti rozhodli, že tomu dají pořádného šťoucha, tak mého dědečka a ministerského předsedu Malypetra, což byl jeden z nejhodnějších lidí, jaké jsem kdy poznal, zavřeli. Obžalovali ho z největších kolaborantských zločinů, jaké vůbec šly, přitom nic z toho, co mu vyčítali, ani udělat nemohl. Taky ale byl pořád ve spojení s naším čestným kmotrem, a ne s Benešem, který tehdy plánoval v Londýně,“ vypráví rodinnou historii.
Premiér a prezident
Jiří Stránský si toho zažil na několik životů, a tak dokáže porovnávat. Třeba vládu jeho dědečka s tou dnešní.
'Lágr mi byl univerzitou'. Autor Zdivočelé země Jiří Stránský oslavil 85. narozeniny
Číst článek
„Babička, žena ministerského předsedy, jak ji titulovali, byla taky selka s čistým rozumem. Ta by dnes asi řekla, že rozdíl mezi dnešním ‚Burešem‘ a dědou, který byl po několik generací sedlák, je v tom, že si vždy musel rychle se vším poradit. Byl jako skaut vždy připraven… Současný premiér určitě sedlák není, ani neví, co to je,“ myslí si.
„Babička by řekla, že je to člověk, který nemá kinderstube (dobré vychování - pozn. red.). A o současné hlavě státu? No, že je víc hucul než prezident.“
Podle Stránského všichni, kteří v lednu 2018 dali svůj hlas v prezidentských volbách Miloši Zemanovi, jsou ti, co mají špatné svědomí.
„Výsledek byl ale až překvapivě pozitivní, tedy ten minimální rozdíl mezi druhým Jiřím Drahošem a Zemanem… Naše hlava státu se totiž rozhodla, že se pomstí všem, kteří mu kdy ublížili. Já jsem mezi nimi a taky jsem po něm vždy jel. Ale já se to vlastně od nich naučil, protože po mě jeli vždycky. A po mé rodině.“
Celoživotní optimista
Kořeny důvodů, proč vlastně vládnoucí garnitury neměly rodinu Stránských rády, vidí už v prezidentu Benešovi.
„Beneš si totiž v klidu, v Londýně chystal pomstu vůči Agrární straně (ve které byl i dědeček), která ale jako jediná postavila proti němu svého prezidentského kandidáta… A ten současný prezident se mstí taky. Vyučen Benešem,“ myslí si spisovatel.
„Já se narodil jako milionářské dítě a za pár let jsme byli ve sr**kách. Ale protože jsem byl skaut a sokol, a měl v sobě krev svého dědečka a taky tu modrou krev, o které říká, že je to krev lapků… tak ve mně nějak zůstal optimismus. Nebýt takový, tak jsem ten kriminál nepřežil,“ dodává Jiří Stránský.
Celý rozhovor o osmičkových výročích či o tom, co spojuje dnešní Česko se státem z roku 1918, si poslechněte v audiozáznamu.