Skromný kluk, který bránil slabší. Volbou herectví Abrhám kamarády z Kunovic překvapil
„Tož na tu osmdesátku,“ připíjejí si třináct let starou slivovicí Růžena Tvrdoňová a Josef Zábojník, kteří s Josefem Abrhámem vyrůstali v Kunovicích na Uherskohradišťsku. Na svého přítele z mládí zavzpomínali v roce 2019 při jeho osmdesátinách.
Oba kamarádi si na Abrháma pamatují jen v dobrém. „Byl to šikovný kluk a byl velice skromný, takový zodpovědný, vcelku veselý, nebylo s ním žádných problémů. Když byl zavolaný k tabuli, tak vždycky ta jeho kštice, a to si pamatuju do dneška, jak on vždycky si ji tak hodil, aby na to druhé oko viděl,“ popsala Tvrdoňová.
Podle Růženy Tvrdoňové byl Abrhám v mládí spíš vážný a na herce by ho netipovala. Stejně na něho vzpomíná i Josef Zábojník. „Já to můžu jedině potvrdit, protože já jsem tam chodil za kamarádem do jejich cihelny a Pepoš Abrhámovic tam byl a bylo tam spoustu dalších kluků,“ přitakal.
Mládí v cihelně
Narážel tak na cihelnu v Kunovicích, kterou vlastnil Abrhámův dědeček a která zaměstnávala asi 200 lidí z okolí. Sám Abrhám na mládí strávené v cihelně podle svých slov velmi rád vzpomínal.
„On sa vždycky držel trochu dál. Takový trochu introvert. Byl takový velice poctivý, spravedlivý, když někdo někoho chtěl ošidit, tak on vždycky bránil slabší. Pepoš ten to bral: ‚Jsi hodný, mám tě rád, jsi nedobrý, vylískám ti.‘ Většinou ti herci jsou takoví taškáři už ze třídy nebo ze školy, ale on opravdu nebyl,“ vzpomínal Zábojník.
Zemřel Josef Abrhám, jeden z nejpopulárnějších českých herců. Bylo mu 82 let
Číst článek
Tvrdoňovou Abrhámovy první role překvapily. „Jo, když jsem ho potom viděla v televizi, když hrál ve filmu Partie krásného dragouna, tak když jsme měli sraz po padesáti letech, tak jsem se ho ptala, říkám: ‚Pepo, ty jsi takový stydlivý kluk a tu roli si vzal takovou, jak je to možné?‘ A on si potom zase ohrnul tu kštici a povídá: ‚No, tož, člověk se mění‘,“ reprodukovala Tvrdoňová.
I pro Zábojníka byla Abrhámova herecká kariéra překvapením. Na rošťárny prý nebyl, ale vždy držel partu. „My jsme tam chodili do cihelny a oni to zaměstnanci neměli rádi, zaháněli nás, ale když tam byl Pepoš, tak nemohli, protože to bylo jeho,“ dodal.
Navzdory rodinnému bohatství se nepovyšoval a s kamarády si hrál v blátě. „Jeho matka s tím moc nebyla smířená. Tož oni byli rodina továrníků a ona se cítila taková, jako že by měl být hoch ve vyšších vrstvách. Ale Pepoš měl rád kluky, kamarády, s náma byl prostě špinavý, zalojdaný, hráli jsme si v blátě kuličky, na jaro zapatlaní a on s tím měl vždycky doma problémy,“ zavzpomínal na přítele z mládí Zábojník.
